Výňatky z Radiokomunikačního řádu

Radiokomunikační řád

Radiokomunikační řád je jedním ze základních dokumentů Unie byla založena již 17.května 1865 dvaceti evropskými státy, tehdy pod názvem Mezinárodní telegrafní unie. České země stály u jejího zrodu jako součást rakouského mocnářství. Unie je dnes stálou mezinárodní organisací při OSN pro dálkové telekomunikace a správu kmitočtového spektra. Po rozpadu čsl. federace přistoupila samostatná Česká republika k Ústavě ITU a k Úmluvě ITU usnesením vlády ČR č.397/1994 dne 13.července1994, a usnesením vlády ČR č.819/2000 ze dne 23.srpna 2000 schválila také změny obou základních dokumentů ITU. Opatření ITU jsou tedy v ČR právně závazná z titulu členství ČR v ITU a v mezích základních dokumentů ITU.

Stejně jako pro ostatní uživatele rádiových vln je Radiokomunikační řád závazný i pro radioamatéry. Radiokomunikační řád definuje amatérskou službu jako radiokomunikační službu, která slouží k vlastnímu vzdělávání, vzájemné komunikaci a technickému zkoumání uskutečňovanému amatéry, to je plně autorizovanými osobami, které se zajímají o radiotechniku jedině z osobního snažení a bez peněžních zájmů. Obdobně je definována i amatérská družicová služba, která k radiové komunikaci používá vesmírné stanice na družicích.

Část I - Amatérská služba

25.1 § 1 Radiová komunikace mezi amatérskými stanicemi různých zemí může být povolena, jestliže k tomuto způsobu jedna z administrací nevznese námitky.

25.2 § 2 1) Vysílání mezi amatérskými stanicemi různých zemí musí být omezeno na komunikaci odpovídající podmínkám amatérské služby, definovaným v č. 1.56 a poznámky osobního charakteru.

25.2A 1) Vysílání mezi amatérskými stanicemi různých zemí nesmí být kódováno, aby se zamezilo zveřejnění jeho významu, výjimku mohou mít řídící signály přenášené z pozemské řídící stanice na vesmírnou stanici amatérské družicové služby.

25.3 2) Amatérské stanice mohou být použity pro mezinárodní komunikaci pro třetí osoby pouze v nouzových a katastrofálních případech. Administrace mohou stanovit použití těchto provizorií v souladu se zákony.

25.4 zrušeno

25.5 § 3 1) Administrace mohou stanovit, zda osoba žádající o povolení k obsluze amatérské stanice musí nebo nemusí dokázat schopnost vysílat a přijímat texty ve značkách Morseovy abecedy.

25.6 2) Administrace musí ověřit provozní a technickou kvalifikaci každé osoby, která chce obsluhovat amatérskou stanici. Vodítko pro standardy oprávnění mohou najít v současné verzi Doporučení ITU-R M. 1544.

25.7 § 4 Maximální výkon amatérské stanice může stanovit příslušná administrace.

25.8 § 5 1) Všechny související články a nařízení ustanovení, úmluvy a předpisů se vztahují na amatérské stanice.

25.9 2) Během vysílání musí amatérské stanice v krátkých intervalech vysílat svou volací značku.

25.9A Administrace jsou podporovány v tom, aby učinily patřičné kroky k umožnění amatérským stanicím přípravu na komunikační potřeby k podpoře nouzových situací.

25.9B Administrace může stanovit, zda povolí ,nebo nepovolí osobě, která získala licenci obsluhovat amatérskou stanici u jiné administrace, obsluhovat amatérskou stanici, když se tato osoba dočasně nachází na jejím území. Může stanovit podmínky nebo omezení.

Část II - Amatérská družicová služba

25.10 § 6 Ustanovení části I tohoto článku se stejně týkají amatérské družicové služby.

25.11 § 7 Administrace, které povolí amatérské družicové službě vesmírnou stanici jsou povinny zabezpečit, aby byly zřízeny příslušné pozemské řídící stanice před jejím vypuštěním, aby případné rušení od stanice amatérské služby mohlo být okamžitě ukončeno (viz č. 22.1).

Každý typ služby má přidělena určitá kmitočtová pásma. Tento příděl může být buď na bázi primární nebo sekundární.

Jde-li o nesmí tato služba působit rušení jiným službám, které na daných kmitočtech pracují na primární bázi.

Jde-li o může být toto pásmo této službě přiděleno jako výlučné nebo sdílené s jinou službou.

