Přeskočit na obsah

Menu ČRK

Anketa

Nový web se mi líbí:

OK1XU: Malta

V pražském radioklubu OK1KZD je dobrá parta lidí, kteří spolu rádi tráví volný čas způsobem radioamatérským i neradioamatérským, prostě proto, že je jim spolu dobře, ať už si zajedou KV či VKV závod, nebo "jen tak". Počínaje rokem 1980 se stalo zvykem, že na kurs operátorů, které klub pořádal rok co rok od počátku šedesátých let, navázal letní výjezd do přírody, kde si absolventi mohli čerstvě nabyté znalosti ihned prakticky vyzkoušet na pásmech. Výjezd v roce 1980 byl na Sázavu, ty pozdější na mnohá místa v Čechách a na Moravě, po roce 1989 do zemí bývalé Jugoslávie, a v roce 2001 se lidé z OK1KZD vypravili do středomořské republiky Malta. Výlet Honzy, OK1XU, Oty, OK1TO, a Mirka, OK1UMX, byl proponován jako QRP/IOTA expedice, jenže doba je jaksi složitá, a podzim roku 2001 není tím nejlepším časem k pronášení vysílačů a antén odbavovacími prostory letišť, třeba už jen proto, že cestovní výlohy převyšují chuť riskovat jakékoli škobrtnutí, které může zhatit celou cestu.

Naštěstí byli tohle risiko ochotni na sebe vzít Laco, OK1AD (na snímku), a Josef, OK1PD, kteří už spolu absolvovali expedici na EA6, navzájem se "oťukali" jako dobří partneři, a rozhodli se proto spolu vyjet i do 9H na expedici Malta 2001.

OK1AD

Partu z OK1KZD upozornil na chystanou expedici Josef, a Laco zase velmi laskavě nabídl možnost si s jejím zařízením a značkou zavysílat. Protože lidé z OK1KZD dobře vědí, že obě značky jsou spolehlivými etalony kvality, a Laco byl navíc na 9H už počtvrté, rozhodli se, že se prostě podívají, jak to dělají ti lepší. A tak se ve druhé polovině října 2001 sešly na Maltě dvě party českých radioamatérů, které - jedna více, druhá jen zcela symbolicky - prohnaly Lacovu značku 9H3WD.

Opatrnost při převozu vysílacích zařízení se nakonec ukázala být úplně zbytečná. Režim na pražském i maltském letišti je takový, že by bylo možno v kufrech provézt bin Ládina i s celou Al Kaidou, pokud by si převážení vyňali všechny kovové předměty z kapes... Příznivce QRP ale určitě potěšíme prefixem 9H3 někdy v budoucnu.

Není snadné odhadnout, co ze společných zážitků by mohlo být pro většinu českých radioamatérů to nejzajímavější, a tak své vyprávění rozdělíme do tří částí.


Maltští radioamatéři na Maltě

Při cestách po ostrovech Malty často zahlédnete na domech a zahradách KV i VKV směrovky pro amatérská pásma. Prefix 9Hn neslyšíte na pásmu každý den, což ale neznamená, že by byl vyslovenou raritou: patří prostě mezi ty vzácnější z Evropy, nic víc a nic méně. Pro obyvatele malého a relativně osamělého souostroví má radioamatérství význam našinci neznámý: zřetelně jde i o způsob překonání isolace, a lov DX či prvenství v contestech jsou až na druhém místě. Ostrované jsou rádi, potkají-li na pásmu k popovídání někoho ze svých četných přátel ve světě, a začne-li se na ně přitom vytvářet pile-up, nejsou z toho až tak moc šťastní, protože pile-up si mohou popřát kdykoli, zatímco kamarád nebývá na pásmu každý den… Přesto se naši maltští kolegové zabývají všemi oblastmi radioamatérského provozu, a mají i vlastní nódy PR, čtyři FM převaděče v pásmu 2 m a maják na 6 metrech.

