Přeskočit na obsah

Menu ČRK

Anketa

Nový web se mi líbí:

Občanská sdružení nejsou spolčeními kupců - o členských příspěvcích a službách

Placení čehokoli je většinou nemilé. V různých zemích panuje ve vztahu k placení různá kultura. Jsou země, kde vědomí, že vše, co užívám, jsem si zaplatil, nic nikomu nedlužím a na milosti kohokoli nezávisím, je otázkou osobní hrdosti a integrity. U nás je předmětem osobní hrdosti, zaplatím-li za to, co užívám, co nejméně a nejraději nic, nechť toho dosáhnu jakkoli. Proto nejsme zemí hrdých občanů - bohužel.

Zvýšení členských příspěvků Českého radioklubu pokaždé vyvolá návrhy, jak dopad rostoucího příspěvku rozmělnit, nejlépe ovšem úplně zrušit, zejména samozřejmě ve prospěch "vynálezce" návrhu a na úkor těch ostatních.

Koumáci, kteří vymýšlejí, jak ke všemu přijít za pět prstů, nahlédnou do rozpočtu ČRK a řeknou si: jsou-li přímé náklady ČRK na QSL službu 850 tisíc a máme kolem 3.200 členů, pak přímé náklady na jednoho člena jsou 266 korun. Já tedy nebudu posílat QSL lístky, QSL službu odhlásím a můj příspěvek hned klesne z 600,- na 334,- Kč. Hm, to je ale pořád dost. Kolikpak stojí časopis? Sláva: 305,- Kč na člena, tak ho taky odhlásím a máme tu docela přijatelných 29,- Kč. Ale kdo bude kvůli 29 korunám běhat na poštu? Já tedy ne. Co by se ještě dalo … ano, prima, zasedání Rady ČRK stojí jednoho člena 26 Kč ročně, já ty bařtipány krmit nebudu. A máme tu hezké tři koruny příspěvku. Že by ani s tím nešlo zatočit? Ale jistě ano: členský příspěvek IARU stojí 34 Kč ročně na člena, tož vydám bouřlivou proklamaci, že zásadně nesouhlasím se členstvím ČRK v IARU, těch 34 se zase odečte … a hurá: místo, abych já poslal ČRK 600 korun, pošle ČRK 31 korun mě. Jsem já to ale hlava!!!

Přijde Vám to hloupé a nadsazené? Jenže právě tuto logiku mají návrhy, aby ČRK rozmělnil dosud jednotný "balíček" členských služeb, a aby se o náklad na služby, které člen neodebere, snížil jeho členský příspěvek. Návrhy jsou obvykle vznášeny pod vlajícími prapory plnými ušlechtilých hesel "Spravedlnost", "Objektivita" atp. Jejich logika je však pomýlená, neboť vycházejí z představy, že člen si od spolku za svůj členský příspěvek kupuje členské služby, či, řečeno jinak, že příspěvek je cenou placenou za služby, a to cenou obsahující jen nákladové položky. Nesmyslnost toho si uvědomíme, položíme-li si otázku, z čeho by jiný, obecný spolek, který nemá další příjmy, hradil náklady na činnosti, které nejsou členskými službami. Ze vzduchu?

Říkává se také, že člen získává členské služby. Je-li ale množství nabízených a podporovaných činností tak široké, že jen málokdo využije všechny, a jestliže většinu služeb může každý využívat libovolnou měrou, není to tvrzení výstižné, alespoň ne v ČRK. Zde člen nezískává služby jako takové, ale právo je využívat.

Dostává-li každý člen ČRK přímo časopis a právo užívat QSL službu, ani náhodou to neznamená, že jednou částí příspěvku platí časopis a zbytkem QSL. Vztah mezi členem spolku a spolkem není vztahem obchodním, členský příspěvek už proto není cenou placenou za členské služby. Členský příspěvek je tím, čím je označen v názvu: příspěvkem na všechnu činnost spolku. V příspěvku každého člena ČRK je obsaženo nějaké procento na chod sekretariátu, na práci QSL služby, na faktury za časopis, na podporu KV, VKV, FM převaděčů, packet radia, na vyhodnocování závodů, zkrátka na vše, co ČRK dělá. A na tom, aby člen mohl dostávat časopis, právo na QSL službu a všechno to ostatní, se zase nějakým procentem podílejí všechny finanční zdroje ČRK, zdaleka ne jen příspěvky členů.

