Přeskočit na obsah

Anketa

Nový web se mi líbí:

75 roků IARU

18.dubna 2000 se na pařížské Sorbonně uskutečnilo slavnostní zasedání k 75.výročí založení IARU. V sále, ve kterém v roce 1925 vznikla Mezinárodní radioamatérská unie, se sešli zástupci radioamatérských organizací ze všech tří regionů, aby si tuto událost připomněli. Význam organizace zhodnotili předseda Regionu 1 Louis van de Nadort, PA0LOU, a president IARU Larry Price, W4RA.

Sorbonne

V roce 1923 se uskutečnilo prvé transatlantické spojení a radioamatéři začali naplno využívat potenciálu krátkých vln. Přichází doba, kdy je nutno tuto činnost koordinovat a vytvořit organizaci, která by hájila zájmy radioamatérů na mezinárodním poli.

Na rok 1924 plánuje president ARRL Hiram Percy Maxim, W1AW, obchodní cestu do Evropy. Vedení ARRL ho požádalo, aby v Evropě vedl jednání s radioamatéry.

Informativní schůzky, která byla svolána na 12.března 1924 do Paříže, se účastnili zástupci Francie, Velké Británie, Belgie, Švýcarska, Itálie, Španělska, Lucemburska, Kanady a USA. Výsledkem bylo svolání "Mezinárodního amatérského kongresu" na příští rok.

14.dubna 1925 se v Paříži sešel první "Radioamatérský kongres", na kterém byly mimo jiné diskutovány otázky založení Mezinárodní radioamatérské unie. U zrodu IARU stáli zástupci následujících zemí: Argentiny, Belgie, Brasilie, Československa, Dánska, Francie, Holandska, Itálie, Japonska, Jugoslávie, Kanady, Lucemburska, Německa, Norska, Nového Foundlandu, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Siamu, Španělska, Švédska, Švýcarska, USA a Uruguaje.

Na druhém zasedání komise, která připravovala vytvoření IARU, jednomyslně doporučila vytvoření organizace, jejímž hlavním úkolem bude koordinace a podpora mezinárodní radioamatérské komunikace.

Podle "Stanov", které byly schváleny 17.dubna 1925, se mohl stát členem IARU každý, koho zajímalo rádiové experimentování. V zemích, ve kterých bylo minimálně 25 členů, mohly být formovány národní sekce s vlastními funkcionáři.

Avšak již v roce 1928 dochází ke změně a IARU se stává sdružením národních radioamatérských organizací a sídlem se stává ARRL – American Radio Relay League. Koncem roku 1928 tvořilo IARU 14 národních organizací. Jejich počet se pak do začátku II.světové války rozšířil na 33.


V Československu vzhledem k různým postojům radioamatérů vznikají dva spolky: SKEČ – Sdružení krátkovlnných experimentátorů československých a KVAČ – Krátkovlnní amatéři českoslovenští. V té době to byla světová zvláštnost – dvě radioamatérské organizace v jednom státě! Tento stav byl překonán až v roce 1931, kdy vzniká ČAV – Českoslovenští amatéři vysílači, který od té doby zastupoval československé radioamatéry v IARU.


Období po druhé světové válce, hlavně pak rozdílné zájmy jednotlivých regionů na konferenci WARC v roce 1947 v Atlantic City, si vynutilo v roce 1950 během konference IARU v Paříži ustavení IARU Region 1, organizace, která by hájila specifické zájmy radioamatérů Evropy a Afriky. Na této konferenci též bylo rozhodnuto, aby na budoucích ITU konferencích bylo IARU zastoupeno alespoň jedním delegátem z každého ze 3 regionů. Od té doby zástupci "Region 1" byli na většině konferencí ITU v Ženevě. V následujících letech se pak obdobně ustavuje "Region 2" a "Region 3".


Politické poměry v Československu vedou v roce 1950 k  začlenění ČAV do závodních klubů Revolučního odborového hnutí a následně k vystoupení z IARU. Ve zdůvodnění se mimo jiné praví:

"…Tato unie je reakční imperialistickou organizací. Americké imperialistické kruhy vnutily již při zakládání této organizace v r. 1929 do jejích stanov, ve kterých se praví, že sídlo IARU se nachází v USA, a to natrvalo. Vedení IARU je složeno z 50% amerických vysokých důstojníků, kteří mají blízko k válečným monopolům a staví ji do tábora válečných paličů.

SSSR, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a jiné země nejsou členy IARU ze zásadních politických důvodů, protože IARU se nedá využít jako OSN.

Členství v IARU nepřináší našemu radioamatérskému hnutí nic pokrokového, naopak se staví k mírovým snahám čs. amatérů naprosto odmítavě…"


A tak jsme si museli řadu let počkat, až výše uvedené země do IARU vstoupily, a pak Ústřední radioklub mohl obnovit členství československé radioamatérské organizace v IARU.

V současné době IARU sdružuje radioamatérské organizace z více než 150 zemí s celkem více než 1,5 milionem členů.

© OK1MP, 2000