Spojení s rodilými maltskými amatéry nebývá vždy odměněno QSL lístkem, a ve sbírce většiny z nás asi převažují QSL od turistických expedic. Dáte-li se do diskuse se kterýmkoli tamním amatérem, vyslechnete jako první povzdech nad tím, že maltská administrativa zdražila pětinásobně poštovné, a vypravit kilogramový balíček do Evropy stojí našich asi 1.300,- korun a do zámoří kolem 1.600,- korun. QSL agenda je proto pro Malťany velmi drahá, a chcete-li jejich QSL dostat opravdu spolehlivě, posílejte raději DIRECT se SASE. Na snímku je QSL služba 9H.

9H QSL BUREAU

Na Maltě je vydáno kolem 470 koncesí včetně turistických. Členů ostrovní organisace IARU - MARL - je něco přes sto, a mají jediný klub, 9H1MRL, v městečku Attard (na cestě mezi Vallettou a Mdinou), kde se týdně scházejí po dva všední dny odpoledne a v neděli dopoledne. Prostory klubu jsou velmi skromné, vybavení vesměs pochází z darů, narozdíl od mnoha našich kluboven je zde však čisto a vymalováno. Všechny společné podniky financují kolegové výhradně z členských příspěvků, a i když životní úroveň na Maltě je citelně vyšší, než u nás (minimální mzda odpovídá 18.000,- Kč), příspěvky stovky členů ani při velké obětavosti nedovolují zázraky. O to sympatičtější je, že MARL myslí na budoucnost a pořádá kursy pro začínající. To je také jediná aktivita, na niž formou vládního grantu dostává příspěvek z veřejných financí.

M.A.R.L.

Oficiální požadavky na koncesní zkoušky považují naši maltští kolegové za náročné, zejména v jejich technické části. Podobně jako u nás, otázky nejsou zveřejněny, takže adept nemá před zkouškou reálnou představu o míře její náročnosti. Jako kdekoli ve vyspělém světě se noční můrou tamních amatérů stávají hygienické normy, které vyvolávají obavu z postupného úplného znemožnění radioamatérského provozu. Technická část koncesních zkoušek se zabývá významně i touto oblastí, a narozdíl od nás tak směřuje mnohem více k praxi, než k teorii.

9H1MRL

I přes omezené finanční možnosti se MARL také snaží o propagaci radioamatérství na veřejnosti. Letos je dobrou příležitostí výstava Science and Technology Week. Bylo až šokujícím zážitkem zahlédnout při cestě hustě osídlenou luxusní aglomerací kolem Valletty mezi záplavou komerčních reklamních billboardů také velkou upoutávku na Jamboree on the Air a Jamboree on the Internet, celosvětové akce radioscoutingu.

V neděli 21.října navštívila klubovnu MARL i česká výprava. Dostalo se jí velmi přátelského, opravdu radioamatérského přijetí, a povídání o společných i rozdílných pohledech na radioamatérství by nebralo konce, kdyby čas neletěl a nabitý program nenutil k dalším cestám.

Meeting...

Když jsme se kolegů ptali, kdy nám návštěvu oplatí, řekli, že rozhodně někdy v zimě, aby viděli sníh, který v jejich domovině nenapadne nikdy. Jednou prý jako mimořádná atrakce dorazil putovní stan s umělým sněhem, na kterém si ostrované mohli vyzkoušet zimní sporty. V ten den si přes osmdesát Malťanů zlomilo nohu...

Za následující dva snímky děkujeme Albertovi, 9H1AL:

Albert, 9H1AL, Laco, OK1AD,  Louis, 9H1DF

Honza, Lise, Albert, Craig, Josef

Na otázku, zda děti na snímku, ratolesti Albertova rodu, jsou už také radioamatéry, se nám dostalo krásně britské odpovědi: "still oscillators..."

Velmi hezkou a užitečnou internetovou presentaci MARL najdete zde: http://www.9h1mrl.cjb.net/.


Čeští radioamatéři na Maltě

Laco, OK1AD, je na Maltě už jako doma. Zalistujte ostatně staršími čísly časopisu AMA, kde se s našimi amatéry o své cestovatelské zážitky podělil. Jeho letošní expedice s OK1PD (na snímku) pracovala s transceiverem IC706 a anténou FD4, a pod značkou 9H3WD navázala mezi 9. a 23.říjnem kolem 4.700 spojení. Kořením letošního výjezdu měly být zejména digitální módy, jimž se maltští kolegové ani zahraniční návštěvníci Malty zatím příliš nevěnovali.