V roce 2005 vybral ČRK na příspěvcích 1.032 tisíc, vydal však celkem 4.899 tisíc korun. Na každého člena tedy 1.530 Kč, zatímco základní členský příspěvek byl jen 400 korun. Kdyby všichni platili tento příspěvek, pokryli by výdaje ČRK roku 2005 jen 26 procenty. Máme tu však slevy pro ty, kdo nevydělávají, průměrný vybraný příspěvek činil tedy jen 323 Kč a členové přispěli na výdaje dokonce jen 21 %. Naprosto lichá je proto představa, že nebude-li člen užívat některou členskou službu, může se snížit jeho příspěvek o celou částku, která poměrně, podle počtu členů, odpovídá jeho podílu na nákladech služby. Prostě proto, že příspěvek kryje jen část nákladů. Třeba tolik diskutovaný časopis se do roku 2005 do základního příspěvku promítal asi 80 Kč: bylo by zajímavé vidět, jaký jiný srovnatelný radioamatérský časopis za to naši koumáci kupují.

Účtovat členské služby a požitky podle toho, jak je kdo užívá, nezbytně také znamená zjišťovat, jak používá převaděče, packet radio, kolika se zúčastňuje závodů ČRK, kolikrát se dívá na WWW stránky ČRK, jak dlouho poslouchá OK1CRA atp., neboť sem všude plynou peníze ČRK k užitku všech amatérů. Leckdy se přitom slučují s dalšími výdaji klubů i jednotlivců, hlavně na převaděče, majáky a nódy PR. Kdyby i teoreticky bylo možné to vše zkontrolovat a zúčtovat, znamená to zaměstnat tým kontrolorů a účetních, a na pokrytí vzniklých nákladů by buď citelně stouply členské příspěvky, nebo - a to daleko výrazněji - cena za každou jednotlivou službu nebo jiný užitek, který členové z ČRK mají. V konečném dopadu by na to všichni doplatili. A jaký to může přinést reálný efekt? Inu, v nejlepším případě právě jen oněch 21 % z podílu na nákladech na to, co by člen "neodebral", v praxi však ovšem - díky zvýšené režii - většinou daleko méně.

Všelijaké vykutálené "vynálezy" se často vztahují ke QSL službě. Kolem 80 % jejích nákladů jsou fixní položky, které lineárně nezávisejí na tom, kolik služba zprostředkuje lístků (mzdy, nájmy, energie), jen zbytek na tom závisí (poštovné, balicí materiál, doprava). Co to prakticky znamená? Byť by uživatel poslal či obdržel ročně jediný lístek, musí být v QSL službě zřízena jeho osobní přihrádka, kam jsou lístky pro něj ukládány, než jsou mu odeslány. Musí zde být přihrádky pro všechny QSL služby, kam jsou lístky od něj před odesláním tříděny. Musí být připraveno úložiště lístků v různých fázích třídění - většinu času totiž lístky čekají na to, aby se zásilka připravovaná pro poštu naplnila a poštovné bylo efektivně využito. Musí zde být personál připravený lístky pro něj i od něj třídit, balit, vážit, frankovat a vozit na poštu a z pošty. Pro personál musí být vytvořeny pracovní a sociální podmínky. Pro toto vše je třeba najmout místnosti, topit v nich, svítit a uklízet. Tohle všechno musí existovat a být zaplaceno už jen proto, aby QSL služba vůbec mohla začít čekat, až lístky od uživatele a pro uživatele začnou přicházet. Proto různé navrhované uživatelské programy založené na omezeném užívání služby (typicky třeba tzv. jednosměrná QSL služba) nemohou ve skutečnosti uživatelům přinést tak efektivní úspory, jaké jsou od toho očekávány.

