OK1UDN: Hamfest LY2000

Stejně jako loni, pozvali i letos litevští amatéři přítomní na setkání ve Friedrichshafenu naše amatéry - a nejen je - na litevské setkání roku 2000 v posledních dnech července. Na rozdíl od loňského loňského setkání u Baltického moře, na předměstí Klajpedy, se letos naši litevští kolegové scházeli v krásném a klidném prostředí, na louce u říčky Lévuo u Balsiai - bývalého vodního mlýna z 18. století. Místo leží asi 3 km severně od města Pasvalys, nedaleko od hranic Lotyšska.

Tentokrát se podařilo včas informovat aspoň posluchače OK1CRA a čtenáře stránek ČRK na Internetu. Ovšem informace přišla příliš pozdě na to, aby si člověk změnil plánovanou dovolenou. Lákadlem mohla být možnost týdenního bezplatného táboření. Kdo by ji využil, nelitoval by. Louka, na které účastníci setkání tábořili, je více než 1 km vzdálena od nepříliš vytížené silnice a kromě amatérů a stánků s občerstvením tam nikdo jiný nebyl. Rovněž počasí setkání přálo. Až v neděli, kdy vlastní setkání končilo, došly zprávy od amatérů z největších litevských měst - Vilniusu a Kaunasu, že tam prší a to silně. Proto nastalo spěšné balení a většina z těch, kteří museli v neděli odjet, z obav před deštěm raději nečekala ani na oficiální zakončení v poledne a odjela ihned po sbalení. Od Balsiai jsme odjížděli za krásného počasí a déšť nás chytil až o desítky kilometrů dále na jih. K Balsiai snad vůbec nedorazil.

Jak jistě čtenář pochopil, i letos jsem se vypravil na toto setkání - po stejné trase jako loni, vlakem přes přechod Trakiszki - Mockava s přestupem v Šeštokai. Cesta přes Grodno by byla rychlejší, ale Grodno leží v Bělorusku a tam je nyní třeba vizum. To se projevilo i větším množstvím cestujících na tomto jediném železničním přímém spoji mezi Polskem a Litvou. A snad se i do budoucna doprava přes tento přechod zrychlí: chvilku před mým vlakem jel zvláštní zkušební rychlík, který testoval ve stanici Mockava zařízení na přestavení železničních dvojkolí speciálních vozů na široký rozchod. Zkouška byla zřejmě úspěšná. Tento rychlík jsme sice v Mockavě předjeli, ale již v Šeštokai nám ukázal jen své koncové signály, zatím co my jsme tam museli čekat na přípoj více než 2 hodiny.

Ve Vilniusu jsem byl cestou tam i zpět hostem u LY1DL - Antanase. Na zbytek cesty k Balsiai - asi 170km - jsem byl přibalen do mikrobusu, ve kterém cestovalo 6 litevských amatérů a jeden americký manželský pár - taky amatérský.

Ale zpět k setkání. Sešlo se opět několik stovek účastníků, asi polovinu tvořili rodinní příslušníci. Program byl podobný loňskému: různé soutěže, i značně vzdálené amatérským tematům: v pití piva (měřil se čas potřebný k vypití jednoho půllitru), v košíkové (na celé hřiště nebylo místo, na parkovišti byl postaven jeden koš a soutěžilo se v poštu hozených "šestek"), v minilišce, v přetahování lanem (lano vedlo přes řeku, rozhodčí u středového označení stál v řece, poražené straně hrozilo vykoupání) a podobné. Pracovala zde i příležitostná stanice LY2000RMD, která jistě není amatérům z OK neznámá. A především - hovořilo se o všem možném i nemožném, panovala výborná atmosféra a vypilo se i dost různých lahví - co do počtu vedlo jednoznačně pivo.

Pokud jde o tento český národní nápoj - tak krajané, pozor! V Litvě mají pivo dobré, různých značek. Vaří se tam i licenční Gambrinus. Jen naše 3 - 4,5 % alkoholu by na ně byla slabá! Litevská piva mají - podle etiket na lahvích - obsah alkoholu 5 - 10 %!!

Vrátil jsem se - stejně jako loni - ze setkání velmi spokojen. Cestou zbylo i několik hodin na toulky po ulicích a uličkách Vilniusu. A co je nejzajímavější - po několika dnech jsem se v Holicích se šesti přáteli opět sešel: na holické setkání přijel jeden mikrobus jako první návštěva z LY. V sobotu večer se pak přesunuli na dva dny na prohlídku Prahy. Měli smůlu - nějak se nedomluvili a nenašli proto v Holicích autobus, jedoucí na výlet do Slatiňan. Ale přesto se jim líbilo jak mezi OK amatéry v Holicích, tak poté i v Praze. Při loučení nešetřili chválou.

Na shledanou na setkáních v roce 2001!