OK1PD

Na práci s digitálními módy se nachystal Josef, OK1PD, a příznivci PSK31 a RTTY se mohli těšit na hezké přírůstky ve svých DXCC score. Bohužel, Josefa postihla hned po příjezdu zdravotní nehoda, která si vyžádala několikadenní nemocniční hospitalisaci, takže se dostalo jen na asi 150 zájemců. Protože Josef chystal i ostatní softwarové vybavení expedice, Laco se po jeho nehodě ocitl v opravdu nelehké situaci, když všechna spojení musel zapisovat ručně, a doma ho ještě čeká hezká zábava přepsat jich několik tisíc do deníkového programu aspoň dodatečně.

Ohromnou podporu tandemu OK1AD/OK1PD věnoval Albert, 9H1AL, nejen tím, že mu půjčil své weekendové QTH v letovisku Bugibba, ale s jistotou i zachránil Josefovi život, když ho po onemocnění rychle dopravil do nemocnice. Čeští amatéři by měli při zaslechnutí značky 9H1AL smeknout… jenže Albert je tak příjemný a neformální kamarád, že by se mu to asi nelíbilo.

Parta z OK1KZD bydlela v nedaleké Sliemě a kolegy z 9H3WD jen příležitostně navštěvovala. Expediční provoz si proto opravdu jen prohlédla, a navázanými asi 50 spojeními Lacovi a Josefovi věru moc nepomohla. Ota, OK1TO (na snímku), který je dobrý závodník, ale expediční provoz zatím poznal jen "z jedné strany", konstatoval, že práce s evropskými stanicemi opravdu ničí nervy přesně tak, jak operátoři mnoha expedic svorně popisují: absolutní nekolegialita a bezohlednost, tupé a nemyslivé volání v okamžicích, kdy je mimo vší pochybnost jasné, že operátor expedice bude rušen a celý provoz zdržován, praktická nemožnost vynutit si, aby expedici volali opravdu jen ti, které volá ona sama. Několik bezohledných nebo zcela dementních jedinců efektivně zlikviduje naději stovek dalších amatérů navázat spojení...

OK1TO a kousek OK1UMX

Práce z Malty je ale jinak pro našince velmi zajímavá. Nejen proto, že "od moře to vždycky chodí líp", ale také proto, že celková hladina rušení je na 9H výrazně nižší. Větší průmysl je soustředěn do nevelké oblasti na jihu hlavního ostrova, nejezdí zde tramvaje ani elektrické vlaky, a není zde ani řada jiných zdrojů rušení, které jinde - hlavně ve velkých městech - naši zálibu limitují víc a víc. Laco, OK1AD, však během svých častých návštěv pozoroval, že za některých okolností jsou i zde nejnižší pásma, 160 a 80 m, postižena rušením. Ona ta velká průmyslová centra nejsou zase tolik vzdálena, a přírodním zákonům se také poroučet nedá.

BudvarTisk QSL lístků Lacových expedic sponsoruje českobudějovický pivovar Budvar, z jehož aktivit tak profitují příznivci dobrého českého moku, ale i radioamatéři všude ve světě. Kéž by podobný vnímavý přístup měly také jiné silné české firmy, které by rovněž pochopily, že k reklamě "Jdeme na pivo" nutně patří i dovětek "protože si u něj máme o čem povídat".

Zajímavou zkušeností byl pokus o opravu Albertova (na snímku v popředí) vertikálu R7, jímž se mu čeští hosté pokusili revanšovat za všechnu jeho laskavost. Hliníkový vertikál byl po několika málo letech působení přímořského vzduchu a vysokých teplot naprosto zkorodovaný, spoje mezi trubkami nevodivé a tenší trubky dokonce popraskané. To je druhá strana mince onoho "od moře to vždycky chodí líp"... Laco nakonec musel nejpoškozenější části antény odvézt k opravě do OK.

9H1AL & OK comp.

