Přeskočit na obsah

Anketa

Nový web se mi líbí:

Monitoring

IARU Monitoring System - IARUMS

Monitorovací systém Mezinárodní radioamatérské unie (IARU) je celosvětová radioamatérská služba podporovaná správní radou IARU.

Cílem činnosti IARUMS je bránit jak výhradní, tak i sdílená radioamatérská pásma před neustále narůstajícím rušením, a to jak neúmyslným (průmyslové rušení, parazitní vyzařování komerčních rozhlasových vysílačů se základním kmitočtem mimo amatérská pásma atd.), tak hlavně úmyslným (neoprávněný provoz komerčních rozhlasových stanic, spojovacích služeb, bezpečnostních agentur, popř. jiných organizací a osob neoprávněných k vysílání v amatérských pásmech).

Základem činnosti IARUMS je:

  1. identifikace radiových signálů způsobujících škodlivé a nezákonné rušení amatérských a amatérských satelitních služeb provozem v rozporu s předpisy Mezinárodní teIekomunikační unie (ITU) a národními předpisy pro radiový provoz a opatření vedoucí k odstranění těchto signálů z radioamatérských pásem,
  2. provádění dozoru nad zabíráním amatérských pásem a další úkoly podle nařízení správní rady nebo oblastních organizací IARU na oblastní úrovni.

Monitorovací systém IARU začal vznikat v roce 1985. Jeho činnost je řízena a koordinována mezinárodním koordinátorem, jmenovaným správní radou IARU na dobu nejméně jednoho roku. Na jeho doporučení může správní rada jmenovat jednoho i více zvláštních koordinátorů se speciální odpovědností, např. za monitorovací aktivity v některých pásmech nebo u některých druhů provozu.

V současnosti je mezinárodním koordinátorem Monitorovacího systému IARU Robert Knowles, ZL1BAD.

Každá ze tří oblastních organizací IARU jmenuje oblastního koordinátora, který se v záležitostech, týkajících se aktivit IARUMS, řídí pokyny mezinárodního koordinátora. Oblastními koordinátory jsou nyní:

  • pro I. oblast IARU Ron Roden, G4GKO,
  • pro II. oblast IARU Martin H. Potter, VE3OAT,
  • pro III. oblast IARU Rohan Wahrlich, ZL1CVK,

Současný koordinátor MS pro I. oblast IARU, Ron Roden, G4GKO, se věnuje této záslužné a časově velmi náročné činnosti již od roku 1990. Hlavně díky jeho nepolevující aktivitě se počet národních radioamatérských organizací (v I. oblasti je jich asi 80), které se již nějak zapojily do činnosti IARUMS, zvýšil z původních čtyř až pěti na dnešních asi osmnáct. Ovšem asi jen deset z nich je skutečně aktivních.

Ron Roden, G4GKO, vydává měsíční bulletin "Monitoring System News Letter", který distribuuje národním radioamatérským organizacím a národním koordinátorům IARUMS. Informuje v něm o aktivitách MS, o jeho úspěších (popř. i neúspěších), o nových členech MS, o změnách v legislativě týkající se MS apod.. Oboustranná komunikace s národními koordinátory pak probíhá za použití běžných komunikačních prostředků (internet, packet radio, fax, pošta).

Současní národní koordinátoři IARUMS I. oblasti (listopad 1998):

ARSK - Kenya: Ted Alleyne, 5Z4NU,
BFRA - Bulgaria: Valyo Naydenov Markov, LZ2XA,
CARS - Cyprus: Manolis Manoli, 5B4AFQ,
CRC - Czech Republic: Luděk Kolařík, OK2PLK,
DARC - Germany: Uli Bihlmayer, DJ9KR,
EDR - Denmark: Lars H. Hinrichsen, OZ1FJB,
IARC - Israel: Yair Shalgo, 4X4GI,
IRTS - Ireland: Danny Bonner, EI6GS,
MRASZ - Hungary: Laszlo Dallos, HA7PL,
NRRL - Norway: Turid E. Bjerk, LA9THA,
ROARS - Sultanate of Oman: Hamed Bin Ali Mohammed Al Seyabi, A4KT,
RSGB - England: Chris Cummings, G4BOH,
TRAC - Turkey: Yalcin Kilan, TA1AR,
SRAL - Finland: Pekke Kemppinen, OH2BLU,
USKA - Switzerland: Fritz Daepp, HB9DDA,
VERON - Netherland: Arie Roos, PA3CNK,
ZARS - Zimbabwe: George Main-Bailie, Z24S.


