Přeskočit na obsah

Menu ČRK

Anketa

Nový web se mi líbí:

ARDF - ROB

Radiový orientační běh, zkratkou , mezinárodní zkratkou - Amateur Radio Direction Finding. Před pár desítkami let vznikl jako doplňková radioamatérská zábava známá coby "hon na lišku", dnes jde o sport se vším všudy - s pevnými pravidly, propracovaným systémem soutěží a samozřejmě i s potřebou pravidelného tréninku, bez nějž se již na mezinárodní úrovni sotva kdo prosadí.

Oč v tomto sportu jde? Základem je s pomocí přijímače a mapy (používají se mapy pro orientační běh) pokud možno v ideálním pořadí (není pevně dáno, závisí na závodníkově rozhodnutí) vyhledat stanovený počet vysílačů (kontrol) a v co nejkratším čase doběhnout do cíle. V mapě má závodník zakreslen pouze start a cíl (přesněji polohu majáku - cílového vysílače vysílajícího trvale na frekvenci trochu odlišné od závodní), jinak vše závisí na jeho práci s přijímačem, schopnosti přesného zaměření - a samozřejmě rychlého běhu. Mapa pro něj není ničím více (a ničím méně), než vhodnou pomůckou pro volbu nejlepšího postupu mezi jednotlivými kontrolami a zejména pak do cíle.

Soutěžní pásmo je dvojí: 3,5 MHz (80 m) a 144 MHz (2 m). Na ovládání přijímače složitější "osmdesátka" (je nutno nejprve prostřednictvím feritové antény zaměřit směr a poté přes prutovou anténu orientaci signálu) je ve skutečnosti snazší - signál se šíří přímo (alespoň v našich "nevelehorských" podmínkách) a jeho zaměření obvykle nečiní přílišné problémy ani začátečníkům. Naproti tomu naoko jednodušší "dvoumetr" (je zde jen jedno přímé zaměření) má své úskalí ve způsobu šíření signálu v členitém terénu - slabší (až žádná) slyšitelnost za kopci, "ohýbání" podél vrstevnic, odrazy od protějších či sousedních svahů - díky němuž v tomto pásmu víc než běh a mapařské umění rozhodují technické schopnosti a hlavně závodnická zkušenost.

Narozdíl od klasického orientačního běhu, kde je v lese nasázeno kolem stovky kontrol a na jednotlivých tratích jich bývají i tři desítky, radiový orientační běh vystačí s pouhými pěti kontrolami. Je to nutnost daná způsobem vysílání – všechny vysílače vysílají na stejné frekvenci v pětiminutovém intervalu, každý vysílá ve své (č. 1 v první, č. 2 ve druhé,...) minutě a zbylé 4 minuty mlčí. Závodník tedy musí - jde-li na konkrétní vysílač - za minutu jej zkusit doběhnout a je-li ještě příliš daleko, pak alespoň přesně zaměřit a následně nalézt již bez signálu (anebo 4 minuty čekat...). Plný počet pěti vysílačů vyhledávají podle mezinárodních pravidel muži, ostatní kategorie - ženská, juniorské i veteránské - vždy jeden vynechávají.

Běží-li současně s dospělými závod i žákovské kategorie, mívají tyto tři nebo dvě kontroly; běží-li žáci závod samostatný (příp. současně na druhém pásmu), mívají na trati vysílačů více (nejstarší žáci 5), pochopitelně v menších vzdálenostech. Dnešní generace vysílačů velikosti menší cihly disponuje jednoduchým přepínáním frekvence i délky relace - zde máme základ postupného prosazování závodů se zkrácenými (polovičními) relacemi v posledních letech, i když zatím hlavně na naší domácí půdě.