Chcete-li vysílat z Malty, není to moc složité. Tříměsíční turistickou koncesi lze získat na základě fotokopie vlastní domácí koncesní listiny za poplatek 5 maltských lir (cca 425,- Kč). Proceduru dobře popisují WWW stránky MARL. Maltská telekomunikační administrativa ovšem přistoupila i k doporučením CEPT T/R 61-01 a T/R 61-02, a měla by tam proto platit i česká koncese CEPT. Maltští radioamatéři však svorně prohlašují, že koncese CEPT na Maltě neplatí. Dotaz u maltské administrativy by asi do věci vnesl jasno, jenže zatím k němu nebyl pádný důvod: za těch pár korun poplatku maltským úřadům dá každý přednost možnosti pochlubit se originální maltskou značkou.


Český člověk na Maltě

Malta není zemí, která by byla "láskou na první pohled". Pojedeme-li na ni vypraveni zkušenostmi z Chorvatska, Slovinska, severní Itálie, Řecka či jižní Francie, tedy s očekáváním lahodné a šťavnaté středomořské země, zažijeme šok.

Gozo

Život na Maltě si její obyvatelé doslova vyvzdorovali. Na nehostinné, suché přírodě, na slunečním žáru, na malém životním prostoru ostrovů isolovaných od okolního světa, na útocích tureckých sultánů, toužících po odrazovém můstku k cestě do Evropy, na loupeživých korzárech, na nacistickém Německu, které k ochraně konvojů zásobujících Rommelovu armádu oblažovalo ostrovany někdy i více než čtyřiceti nálety denně.

Na Maltě opravdu nenajdeme mnoho vegetace, vždyť zeměpisně se nachází na úrovni Tunisu a jiných severoafrických zemí, ostrovy jsou kamenité a skalnaté. Stromů je jen málo, políčka s půdou plnou oblázků se zazelenají jen v jarních měsících a v létě všechno spálí sluneční žár.

Gozo

Nevelká plocha ostrovů vede k hustému a souvislému osídlení. Velké souměstí kolem Valletty se postupně proměňuje v předměstí a dále v souvislé pásy domků, které se místy opět zahušťují do menších měst a městeček. Mezi tím jsou políčka nebo skály a kamenité plochy, ale cosi jako čirý venkov nenajdete. Všude ve městech i malých obcích, ale nejednou i jen tak v krajině, stojí katedrály, které jsou vůči okolním lidským obydlím nepoměrně velké, a ozvláštňují vzhled ostrovů dojmem fantaskních krajin Hieronyma Bosche. Množství a velikost katedrál jsou nejen odrazem faktu, že Maltu přivedl k rozkvětu johanitský rytířský řád, a že ostrované jsou dodnes velmi zbožní, ale ten kus Švejka v české povaze dovolí rychle pochopit, že chrámy byly stavěny také natruc a napotvoru Turkům, kteří o Maltu usilovali velmi, a naprosto marně.

Gozo

Rozvinutější turistický ruch má na ostrovech jen asi dvacetiletou tradici, úřady ho silně podporují, ale poradit si s ním zatím moc neumí. Turistická letoviska a souvislé pásy pobřeží jsou zamořeny betonovými hotelovými monstry, dokonce i vallettská tvrz, symbol maltské nezlomnosti, je protknuta právě dobetovávanou hotelovou nechutností. Můžeme-li poradit, pak Bugibbě a jiným velkým pobřežním letoviskům se vyhněte velkým obloukem, tam už není žádná Malta, ale betonová spoušť. I v odlehlých koutech jsou ty nejhezčí přírodní útvary zamořeny stánky prodejců tretek a poskytovatelů nejroztodivnějších služeb. Obecně příjemnější, vlídnější a původnější je menší z ostrovů, Gozo, kam cestovatele přepraví trajekt nebo vrtulník.

Druhým extrémem je historická Mdina, bývalé hlavní město Malty, které bylo důkladně zrekonstruováno a byl z něj vytěsněn běžný život, takže se z něj stal skansen. V tradičních městech a městečkách ale stačí odbočit do vedlejších ulic mimo oblíbené turistické trasy, a pojednou se ocitnete v úplně jiném světě tradiční svébytné maltské kultury, starobylých budov a chrámů.