Český radioklub jako reprezentant značky OK patří zatím bohužel stále mezi členské organizace IARU, kterým se přes letité výzvy Rona Rodena, G4GKO, i přes snahu vlastního vedení, nepodařilo vytvořit fungující národní monitorovací síť, která by byla aktivně zapojena do činnosti MS. Veškerou činnost suplovala občasná jednorázová spolupráce vedoucích činitelů ČRK na monitorovacích akcích vyhlašovaných Ronem Rodenem, G4GKO.

Jedním z prvních pokusů o seznámení naší radioamatérské veřejnosti s problematikou monitoringu a výzvou ke spolupráci na vytvoření národní monitorovací sítě byl článek Tona Mráze, OK3LU (dnes OM3LU), v AMA-magazínu v listopadu 1992. Tono v něm stručně a výstižně popsal účel, strukturu a funkci IARUMS, tehdejší situaci na KV pásmech, požadavky na pozorovatele MS a údaje potřebné pro ohlášení neoprávněného uživatele amatérských pásem. Národní monitorovací síť se tehdy založit nepodařilo, snad i díky všem změnám, souvisejícím s rozdělením Československa, kdy se i radioamatéři soustředili spíše na vznik nových národních radioamatérských organizací, a ostatní záležitosti šly tak trochu stranou.

Znovu se u nás otázce IARUMS začala věnovat větší pozornost před konferencí I.oblasti IARU v Tel Avivu na podzim 1996. V červnovém čísle AMA-magazínu vyšel tehdy článek o IARUMS, uvádějící tehdejší stav narušování KV pásem neoprávněnými uživateli, problémy spojené s činností IARUMS a závěrečnou úvahu o jeho budoucnosti a cílech. Na sjezdu Českého radioklubu 12.10.1996 v Praze bylo usnesením sjezdu uloženo Radě ČRK vytvořit do 31.12.1997 pracovní skupinu pro monitoring, praktický výsledek byl bohužel opět nulový.

V současné době probíhá třetí pokus o aktivování monitoringu IARU na území České republiky. Na jednání Rady ČRK v Holicích 27.8.1998 byl za člena Rady ČRK kooptován Luděk Kolařík, OK2PLK, a pověřen funkcí koordinátora monitoringu v OK. V listopadu 1998 proběhlo na ČTÚ v Praze jednání mezi zástupci ČRK a odboru státní inspekce radiokomunikací ČTÚ, jehož cílem bylo navázání kontaktu se SIR, objasnění cílů IARUMS a projednání možností a způsobu spolupráce při řešení případů neoprávněného užívání amatérských pásem. Ze strany SIR byla přislíbena spolupráce v rámci technických a legislativních možností. Obě strany se shodly na tom, že pro dosažení maximální možné účinnosti případných akcí proti narušitelům amatérských pásem je třeba předávat SIR pokud možno podrobné a věrohodné podněty, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání jejími kapacitami a tím i ke snižování důvěryhodnosti monitoringu v OK.


Oblastní organizace IARU podněcují, podporují a povzbuzují monitorovací aktivity u členských organizací. Každá ze členských organizací má mít svého národního koordinátora IARUMS, který zajišťuje styk mezi národní organizací a oblastním koordinátorem, hledá, cvičí a vede dobrovolné pozorovatele, zpracovává jejich hlášení a předává je oblastnímu koordinátorovi, upozorňuje telekomunikační úřad na zdroje škodlivého rušení a spolupracuje s ním při jejich identifikaci a akcích směřujících k zastavení jejich provozu. V případě pozitivní identifikace neamatérské stanice, způsobující svým nezákonným provozem škodlivé rušení v amatérských pásmech, může národní koordinátor v souladu se směrnicemi mezinárodního koordinátora zahájit jednání buď podáním zprávy příslušnému národnímu úřadu prostřednictvím vlastní členské organizace, nebo v určitých případech přímým kontaktem s rušící stanicí.