Na QSL službě si můžeme ukázat, jak protismyslné požadavky někdy členové kladou. Výměna lístků na tržním principu i pro všechny, s tarifem od kusu i na váhu, ode všech nebo jen některých, pro všechny nebo jen některé, jednou týdně i jednou ročně, v individuálním režimu volitelném každým uživatelem, expresně, bez razítek při vracení nedoručitelné zásilky, jakož i požadavky na spoustu dalších zvláštnůstek a výjimek jen zaprší ve stovkách mailů v diskusních fórech, kdykoli přijde řeč na QSL službu. Navrhovatelé si vůbec nelámou hlavu s tím, že rozhodujícím účelem QSL služby je úspora peněz. Každá operace, která není naprosto nezbytná, každá výjimka, každá nadstandardní služba a každé "zvláštní přání" zvyšují náklady QSL služby a jdou tak proti jejímu nejvlastnějšímu smyslu. Žadatelům o cokoli nad striktně unifikovaný standard je přeci k disposici pošta, která si ovšem dá za flexibilitu solidně zaplatit. Jestliže si navíc můžeme dovolit QSL službu profesionální, která je pravidlem jen ve větších zemích, přistupuje k láci i vyšší spolehlivost. Naši členové mají o hodně lepší službu, než amatéři v leckteré jiné srovnatelně velké evropské zemi, aniž by osobně platili všechny její náklady. Někdy až zamrzí, kolik diskutérů je ochotno urputně a nemyslivě bojovat za svou vlastní škodu…

Zavést odpočítávání lístků každého uživatele, průběžné sledování, kolik kdo zaplatil nebo zapomenul zaplatit, posílání upomínek atp., vyžaduje další pracovní sílu, a to by vyvolalo skokový růst fixních, na počtu lístků nezávislých nákladů. Pro všechny. Nemusíme teoretisovat, tento model byl už vyzkoušen v provozu QSL služby Československého radioklubu, a ukázal se být natolik pracný, že po zřízení QSL služby ČRK byl rychle opuštěn. Neopakujme staré chyby. Co je efektivní u QSL služeb, kde se režijní náklady rozloží na desetitisíce uživatelů, to nemusí být efektivní u služby, která jich má jen tisíce.

Paušální podíl na úhradě za QSL službu nedemotivuje v posílání lístků. Kdo jich posílá málo, má důvod službu využívat lépe, kdo jich posílá hodně, není motivován posílat jich málo. Značka OK může být mezinárodně spojena s pověstí dobré QSL morálky, což na pásmech přináší vyšší atraktivitu všem jejím držitelům. Kdyby byl členský příspěvek jen cenou za členské služby, nebylo by od věci tradované tvrzení, že 85 % uživatelů QSL služby posílajících málo lístků doplácí na oněch 15 %, kteří jich posílají hodně. Protože ovšem členové "za službu" neplatí, nemohou ani na nikoho doplácet, zato je opodstatněná úvaha, že posílá-li někdo hodně lístků, hodně vysílá, a zbývá mu o to méně času na konsumaci požitků, jichž si užívají zase ti ostatní.

Každý se může z repertoáru činností, které ČRK platí nebo podporuje, povyrážet tím, co ho baví, a nepočítat přitom koruny. Ač je to paradoxní, paušál podporuje svobodu volby. Ekonomická teorie praví, že cena funguje též jako regulátor spotřeby. Toužíme tolik, aby ubylo stanic OK v závodech, aby se z OK posílalo méně QSL lístků, aby méně amatérů z OK vkládalo spoty do DX Clusteru atp., zkrátka abychom všichni jako uživatelé značky OK tratili na solidní prestiži? Ekonomika nás k tomu možná jednou bude nutit, zatím to však nezbytné není, zatím mezi ČRK a jeho členy nestojí kupecký pult. Važme si toho.

Je nedílným prvkem české mentality, že co není zadarmo, je automaticky "drahé" - odůvodnění najdete v každém diskusním kruhu, od internetu po hospody čtvrté skupiny. Jestliže je však členský příspěvek ČRK menší, než je cena 2 kartonů cigaret, je ve skutečnosti, měřeno tím, co je členům k disposici, velmi malý, a pro ty, kdo mají hlouběji do kapsy, jsou navíc příspěvky sníženy. Dokud se příspěvek může pohybovat na tak nízké úrovni, přineslo by individuální zúčtování plateb za služby růst výdajů, který by vzhledem k výši příspěvků byl citelný. Ještě víc neracionální a pro členy pramálo efektivní by to bylo v existující situaci, kdy členskými příspěvky je kryta jen menší část nákladů spolku.