Mdina

Na Maltě se stále hodně staví, a to zdaleka ne jen hotely. Tradiční stavební materiál, pískovec, se používá i nadále ke stavbě soukromých obydlí i k rekonstrukci historických budov. Důvodem trvalého stavebního ruchu jsou asi nejen rostoucí příjmy obyvatel z turistiky, ale i to, že pískovec v agresivním ovzduší ostrovů velmi rychle zvětrává. Pískovcové stavební prvky jsou dnes už sice prefabrikované, ale v ohromném množství variant, takže i nová výstavba v aglomeracích běžného života si zachovává rozmanitost, tradičního ducha maltských staveb, a velmi příjemné až intimní rozměry odpovídající míře lidské, nikoli hotelovému megalomanství. Dá se tedy říci, že co si Malťané staví sami pro sebe (a ne pro turisty), je hezké, půvabné a velmi zajímavé.

Velkou turistickou zajímavostí jsou četné zbytky prehistorických chrámů a jiných staveb. Nesmíme ovšem dát na to, co je vyfotografováno v propagačních brožurkách turistických kanceláří; pohrát si při fotografování trochu s perspektivou je hračka.

Ggantija

Skutečnost fotografiím neodpovídá. Většina staveb je v rozvalinách a všechny mají zcela lidský rozměr; za obřími menhiry si musíme zajet jinam. Přesto jde o památky velmi zajímavé a unikátní. Ve skeptické české mysli ale občas vyvstává pochybnost, zda chytrá obecní zastupitelstva některých městeček nedošla k závěru, že nemají žádnou atrakci, a tak nedala svézt pár kamenů na hromadu, aby i sem jezdili turisté za "pravěkými stavbami"…

Středoevropana samozřejmě nejvíc láká koupání v moři. Moře je zde čisté a obvykle skvěle vyhřáté. Problém ale je, že skalnaté pobřeží nabízí jen několik málo míst ke koupání opravdu vhodných, a ta jsou intensivně navštěvována ostrovany i turisty, takže je zde hlava na hlavě, a v nejbližším okolí jsou samozřejmě opět hrozny hotelů. Jedinou hezkou pláží bez hotelů je Ramla Bay na Gozu, a trochu více klidu najdeme na pláži ve Ghajn Tuffieha těsně vedle přelidněné Golden Bay.

Ghajn Tuffieha

Pláže, jsou-li písčité, jsou pokryty nesmírně jemným pískem, který koupající se obalí (viz OK1TO na snímku) a pronikne úplně všude. Pokud se rádi koupete bez plavek, na Maltě na to zapomeňte. V této přísně katolické zemi je to pod pokutou zakázáno. Ani top-less u dam se netrpí. Několik zarytých nudistů bylo lze zahlédnout v odlehlém koutku pláže v Ghajn Tuffieha (na snímku kdesi za Otovým kolenem), krčili se při zemi a stále rozhlíželi, zda se neblíží policista. Svobodu těla tedy vyměnili za svobodu duše, což je dost proti smyslu věci.

Pro českého turistu je specifickou zajímavostí katedrála ve městě Mosta. Za německých náletů prolétla právě v době mše kopulí chrámu bomba, která však po dopadu nevybuchla, a zachránily se tak stovky lidských životů.

Mosta

České zdroje uvádějí, že při pyrotechnickém ohledání bomby se z ní místo trhaviny vysypal písek a lístek s pozdravem od československých občanů, kteří touto cestou sabotovali hitlerovskou expansi. V samotné katedrále se však v souvislosti s bombou hovoří jen o božím zázraku, a také Baedekerův i Berlitzův turistický průvodce o české versi příběhu svorně a zarytě mlčí...

Další příjemností pro českého turistu je snadná komunikace s ostrovany. Jejich mateřštinou je maltština, směs italštiny a arabštiny se silnými příměsemi angličtiny. Ale každý mluví i anglicky, a protože maltština je intonací a přízvuky dost podobná češtině, je i angličtina Malťanů pro nás dobře srozumitelná a budeme se moci domluvit i tehdy, máme-li jen školskou znalost angličtiny bez praktických zkušeností.