Základem MS jsou skupiny dobrovolných pozorovatelů tvořících "ucho" celého systému. Jejich úkolem je strávit při monitorování amatérských pásem takové množství času, které uznají za vhodné, určeným způsobem zaznamenat zaslechnuté neamatérské aktivity, a tyto záznamy po skončení měsíce předat ke zpracováni národnímu koordinátorovi. Dále dobrovolní pozorovatelé spolupracují s národním koordinátorem při zvláštních monitorovacích aktivitách podle pokynů oblastního koordinátora.


Potřeba monitorování amatérských pásem se obecně týká všech pásem od nejdelších vln až po mikrovlny. V praxi se však v mezinárodním měřítku klade největší důraz na monitorování KV pásem, popř. v současné době už i na monitorování VKV družicových pásem, a to proto, že jejich zneužíváním je díky dalekému dosahu zasažena relativně největší část radioamatérské veřejnosti bez ohledu na hranice států. Zneužívání VKV pásem je většinou záležitostí vnitrostátní nebo sousedních států, a většinou se také vnitrostátně řeší.


Je monitoring udavačstvím a fízlováním, nebo nutnou sebeobranou?

Tato principiální otázka již byla vděčným námětem mnoha dlouhých a vzrušených diskusí mezi radioamatéry a určitě tomu tak bude i nadále. Většinou to začíná nelibými prohlášeními na adresu narušitele, ať už konkrétní osoby známé či neznámé, nebo třeba rozhlasové stanice atd. Že je na pásmech hrozný bor... (synonymum nepořádku), slušný radioamatér si už ani nemá kde v klidu zavysílat, kompetentní orgány proti tomu dělají ho... (synonymum ničeho) atd. Kdyby dotyčný narušitel slyšel, jaká hrozná pomsta by ho čekala, kdyby ho onen rušený radioamatér dostal do rukou, jistě by s rušením okamžité dobrovolně přestal. Ovšem v momentě, kdy je rušenému amatérovi připomenuta možnost ohlásit rušitele onomu kompetentnímu orgánu, popř. je požádán o spolupráci v monitoringu, aby takových případů rušení ubylo, stává se z něj často okamžitě schizofrenická osobnost, nakloněná sympatizovat spíše s narušitelem. On přeci není žádný fízl nebo estébák, aby někoho udával, že ano. Narušitel ho sice pořádně se.. (synonymum rozčiluje), ale udavače ze sebe kvůli tomu přeci neudělá.

Na čí straně je tedy pravda? Myslím si, že tito "počestní" amatéři by se měli zamyslet, není-li to pouze pohodlnost a lenivost, co jim brání trochu bojovat za "svá" pásma. Je totiž vždy jednodušší jen kibicovat a čekat, až nepříjemnou práci za nás udělá někdo jiný, popřípadě ho pak kritizovat, že ji udělal špatně. Ne vždy jsou a budou akce proti narušitelům amatérských pásem úspěšné. Pokud bychom ale žádné obranné akce nepodnikali, mohlo by se také jednou stát, že kompetentní orgány usoudí, že když nám nevadí stále narůstající počet těch, kdo užívají naše pásma nelegálně, zřejmě ta pásma ani moc nepotřebujeme, a je tedy možno je přidělit někomu jinému, kdo třeba ještě za jejich komerční využívání dobře zaplatí, na rozdíl od radioamatérů, kteří za ně neplatí vlastně nic. Bylo-li nám tedy dáno právo používat určitá pásma, dovolávejme se tohoto práva! Budeme-li se ho dovolávat zákonným způsobem, není na tom nic špatného. Špatné by bylo dovolávat se svého práva např. fyzickým násilím na rušiteli nebo poškozováním cizích věcí, jako např. ničením rušitelových antén, zařízení a pod. Tak bychom totiž činili totéž, co nejsme rádi, je-li činěno nám radioamatérům, nemluvě o možných právních následcích.


