Přeskočit na obsah

Menu ČRK

Anketa

Nový web se mi líbí:

OK1DSF: OK OM/DX Contest z "druhé strany"

OK/OM DX Contest z "druhé strany"

Když mě pracovní povinnosti přesídlily na celý listopad do Spojených států, první, co mne napadlo, byly závody. Listopad je pro českého radioamatéra rozhodně důležitý měsíc. Kromě CQ WW CW závodu se koná i OK DX contest - určitě jeden ze závodů, v nichž se snažíme nechybět. Bylo mi líto, že se ani jednoho závodu nebudu moci účastnit. Útěchu jsem hledal v katalozích a na internetu a přemýšlel, co si pořídím za "nezbytnosti", které v hamshacku nutně potřebuji.

Po příletu do Chicaga mi to přece jen nedalo a začal jsem klasicky - okukováním okolí a sháněním se po anténách jako neklamných známkách radioamatérské přítomnosti. Dříve než antény jsem objevil velké množství poznávacích značek na autech, které jsou ve tvarech volacích znaků - většina VKV nadšenců tak nejen presentuje svoji zálibu, ale jde i o určitý způsob všeobecné výzvy. Americký středozápad je pro krátkovlnného radioamatéra zemí zaslíbenou - nudná rovina táhnoucí se desítky či spíše stovky kilometrů a nepřerušená jediným kopcem. Po aklimatizaci jsem si znovu vzpomněl na závody a rozhodl se, že to tak nenechám. Zvláště proto, že jsem doufal, že v Chicagu, domovském městě firmy Motorola, musí být minimálně firemní radioklub. Ten jsem nakonec našel - jak jinak než pomocí AltaVisty a internetu. Klub má (překvapivě) značku K9MOT. Na můj mailový dotaz na možnost vysílání jsem dostal obratem odpověď, že nevědí, ale prověří možnosti a dají mi vědět. Druhý den mi zavolal Don Backys, K9UQN - trustee (vlastně vedoucí operátor) klubové stanice, dobrou zprávu - pokud mám CEPT licenci, mohu v klubu vysílat i přes to, že neexistuje dohoda o uznávání licencí. Po složité akci se mi podařilo sehnat alespoň faxovou kopii mojí licence. Dlužno poznamenat, že na "normální" leteckou poštu z Evropy jsou dva týdny minimální přiměřená doba, a s tím jsem nepočítal. Důvěra ve fair play je tak silná, že faxová kopie stačila - nikoho ani ve snu nenapadne, že fax není totéž, co originál. Nakonec jsem se s Donem v pátek před závodem sešel. Klubová stanice je v jedné z budov areálu ústředí firmy na předměstí Chicaga. Je na naše poměry slušně vybavena pro běžnou práci. Na střeše je na spodní pásma 80 a 40m dipól, na 20m stožáru je na 3 horní pásma trapovaná Mosley 3 el. s rotátorem, nad ní 6m Yagi a 2m LogPer směrovka, a vedle sestava na 2m/70cm pro práci přes družice. V areálu jsou v provozu dva převaděče v pásmu 70cm - základním konstrukčním prvkem jsou profesionální, přeprogramované stanice. Na pracovišti pro KV je Kenwood TS 850 a na 6m IC 738 (ano, je to škoda, jen na 6m). Don mi předvedl, co a jak, připojil postarší lineár, předal mi klíče (tedy kódy) ode dveří, popřál hodně zábavy a bylo to. Na to, že mne viděl asi 20 minut, to byla opět velká porce důvěry. Klub je přímo v srdci tovární haly, kde se vyrábí systémy TETRA pro pozemní trunkovou komunikaci. Že tam asi bude rušení, mi zatím v tu chvíli nedošlo, a tak nic nekalilo moje svaté nadšení z toho, jak se situace dobře vyvíjí.

