Aktuality a nejdůležitější informace• Aktuality z pásem• Jak se stát členem Českého radioklubu• Aktuality z domova• Aktuality ze světa• Aktuality EMC• Aktuality o předpisech• OK CallBook• Výsledky závodů• Jak žádat o koncesi• Internetové konference OK List a CRK Info• Bulletin Českého radioklubu• Virtuální mailbox call@crk.cz• Vysílání zpráv OK1RCR• Elektronické publikace Českého radioklubu• Propagujme HAM Radio!O radioamatérech a pro radioamatéry• Co je Ham Radio?• Co je Ham Spirit?• Síň slávy značky OK• Zajímavé WWW stránky• Radioamatérský provoz• Radioamatérská technika• Contesting• Co se našim radioamatérům povedlo• Šíření radiových vln• Radioamatérské majáky• Radioamatérské diplomy• Radioamatérské dění v České republiceRadioamatéři z OK a AMSATMonitoring (IARUMS)Radioscouting v OKFIRAC OKPředstavuje se OK5ACRSoutěž dětí a mládeže v radioelektroniceRadiový orientační běh (ROB/ARDF)Zachráníme HAM-Radio pro budoucnost?• Navštívili jsme...• Radioamatérský humor• Amper 2019O Českém radioklubu• Váš Český radioklub• QSL služba Českého radioklubu• Vaše Mezinárodní radioamatérská unieRadioamatéři a právoO těchto stránkách• Mapa stránek• Pár slov novým čtenářům• Reflektor - reakce čtenářů• ArchivFirefox a nekorektní zobrazení stránekStáhnout
ARDF - ROB
Hledat
Vložil/a admin, Čt, 30.09.1999 - 00:00
Radiový orientační běh, zkratkou , mezinárodní zkratkou - Amateur Radio Direction Finding. Před pár desítkami let vznikl jako doplňková radioamatérská zábava známá coby "hon na lišku", dnes jde o sport se vším všudy - s pevnými pravidly, propracovaným systémem soutěží a samozřejmě i s potřebou pravidelného tréninku, bez nějž se již na mezinárodní úrovni sotva kdo prosadí.
Oč v tomto sportu jde? Základem je s pomocí přijímače a mapy (používají se mapy pro orientační běh) pokud možno v ideálním pořadí (není pevně dáno, závisí na závodníkově rozhodnutí) vyhledat stanovený počet vysílačů (kontrol) a v co nejkratším čase doběhnout do cíle. V mapě má závodník zakreslen pouze start a cíl (přesněji polohu majáku - cílového vysílače vysílajícího trvale na frekvenci trochu odlišné od závodní), jinak vše závisí na jeho práci s přijímačem, schopnosti přesného zaměření - a samozřejmě rychlého běhu. Mapa pro něj není ničím více (a ničím méně), než vhodnou pomůckou pro volbu nejlepšího postupu mezi jednotlivými kontrolami a zejména pak do cíle.
Soutěžní pásmo je dvojí: 3,5 MHz (80 m) a 144 MHz (2 m). Na ovládání přijímače složitější "osmdesátka" (je nutno nejprve prostřednictvím feritové antény zaměřit směr a poté přes prutovou anténu orientaci signálu) je ve skutečnosti snazší - signál se šíří přímo (alespoň v našich "nevelehorských" podmínkách) a jeho zaměření obvykle nečiní přílišné problémy ani začátečníkům. Naproti tomu naoko jednodušší "dvoumetr" (je zde jen jedno přímé zaměření) má své úskalí ve způsobu šíření signálu v členitém terénu - slabší (až žádná) slyšitelnost za kopci, "ohýbání" podél vrstevnic, odrazy od protějších či sousedních svahů - díky němuž v tomto pásmu víc než běh a mapařské umění rozhodují technické schopnosti a hlavně závodnická zkušenost.
Narozdíl od klasického orientačního běhu, kde je v lese nasázeno kolem stovky kontrol a na jednotlivých tratích jich bývají i tři desítky, radiový orientační běh vystačí s pouhými pěti kontrolami. Je to nutnost daná způsobem vysílání – všechny vysílače vysílají na stejné frekvenci v pětiminutovém intervalu, každý vysílá ve své (č. 1 v první, č. 2 ve druhé,...) minutě a zbylé 4 minuty mlčí. Závodník tedy musí - jde-li na konkrétní vysílač - za minutu jej zkusit doběhnout a je-li ještě příliš daleko, pak alespoň přesně zaměřit a následně nalézt již bez signálu (anebo 4 minuty čekat...). Plný počet pěti vysílačů vyhledávají podle mezinárodních pravidel muži, ostatní kategorie - ženská, juniorské i veteránské - vždy jeden vynechávají.