Několik příkladů z činnosti Monitorovacího systému IARU:

  1. Radio ANKARA na 7100 kHz
    Poprvé zaslechnuto DJ9KR 24.12.1996. Po měsíci jednání s vedením stanice a s tureckými kompetentními úřady za pomoci turecké radioamatérské organizace TRAC bylo vysílání Radia Ankara od 27.1.1997 přesunuto na kmitočet 7300 kHz.
  2. Radio JORDAN na 7050 kHz
    Hlášeno RSGB národním koordinátorem IARUMS 4.2.1997. Po intervenci u jordánských úřadů a také u krále Husaina, JY1, bylo vysílání zakrátko ukončeno.
  3. Radio MARYJA na 7020 kHz
    Polská pirátská rozhlasová stanice, objevila se koncem roku 1996. Do poloviny února 1997 se nepodařilo stanici lokalizovat a zastavit její vysílání. Znovu slyšena v srpnu 1997.
  4. Radio ESPAŇA na 7015 kHz
    Jaro 1997. Navíc spletry na 7085 - 7100 kHz. Po stížnostech více členů IARUMS na oficiální místa vysílání zmizelo.
  5. Voice of Russia na 7100 kHz
    Objevila se v únoru 1998. Po vlně stížností celé řady členů IARU byla naposledy slyšena 16.3.1998.
  6. Voice of Azerbaijan na 7095 kHz
    Po stížnostech přislíbeno zastavení vysílání ke 23.3.1998.
  7. Ruské 3-kanálové vysílání 144 Bd na 14126,5 kHz
    Objevovalo se každoročně od dubna do října. V srpnu 1998 proběhla rozsáhlá monitorovací akce následovaná stížnostmi na oficiální místa. Od začátku listopadu 1998 stanice nezaslechnuta, je ovšem nejisté, je-li to výsledek monitorovací akce, nebo jde o pravidelné každoroční přerušení vysílání v zimním období.
  8. Komerční vysílání společnosti SWATCH přes satelit v pásmu 2m
    Švýcarská společnost SWATCH plánuje komerční vysílání přes družici Sputnik-99, která byla dopravena na stanici MIR ruskou raketou Progress. Zprávy mají být vysílány downlinkem do amatérského pásma 2 m, vysílání má být zahájeno 16.4.1999. Proti tomuto komerčnímu zneužití amat. pásma se zvedla vlna protestů ze strany radioamatérských organizací, a v současné době (7.4.1999) probíhá rozsáhlá protestní akce a jednání s cílem dosáhnout zrušení plánovaného vysílání.

Ron Roden, G4GKO, zpracovává velmi hezký bulletin IARUMS. Jako ukázku si můžete stáhnout bulletin z října 1999.


Působnost oddělení odboru státní inspekce radiokomunikací ČTÚ:

621 - státní inspekce radiokomunikací
sídlo: Praha
územní působnost: Česká republika
ředitel: ing. J. Šibrava
adresa: Sokolovská 219, 190 00 Praha 9
telefon: 24 00 41 11
fax: 24 00 48 30

631 - pro oblast Praha
sídlo: Praha
územní působnost: hlavní město Praha a všechny okresy dřívějšího středočeského kraje
vedoucí: ing. L. Cozl
adresa: Novodvorská 994, 142 24 Praha. 4
telefon: 44 04 23 00
fax: 47 24 489

633 - pro oblast jihočeskou
sídlo: České Budějovice
územní působnost: všechny okresy dřívějšího jihočeského kraje
vedoucí: ing. L. Filip
adresa: Skuherského 45, 370 01 České Budějovice
telefon/fax: 038/37 922

634 - pro oblast západočeskou
sídlo: Plzeň
územní působnost: okresy: Plzeň -město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany, Klatovy, Domažlice, Tachov
vedoucí: V. Řehoř
adresa: Doudlevecká 25, pošt. př. 273, 305 73 Plzeň
telefon: 019/72 36 600
fax: 019/72 36 639

sídlo: Karlovy Vary
územní působnost: okresy: Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Chomutov
vedoucí: J. Šimánek
adresa: Sedlecká 27/777, 360 10 Karlovy Varv
telefon: 017/34 49 001
fax: 017/34 49 266

635 - pro oblast severočeskou
sídlo: Ústí nad Labem
územní působnost: okresv: Ústí n.L., Děčín, Teplice, Most, Louny, Litoměřice
vedoucí: S. Remeš
adresa: Klíšská 31, 400 01 Ústí n.L.
telefon: 047/52 00 112
fax: 047/52 00 773

sídlo: Liberec
územní působnost: okresy: Semily, Jablonec n.N., Česká Lípa, Liberec
vedoucí: Bc. M. Kadlec
adresa: Kašparova 592, 463 12 Liberec
telefon: 048/51 33 215
fax: 048/51 30 444