Český ROB se v posledním dvacetiletí může pochlubit řadou významných úspěchů. Zatímco na mistrovství Evropy v šedesátých a sedmdesátých letech jsme výraznější úspěch nezaznamenali, hned první mistrovství světa v roce 1980 přineslo titul Mojmíru Sukeníkovi, OK2UMO, který svůj úspěch dokázal zopakovat i o čtyři roky později. MS v roce 1986 znamenalo stříbro a bronz Teringla, OK1DRT, se Šimáčkem a mistrovský titul Petra Kopora po dalších dvou letech odstartoval dodnes trvající sérii šampionátů, z nichž se naši borci vraceli vždy nejméně s jednou zlatou medailí.

V roce devadesátém hostilo MS tehdejší Československo ve Vysokých Tatrách, a zde naplno vyšla hvězda debutujícího Víta Pospíšila - jeho zlato a bronz doplnil dalším bronzem oldtimer Blomann. Na dalším, již šestém mistrovství poprvé zazářili junioři – zlato Kejmara doplnil dalšími dvěma kovy Hrazdil; dále jsme si odsud odváželi stříbro Pospíšila mezi muži a první ženskou medaili - bronz Dany Mejstříkové.

Rok 1993 znamenal znovuzrození mistrovství Evropy, které podruhé (po roce 1967) uvítala Česká republika v Milovech. Šňůru úspěchů navázali zlatem Jitka Šimáčková a opět Pospíšil, stříbrem pak mezi muži Hanák, mezi juniory Kejmar a poprvé mezi oldtimery Sukeník, OK2UMO.

Bleskem v severské bouři se dá nazvat vystoupení českých "mláďat" v roce čtyřiadevadesátém - stříbro Pavly Baierové zastínila zlatem Lenka Novotná, v 15 letech nejmladší mistryně světa v historii! Pro úplnost doplňme bronz Fučíka mezi muži a dva bronzy juniora Škopa - ten si ještě o místo polepšil na ME 1995, kde ovšem zůstal zcela ve stínu zlata a stříbra Petra Jelínka. Mezi muži se po roční pauze znovu na scéně objevuje Pospíšil, a znovu úspěšně - je to druhé místo těsně před Vaňkem, který si vše vynahrazuje triumfem ve druhém závodě. Další stříbro připojuje Pospíšil v roce následujícím, kde jsou však vedle dalšího stříbra Sukeníka, OK2UMO, ústředními postavami junioři – kromě bronzů Jelínka a Kotulána poprvé zlatě zazáří Jakub Oma.

Nu, a současnost nejžhavější: loňské MS v Německu znamená další stříbro v kategorii oldtimers v podání debutujícího Karla Javorky, OK2BPY, ale hlavními hvězdami jsou letos sourozenci Omovi – Jakub opět vítězí mezi juniory a 16-letá Michaela mezi ženami - a muži, stříbrný Fučík a na druhém pásmu Baier, kterého dokázal porazit jen... - inu kdo jiný než Vít Pospíšil, jehož série znamenající z každé světové soutěže návrat nejméně s jednou stříbrnou nemá ve světovém ROB obdoby.

V roce 1998 hostí mistrovství světa po 6 letech opět Maďarsko - naváží zde naši reprezentanti na úspěšné výsledky let uplynulých? Vždyť připočítáme-li dosud nezmiňované cenné kovy ze soutěží družstev, počínaje rokem 1992 se nikdy nevraceli domů s méně než 10 medailemi... Po update této stránky v roce 1999 můžeme dodat, že se zdařilo, viz aktuální informace.


Hovoříme-li tu o mistrovstvích světa a Evropy, je to pro obecnou srozumitelnost. Celosvětově je nositelem ARDF Mezinárodní radioamatérská unie - IARU, a je to ona, kdo pořádá světové šampionáty IARU v ARDF (tedy MS), případně šampionáty I.Regionu IARU v ARDF (tedy ME).

Přátelé ROB v České republice jsou sdruženi v Asociaci rádiového orientačního běhu - AROB, která na základě smlouvy v oblasti mezinárodní representace i v domácích záležitostech spolupracuje s Českým radioklubem. O ROB nejvíce napoví WWW stránky AROB - http://www.ardf.cz.

© Petr Hrouda, 1998