Bus

Nejen našeho turistu potěší, že ač je Malta zemí jižní, středomořskou, všechno zde dobře funguje. Typickou jižanskou (nebo snad i balkánskou, o české nemluvě) ležérnost potkáme jen zřídka, lidé se obvykle upřímně snaží pracovat dobře a profesionálně. Kriminalita je poměrně nízká, a rozličných zlodějíčků a chytráků se můžeme bát o dost méně, než v jiných turisticky exponovaných zemích (což vůbec neznamená, že bychom měli zapomenout na opatrnost, OK1UMX přišel hned první den pobytu o mobilní telefon, těžko říci, zda nešikovnostíí nebo díky kapsáři).

Malťané respektují společenské konvence a velmi si potrpí na přiměřenost. Týká se to třeba oblečení. Přijde-li český turista v hotelu ke stolu naboso, v šusťákové soupravě nebo snad jen v trenýrkách, jak se často děje, nebude považován za degutantní figurku, jako v jiných zemích, ale rovnou za nepochopitelného exota. Český taky-tramp v orvaných, propocených a páchnoucích jeansech, tričku a botaskách, s báglem plným cinkajících pivních láhví či plechovek, bude vnímán jako naprostá nepatřičnost. Nejde přitom vůbec o to, jak je kdo oblečen draze či levně, ale zda je oblečen patřičně pro danou situaci.

Victoria

Od turisty se i zde všude očekává zpropitné, ale právě jen takové, jaké je zvykem (cca 10-15 % z ceny). Nedáte-li tolik, budete považováni za trapného chudáka, dáte-li ale více, vyvoláte překvapení a nejistotu, zda nechcete obdarovaného urazit.

Specifickým rysem je zmiňované živé náboženské cítění ostrovanů. Sošky a obrázky Panny Marie jsou naprosto všude, na domech i palubních deskách aut. Vejdete-li do chrámu (zejména zde se čeká přiměřené oblečení a dámám s obnaženými rameny je hned u vchodu půjčen decentní přehoz) v době mše, je plný lidí všeho věku, a vidět houfy teenagerů u přijímání je pro nás hodně nezvyklé. Ti teenageři jsou ale jinak úplně stejní, jako naši. Když vyjdou z kostela, bafnou svou dívenku kolem ramen či pasu a společně upalují kamsi za město...

Victoria

Poslední zvláštnůstkou je dědictví britské koloniální správy, silniční provoz vlevo. Od našince vyžaduje pozornost za všech okolností, nejen, jsme-li řidiči, ale i jsme-li chodci: na přechodech ulic k nám auta přijíždějí z opačné strany, než jsme zvyklí. Ota a Mirek si vyzkoušeli i roli řidičů, a nezdálo se, že by jim dělala příiš mnoho starostí.

Měnou je maltská lira (cca 85,- Kč), jíž ovšem Malťané běžně říkají "pound". Ceny jsou relativně přijatelné i pro nás (budeme-li počítat s tím, že naše kupní síla je oproti západním zemím asi třetinová). Pizzu nebo hamburger s nealkoholickým nápojem pořídíme od cca 1,5 liry, delší cesta autobusem přes ostrov stojí cca půl liry, poštovní známka na pohlednici do OK šestnáct centů.

Gozo

Více psát nemá cenu. Jeďte se podívat sami, stojí to zato. Malta je magická. Za srdce vás nevezme hned, jenže pak o to pevněji.


Poděkování

Josefovi, OK1PD, za inspiraci k této cestě. Lacovi, OK1AD, za zapůjčení zařízení a značky a za mnoho cenných informací. Albertovi, 9H1AL, za jeho přátelství a zejména za to, že nám všem Josefa doslova odvedl hrobníkovi z lopaty. Maltským radioamatérům za nesmírně hezké přijetí. Za sebe děkuji i Otovi, OK1TO, a Mirkovi, OK1UMX, milým a příjemným souputníkům na mnoha mých cestách.

© OK1XU, 2001