Menu ČRK

Anketa

Manželé Kloučkovi - JT1AA & JT1YL

Hledat

ČRK O radioamatérech a pro radioamatéry • Síň slávy značky OKManželé Kloučkovi - JT1AA & JT1YL

Vložil/a OK1XU, Pá, 02.04.2010 - 19:33

S lítostí jsme se dne 16. března 2010 rozloučili s Ludvíkem Kloučkem, ex OK1KW.

V letech 1957 a 1958 pracoval v Mongolsku jako telegrafista na československé ambasádě, a na amatérských pásmech používal značku JT1AA, zatímco jeho XYL Milada značku JT1YL. Jazykové znalosti jim umožnily pracovat pouze česky, a tak byla ve světě ohromná poptávka po české hláskovací tabulce.

Jeho vysílání mělo za následek uzavření reciproční smlouvy mezi Mongolskem a Československem o povolování provozu amatérských stanic. Byla to jediná reciproční smlouva, kterou Československo uzavřelo.

Bohužel, při čistkách po roce 1968 přišel Ludva jak o práci, tak o licenci, neboť mu nebylo odpuštěno, že v roce 1968 působil jako telegrafista na ambasádě v USA. Zemřel v ústraní ve Vamberku, kde je i pochován.

Prací z Mongolska Ludvík a Milada významně přispěli pověsti československých radioamatérů. Především tím, že po mnoha letech opět zpřístupnili tehdy velmi žádanou zónu WAZ 23, ale i tím, že v Mongolsku prakticky "zavedli" radioamatérské vysílání, za což jsou jim tamní radioamatéři dodnes vděčni. Ludvík se stal členem prestižního First Class CW Operators' Clubu s členským číslem 583.

O tom, jak začínalo krátkovlnné vysílání v Mongolsku, napsal Hosbajar Nansaa-Obdum, JT1CD, tajemník svazu radioamatérů Mongolska a bývalý náčelník radioklubu Mongolska:

Dlouhá léta byla Mongolská lidová republika (MoLR) na amatérských pásmech "bílým místem". Ale ve druhé polovině padesátých let minulého století začaly být na adresu vlády MoLR doručovány telegramy a dopisy z různých zemí světa, ve kterých se krátkovlnní amatéři s uznáním vyjadřovali k objevení se, v Mongolsku první, amatérské krátkovlnné stanice. Úředníci vlády však nechápali - jaká radiostanice? Odkud vysílá? Kromě toho ještě neměli ani ponětí o tom, co to znamená "radioamatérství"!

Na základě příkazu vlády pracovníci Správy spojů a orgánů státní bezpečnosti začali aktivně pátrat po operátorovi této radiostanice, až jej konečně našli. Ukázalo se, že jim byl Ludvík Klouček, OK1KW, - radista radiostanice velvyslanectví ČSSR v Ulan Batoru, který nelegálně vstupoval do éteru na radioamatérských pásmech a používal volací znak JT1AA, který si sám zvolil.

Je třeba poznamenat, že v těchto letech byl v MoLR velmi přísný politický režim. Vláda Mongolska se však k tomuto přestupku postavila velmi loajálně. A co víc, bylo přijato rozhodnutí o rozvoji amatérského vysílání v zemi. V důsledku toho pak Ludvíku Kloučkovi v roce 1958 vydali oficiální povolení pro práci v éteru… pod jeho nelegálním volacím znakem JT1AA. A jeho žena Milada, OK1KX, dostala volací znak JT1YL. Jejich volací znaky se v éteru ozývaly více než dva roky.

Následujícím radioamatérem, který se objevil v Mongolském amatérském éteru, byl Bohouš Kubač, JT1AB. Pracoval v továrně na výrobu obuvi, která byla postavena v Ulan Batoru za podpory ČSSR.

Na amatérských pásmech byly tyto volací znaky mezi krátkovlnnými amatéry celého světa velmi populární. Je to pochopitelné, neboť Mongolsko se nachází v seznamu diplomu WAZ v 23. zóně, která tou dobou na amatérských pásmech prakticky nebyla zastoupena.

Od té doby je Ludvík Klouček považován za "kmotra" krátkovlnných amatérů Mongolska. Volací znak JT1AA se ozývá na amatérských pásmech i nyní, ale patří již rodilému obyvateli státu, Tserenu Gantulgovi.

Ze vzpomínek prvého náčelníka radioklubu MoLR M. Terbiše (z roku 1988). Literární zpracování a některá doplnění: G. Člijanc, UY5XE. G. Člijanc je vděčný senioru českých krátkovlnných amatérů Miloši, OK1MP, za fotografie QSL lístků JT1AA a JT1YL.

Provozu JT1AA a JT1YL věnoval patřičnou pozornost radioamatérský tisk, jak domácí ...

(snímky převzaty z časopisu Amatérské rádio), tak zahraniční...

(snímky převzaty z amerického časopisu QST).

Je samozřejmě škoda, že v těch dobách měli z řad OK amatérů příležitost vysílat z ciziny (a to často z velmi raritních zemí) především zaměstnanci ambasád, u nichž je třeba předpokládat i požadavky na plnění lecjakých jiných "úkolů", což ovšem nebyla a není výhradně tuzemská specialita. Později mohli na pásma vyrazit i amatéři dlouhodobě pracující v některé ze zemí sovětského bloku, ale ani to nebylo jednoduché - viz příběh OK1RI na naší stránce http://www.crk.cz/SPOLKYC.

Dnes, kdy radioamatéři z OK vyjíždějí na několik expedic ročně, nejednou i opravdu hodnotných, se tomu všemu ani nechce věřit. O to více bychom si měli vážit těch, kdo byli mezi prvními.

19392x přečteno