Jde-li o pak přednost má ta služba, která daný kmitočet začne dříve používat a druhá služba, i když má tento kmitočet též přidělen na primární bázi, nesmí této službě působit rušení. To je v současné době hlavní problém pásma 430 MHz až 440 MHz, kde se amatérská služba nemůže dostatečně rozvinout, neboť v tomto pásmu fixní služba v České republice má dodatečný kmitočtový příděl na primární bázi.

Z důvodů přidělování kmitočtů byl svět rozdělen do tří regionů. V jednotlivých těchto regionech se liší kmitočtové příděly pro jednotlivé služby. V hrubých rysech si definujme jednotlivé regiony.

Region 1 zahrnuje Evropu, Afriku, země bývalého Sovětského svazu, Mongolsko a část Blízkého východu včetně Arabského poloostrova. Patří k němu i přilehlé oblasti Atlantiku a Indického oceánu.

Region 2 zahrnuje Severní a Jižní Ameriku a přilehlé oblasti Atlantiku a Pacifiku.

Region 3 zahrnuje zbytek Asie, podstatné části Indického oceánu a Pacifiku, včetně Austrálie a Nového Zélandu.

Poznámka 510 Radiokomunikačního řádu

Pro použití, v pásmech přidělených amatérské službě, 3.5 MHz, 7.0 MHz, 10.1 MHz, 14.0 MHz, 18.068 MHz, 21.0 MHz, 24.89 MHz a 144 MHz v případě přírodních katastrof, viz Rezoluce 640.

týkající se mezinárodního použití rádiokomunikací v případě přírodních katastrof v kmitočtových pásmech přidělených amatérské službě

Světová administrativní rádiová konference (WARC), Ženeva, 1979

majíc na zřeteli

1. že v případě přírodních katastrof jsou normální komunikační systémy často přetíženy, poškozeny nebo zcela přetrhány;
2. že rychlé zřízení komunikací je v zájmu usnadnění světových podpůrných akcí;
3. že amatérská pásma nepodléhají mezinárodním plánům nebo ohlašovacím postupům, a proto jsou dobře přizpůsobivá pro krátkodobé použítí v případech naléhavé potřeby;
4. že mezinárodní pomocná komunikace bude usnadněna dočasným použitím určitých kmitočtových pásem, přidělených amatérské službě;
5. že vzhledem k těmto okolnostem stanice amatérské služby, které jsou velice rozšířené a jejich doloženému množství, mohou pomoci při zajištění komunikačních potřeb.
6. existence národních a regionálních sítí náhlé potřeby, které používají kmitočty uvnitř pásem přidělených amatérské službě;
7. že v případě přírodních katastrof přímá komunikace mezi amatérskými stanicemi a ostatními stanicemi může vytvořit životaschopnou komunikaci, která bude provozována do doby, než budou obnoveny normální komunikace;

že práva a zodpovědnost za komunikaci v případě přírodních katastrof zůstávají příslušným administracím;

usnáší se

1. že pásma přidělená amatérské službě, která jsou uvedena v poznámce č. 510 Rádiokomunikačního řádu, mohou být administracemi použita k zajištění potřeb mezinárodní komunikace v případě katastrof;
2. že takové použití těchto pásem může být pouze pro komunikace, které zajišťují spojení ve vztahu k přírodní katastrofě;
3. že použití určitých pásem přidělených amatérské službě neamatérskou stanicí pro komunikaci v případě katastrof je limitováno na dobu pomoci a na specifických geografických oblastech, jak je definováno odpovědným úřadem příslušné země;
4. že komunikace v případě katastrof může být vedena uvnitř ohrožené oblasti a mezi ohroženou oblastí a stálým centrem (HQ), které zajišťuje pomoc;
5. že tato komunikace může být vedena pouze se souhlasem administrace země, ve které se katastrofa odehrála;
6. že podpora komunikacím, uskutečňovaná ze zahraničí, nenahrazuje existující národní a mezinárodní amatérské sítě naléhavé potřeby;
7. že je žádoucí těsná spolupráce mezi amatérskými stanicemi a stanicemi ostatních služeb, které mohou potřebovat používat amatérské kmitočty pro komunikaci v případě přírodní katastrofy;
8. že takový mezinárodní charakter komunikace může v praxi způsobit rušení amatérským sítím;

1. aby učinily opatření pro potřebu mezinárodní komunikace v případě přírodní katastrofy;
2. aby učinily opatření v národních povolovacích podmínkách pro potřebu komunikace v případě naléhavé potřeby.