636 - pro oblast východočeskou
sídlo: Hradec Králové
územní působnost: všechny okresy dřívějšího východočeského kraje mimo okres Semily
vedoucí: Z. Diviš
adresa: Hradecká 1151, 502 53 Hradec Králové
telefon: 049/52 10 300
fax: 049/52 10 309

637 - pro oblast jihomoravskou
sídlo: Brno
územní působnost: okresv: Brno - město, Brno - venkov, Blansko, Prostějov, Vyškov, Kroměříž, Zlín, Uherské Hradiště, Břeclav
vedoucí: ing. M. Závodný
adresa: Šumavská 33, 602 00 Rrno
telefon: 05/41 23 50 47
fax: 05/41 21 45 31

sídlo: Jihlava
územní působnost: okresy: Jihlava, Žďár n.S., Třebíč, Znojmo
vedoucí: F. Duba
adresa: Tolstého 2, 586 01 Jihlava
telefon/fax: 066/22 236

638 - pro oblast severomoravskou
sídlo: Ostrava
územní působnost: okresy: Ostrava, Opava, Nový Jičín, Karviná, Frýdek - Místek
vedoucí: J. Juráň
adresa: Slavíkova 1744, 708 00 Ostrava - Poruba
telefon: 069/69 37 830
fax: 069/69 37 833

sídlo: Olomouc
územní působnost: okresy Olomouc, Šumperk, Jeseník, Přerov, Vsetín, Bruntál
vedoucí: Z. Mikudík
adresa: Kosmonautů 6a, 772 00 Olomouc
telefon: 068/52 26 670
fax: 068/52 26 660


Již koncem ledna 1999 oznámil Ron Roden, G4GKO, koordinátor Monitoringu pro I. oblast IARU, svůj návrh na změnu způsobu práce Monitoringu, který měl předložit na dubnovém zasedání výkonného výboru I. oblasti jako přípravný materiál pro blížící se konferenci I. oblasti IARU v září 1999 v norském Lillehammeru. Základem bylo zamyšlení nad tím, jak zlepšit způsob práce Monitoringu tak, aby odpadlo velké množství práce při sbírání a porovnávání údajů, s nimiž se pak už neděje téměř nebo vůbec nic, ale aby se zároveň nezhoršila účinnost práce Monitoringu. Toho by mělo být možno dosáhnout tak, že se veškeré úsilí bude soustředit na takové narušitele amatérských pásem, u nichž je určitá pravděpodobnost úspěchu při jednání o zastavení vysílání v amatérských pásmech.

Narušitele lze rozdělit zhruba do následujících skupin:

  • Rozhlasové stanice
    1. Utajené stanice (jako např. V.O. South Azerbaijan), které jsou často v opozici proti vládnoucímu režimu a nikomu se nezodpovídají. Zde vlastně není žádná možnost zásahu ze strany Monitoringu IARU, národních orgánů ani ITU.
    2. Legální rozhlasové stanice s rušivým vyzařováním, způsobujícím rušení v amatérských pásmech. Příčinou je často závada na vysílači a rozhlasové společnosti bývají rády, že se o závadě dozví a mohou ji neprodleně odstranit. V tomto případě lze dosáhnout dobrých výsledků.
    3. Legální rozhlasové stanice se základní frekvencí v amatérském pásmu. Zde je nutno kontaktovat jejich vedení a podle výsledků požádat o spolupráci a podporu ostatní radioamatérské organizace.
  • CB a neidentifikovatelné fonické vysílání
    Tato skupina zaplňovala velkou část záznamů o narušitelích amatérských pásem, ale téměř všechny úřady byly neschopné nebo neochotné stíhat, žalovat nebo jinak postihovat takové stanice. Navrženo nahradit dlouhé seznamy měsíčními hlášeními v tabulkové formě, udávajícími celkový počet takových stanic, zaslechnutých v každé zemi.
  • CW vysílání
    V současných hlášeních se objevuje velké množství záznamů o jednopísmenných stanicích (markerech) C, P, S, F a stanici "VVV" ve 40m pásmu, nebo o stanici L9CC nebo jiných čtyřpísmenných značkách, rovněž v pásmu 40m. Protože se jedná o "dlouhodobé" narušitele, daly by se záznamy řešit také jednoduchou poznámkou v měsíčních hlášeních.
  • Jednokanálové (VFT) nebo multikanálové (MUX) digitální přenosy
    Současná hlášení uvádí velké množství takových stanic, které je ovšem nemožné lokalizovat nebo identifikovat a bylo by obtížné přimět úřady k zásahu proti nim, pokud by nezůstaly trvale na jedné frekvenci, aby bylo možno je identifikovat. Lze tedy také uvést jen údaj o četnosti výskytu a frekvenci.