Konsumace členských služeb je pro členy způsobem, jak mohou čerpat výnosy z vlastních zdrojů ČRK. Uskutečnění některých navrhovaných metod objektivisace úhrad za služby, zejména jejich vyvedením z ČRK a komercionalisací, by znamenalo zbavit členy ČRK této možnosti a připravit je o členské výhody. Někdy za takovými návrhy snadno odhalíme zlé nebo zištné úmysly, ve všech ostatních případech však jde o projev nesmírné hlouposti. V+W svého času nad podobně rozporuplným myšlením mudrovali, má-li se to léčit v blázinci nebo v kriminálu… Pamatujme si toto vše, když se chystáme zvedat pro takové návrhy ruku, třeba v pobouření, že ti mizerové už zase zvýšili členské příspěvky.

Většina nákladů ČRK je pokryta z výnosů z vlastního majetku, z dividend ze Sazky a z plodů úsilí rady ČRK o státní dotace. Výše těchto příjmů se v čase mění způsobem, který ČRK může ovlivnit jen pramálo. Vedle běžného růstu nákladů byl v roce 2000 důvodem ke zvýšení členských příspěvků výrazný pokles úroků z peněžních vkladů a v roce 2005 pokles výnosů z nemovitostí a příjmů ze Sazky. Podívejme se na růst příspěvků dlouhodobě, od vzniku ČRK. V roce 1990, kdy ČRK vznikal, byla průměrná hrubá mzda v ČSFR kolem 4.000,- Kčs a příspěvek ČRK 100,- Kčs, nezahrnoval však QSL službu ani časopis. Dnes se průměrná hrubá mzda blíží 20.000,- Kč, členský příspěvek ČRK je 600,- Kč a obě služby zahrnuje. Růst výše příspěvků ČRK tedy ani nesleduje růst mezd.

Poslední zvýšení příspěvků znamená, že se podíl členů na úhradě společných výdajů v průměru zvýší z 21 % na 32 %. To věru není ani nehorázné, ani nemravné, právě naopak. Výnosy z majetku ČRK jsou příslovečným transformačním polštářem, který umožňuje překlenout přechodné období, kdy za vše platíme téměř světové ceny, avšak příjmy máme jen české. Protože většinu výnosů spotřebováváme a nereinvestujeme, budou nezbytně v čase klesat, a spolu s tím bude nezbytně narůstat podíl, jímž přispívají členové. Z reserv čerpáme už asi 10 roků. Během dalších 15 - 20 let musíme počítat s tím, že podíl hrazený členy neodvratitelně doroste 100 %. Jinak bychom spotřebovali svůj transformační polštář předčasně, dříve, než i naše osobní příjmy se přiblíží světovým, a tak bychom si sami přivolali období, kdy by příspěvky ČRK byly opravdu pro část členů drahé. Jen tehdy by pak možná začalo být zajímavé i odvažování spotřeby členských služeb na kupeckých vážkách.

Rady ČRK se zatím zřejmě dopouštěly chyby, když příspěvky zvyšovaly až pod tlakem naprosté nezbytnosti skokově, v dlouhých časových odstupech, a dopad zvýšení proto zdánlivě působí jako průvan v peněženkách členů. Současná rada se proto rozhodla pro nevelké, avšak stálé zvyšování příspěvků po roce 2006 až do konce svého volebního období. Uvidíme, bude-li to přijatelnější. Růst je však nevyhnutelný. Ekonomické perpetuum mobile neexistuje ani v ČRK.

OK1XU


Poznámky:

Uvedené ekonomické údaje čerpají z dosud neuzavřeného vyhodnocení roku 2005 a jsou tedy předběžné. Údaj o průměrném nákladu na QSL službu je vztažen na počet členů ČRK, nikoli na počet uživatelů služby, jak je ostatně v textu uvedeno.

Pár údajů o příspěvcích některých organisací IARU (na internetu snadno zjistíte, co za ně člen získává): ARRL: 933 Kč, DARC: 1966 Kč, PZK: 592 Kč, REF: 1742 Kč, RSGB: 1916 Kč, UBA: 1251 Kč, VERON: 1251 Kč. Povšimněte si u průměru západoevropských zemí, jak velmi se jim blíží roční výdaje ČRK na člena (1.530,- Kč), a jak se tedy naše náklady už opravdu blíží vyspělým zemím.

© OK1XU, 2006