Běží-li současně s dospělými závod i žákovské kategorie, mívají tyto tři nebo dvě kontroly; běží-li žáci závod samostatný (příp. současně na druhém pásmu), mívají na trati vysílačů více (nejstarší žáci 5), pochopitelně v menších vzdálenostech. Dnešní generace vysílačů velikosti menší cihly disponuje jednoduchým přepínáním frekvence i délky relace - zde máme základ postupného prosazování závodů se zkrácenými (polovičními) relacemi v posledních letech, i když zatím hlavně na naší domácí půdě.
Český ROB se v posledním dvacetiletí může pochlubit řadou významných úspěchů. Zatímco na mistrovství Evropy v šedesátých a sedmdesátých letech jsme výraznější úspěch nezaznamenali, hned první mistrovství světa v roce 1980 přineslo titul Mojmíru Sukeníkovi, OK2UMO, který svůj úspěch dokázal zopakovat i o čtyři roky později. MS v roce 1986 znamenalo stříbro a bronz Teringla, OK1DRT, se Šimáčkem a mistrovský titul Petra Kopora po dalších dvou letech odstartoval dodnes trvající sérii šampionátů, z nichž se naši borci vraceli vždy nejméně s jednou zlatou medailí.
V roce devadesátém hostilo MS tehdejší Československo ve Vysokých Tatrách, a zde naplno vyšla hvězda debutujícího Víta Pospíšila - jeho zlato a bronz doplnil dalším bronzem oldtimer Blomann. Na dalším, již šestém mistrovství poprvé zazářili junioři – zlato Kejmara doplnil dalšími dvěma kovy Hrazdil; dále jsme si odsud odváželi stříbro Pospíšila mezi muži a první ženskou medaili - bronz Dany Mejstříkové.
Rok 1993 znamenal znovuzrození mistrovství Evropy, které podruhé (po roce 1967) uvítala Česká republika v Milovech. Šňůru úspěchů navázali zlatem Jitka Šimáčková a opět Pospíšil, stříbrem pak mezi muži Hanák, mezi juniory Kejmar a poprvé mezi oldtimery Sukeník, OK2UMO.
Bleskem v severské bouři se dá nazvat vystoupení českých "mláďat" v roce čtyřiadevadesátém - stříbro Pavly Baierové zastínila zlatem Lenka Novotná, v 15 letech nejmladší mistryně světa v historii! Pro úplnost doplňme bronz Fučíka mezi muži a dva bronzy juniora Škopa - ten si ještě o místo polepšil na ME 1995, kde ovšem zůstal zcela ve stínu zlata a stříbra Petra Jelínka. Mezi muži se po roční pauze znovu na scéně objevuje Pospíšil, a znovu úspěšně - je to druhé místo těsně před Vaňkem, který si vše vynahrazuje triumfem ve druhém závodě. Další stříbro připojuje Pospíšil v roce následujícím, kde jsou však vedle dalšího stříbra Sukeníka, OK2UMO, ústředními postavami junioři – kromě bronzů Jelínka a Kotulána poprvé zlatě zazáří Jakub Oma.
Nu, a současnost nejžhavější: loňské MS v Německu znamená další stříbro v kategorii oldtimers v podání debutujícího Karla Javorky, OK2BPY, ale hlavními hvězdami jsou letos sourozenci Omovi – Jakub opět vítězí mezi juniory a 16-letá Michaela mezi ženami - a muži, stříbrný Fučík a na druhém pásmu Baier, kterého dokázal porazit jen... - inu kdo jiný než Vít Pospíšil, jehož série znamenající z každé světové soutěže návrat nejméně s jednou stříbrnou nemá ve světovém ROB obdoby.
V roce 1998 hostí mistrovství světa po 6 letech opět Maďarsko - naváží zde naši reprezentanti na úspěšné výsledky let uplynulých? Vždyť připočítáme-li dosud nezmiňované cenné kovy ze soutěží družstev, počínaje rokem 1992 se nikdy nevraceli domů s méně než 10 medailemi... Po update této stránky v roce 1999 můžeme dodat, že se zdařilo, viz aktuální informace.
Hovoříme-li tu o mistrovstvích světa a Evropy, je to pro obecnou srozumitelnost. Celosvětově je nositelem ARDF Mezinárodní radioamatérská unie - IARU, a je to ona, kdo pořádá světové šampionáty IARU v ARDF (tedy MS), případně šampionáty I.Regionu IARU v ARDF (tedy ME).
Přátelé ROB v České republice jsou sdruženi v Asociaci rádiového orientačního běhu - AROB, která na základě smlouvy v oblasti mezinárodní representace i v domácích záležitostech spolupracuje s Českým radioklubem. O ROB nejvíce napoví WWW stránky AROB - http://www.ardf.cz.
© Petr Hrouda, 1998 |
»
- 24176x přečteno