Na tříleté konferenci I.oblasti IARU, konané 19.-24. 9.1999 v norském Lillehammeru, podal Ron Roden, G4GKO, koordinátor MS pro I.oblast IARU, následující návrh usnesení, který byl jednomyslně přijat:

Nová infrastruktura a postupy
pro
Monitorovací systém I.oblasti IARU
  1. Označení "národní koordinátor IARUMS" bude přiznáno pouze těm organizacím, které aktivně monitorují amatérská pásma.
    Národní koordinátoři IARUMS budou pokračovat v činnosti způsobem, který vytvořili a dohodli se svou národní organizací.
    Oblastním koordinátorem nebudou nadále vyžadovány dlouhé přehledy záznamů, které mají být nahrazeny krátkou zprávou ve formě vhodné pro zahrnutí do měsíčních bulletinů "Monitoring System News Letter". Měly by obsahovat údaje o nových i dlouhodobých identifikovaných narušitelích, jako např. majákové stanice C, S, P, s uvedením frekvence, druhu provozu a identifikací, s poznámkami typu "slyšeno po celý měsíc", "neslyšeno od ..." nebo jiné postřehy, které budou obecně zajímavé pro ostatní účastníky IARUMS.
    V případě výskytu nového identifikovatelného zdroje rušení na amatérských pásmech podle svého mínění národní koordinátor IARUMS:

    • podnikne dle svých možností prostřednictvím úřadů kroky, vedoucí k podání formální stížnosti,
    • bude e-mailem informovat oblastního koordinátora, který rozešle podrobnosti národním koordinátorům IARUMS a styčným úředníkům IARU a bude žádat o bezprostřední podporu od národní organizace rušící stanice,
    • bude informovat oblastního koordinátora o pokrocích v dotyčné záležitosti.
  2. Ti amatéři, kteří nepřispívají aktivně k práci IARUMS, přestože se přihlásili ke spolupráci dobrovolně a byli svými členskými organizacemi jmenováni národními koordinátory IARUMS, budou nadále vedeni jako styčné pracovníci IARUMS.
    Tito styční pracovníci po obdržení hlášení o novém narušiteli:
    • přesvědčí se sami o slyšitelnosti rušící stanice ve své zemi,
    • je-li stanice slyšitelná a má-li styčný pracovník souhlas své organizace, oznámí tuto záležitost přímo příslušným úřadům nebo odpovědnému úřadu své organizace,
    • informuje e-mailem oblastního koordinátora o slyšitelnosti.

    Poznámka:
    Tato změna v označení pracovníků byla navržena pro odstranění klamného dojmu, že oblastní monitorovací systém je v současnosti něco jiného, než malá skupinka sestávající asi ze sedmi organizací.

  3. V případě, že členská organizace nemá ani národního koordinátora IARUMS ani styčného pracovníka IARUMS, bude její styčný úředník IARU pověřen spolupracovat s oblastním koordinátorem při akcích IARUMS pro odstranění zdrojů škodlivého rušení z amatérských pásem.
    V případě obdržení žádosti o poskytnutí pomoci styčný úředník IARU vždy, je-li přesvědčen o dostatečnosti důkazů pro podporu akce:
    • vyvine maximální úsilí pro získání podpory ze strany domácího telekomunikačního úřadu pro podání oficiální stížnosti.

    Zahrnutí styčného úředníka IARU do práce IARUMS je ve shodě s názorem výkonného výboru, jak je uvedeno v 6.článku DOC/96/C3.50 "Návrh statutu styčného úředníka I.oblasti IARU":
    "6. Ve spolupráci s výborem nebo radou členské organizace udržuje pravidelný kontakt s domácím telekomunikačním úřadem."

Tyto i další informace o Monitoringu IARU lze najít na internetových stránkách Monitoringu IARU.

© OK2PLK, 1999