K9MOT

Závod začal nadějně. Ve 12:00 UTC byla horní pásma otevřená a velmi klidná – v USA a okolí není OK DX přeci jen tak důležitý závod. Směrovka a obstarožní Heathkit lienár udělaly svoje, a postupně se mi podařilo na 10 a 15 metrech udělat i přes šifrující bug všechny OK, které jsem slyšel. Asi v 16:00 UTC se pásma zavřela a z Evropy nebylo slyšet nic. To bylo rozhodně zklamání - sic jsem to čekal, ale ne tak brzy. Přestěhoval jsem se na 20m, udělal něco málo spojení, a nakonec OK stanice zmizely i tam. Současně s tím, jak jsem se stěhoval na nižší pásma, mi začalo být jasné, proč všichni členové klubu jezdí buď sami na sebe z domova, nebo jedou všichni na závod někam ven. Rušení z výroby, testovacího pracoviště a z osvětlení hal bylo tak velké, že pracovat na nižších pásmech DX provozem prostě nešlo. Přece jen je to do OK a OM skoro 8.000 kilometrů, a rušení o S5 až S7 se nedá odstranit ani úzkými filtry. Řešil jsem dilema, zda už jsem učinil vlastenecké povinnosti za dost a zda mám se vším seknout, anebo zůstat v nejisté naději, že to zase začne do OK chodit. Rozhodl jsem se zůstat. Jednak se ke stanici v těchto místech nedostane našinec tak snadno, a taky jsem objevil polici se CQ magazíny za poslední rok. Nakonec jsem nelitoval. Provoz do OK se sice neobnovil, ale i tak jsem strávil pro mne velmi poučných 24 hodin poslechem na pásmech, závoděním a sledováním jednotlivých otevření (když pominu četbu). To, že jsou daleko široko kolem vás jen severoamerické stanice, činí poslech na pásmech daleko průkaznější a na první poslech poučnější, než v Evropě. Jakmile se pásmo někam otevře, je to hned poznat. Není to nezajímavá zkušenost. Běžně jsem slyšel z celé Evropy třeba jen silné jižní I a EA9 stanice, a zbytek kontinentu jako by neexistoval. Co to znamená pro klidný poslech stanic například z Afriky či Asie, o tom si můžeme nechat jenom zdát. UA stanice, které jsou slyšet S9, Evropa není slyšet, o hodinu později už po UA není ani památky a objeví se Evropa. Díky pro mne exotickému QTH se mi poštěstilo slyšet stanice, které jsou pro nás vzácností, a v té době volají dlouhé výzvy bez odpovědi. Středo- a jihoamerické stanice nejsou DXem, a i Japonsko a Tichomoří je jako na dlani. Všechna otevření a zavření pásem jsou lépe "čitelná". U signálů z OK a Evropy je někdy problém díky tomu, že signál přichází na anténu z obou směrů, a to dost silně. Někdy tedy pomalejší rychlost v CW znamená v závodě více. Výsledek byl pro mne ze závodnického hlediska bídný, ale často jsem si vzpomněl na Donovo "...enjoy yourself..." (bav se dobře) - opravdu jsem se nenudil. I když 13.5 tisíce bodů je i z "druhé strany" hodně málo. Kdyby bylo méně rušení... Ale nakonec jde o zábavu a poznání, a toho se mi dostalo nejenom z hlediska závodu a poslechu na pásmech. Poznal jsem nové lidi a znovu se utvrdil v tom, že amatéři jsou na celém světě jedna rodina. S Donem jsme se pak o provozu z jiného než domácího kontinentu hodně bavil - je sice rekreační, ale poctivý závodník, který nevynechá žádný větší závod, a jeho snem je pracovat v závodě z Evropy (neví, co ho čeká...). Doufám, že se mu budu moci někdy plně revanšovat a tuto nezapomenutelnou zkušenost mu zprostředkuji.

Z OK a OM stanic jsem kromě našich "big guns", jako jsou OK5W, nejlépe slyšel a na více či na všech mých pásmech pracoval např. s OK8ANM, OK1DWC nebo OK1AVY. Všem děkuji za trpělivost s mým šifrujícím bugem.

OK1DSF

Kromě již zmíněné takřka absolutní roviny ve středozápadní části USA lze tamním amatérům závidět nákupní možnosti. Jednak je možno nakupovat v obchodních řetězcích, jako je třeba Ham Radio Outlet (stálá inzerce v QST), jednak je velmi rozšířen přímý prodej poštou. Nejblíže Chicagu je velký obchod v sousedním Wisconsinu v Milwaukee - jmenuje se přímočaře Amateur Radio Supply. V obchodech přes pult je k dostání skoro vše, ale má to jeden háček. Pokud chcete něco jiného než IC 706 či nějakou běžnou ručku, musíte si zboží dopředu zajistit alespoň po telefonu. Přesně to se mi stalo při prvním pokusu o nákup méně běžného příslušenství. Díky délce pobytu mě to až tak nemrzelo, a nakonec jsem byl úspěšný, ale pokud to chcete zkoušet při kratším pobytu, můžete zažít zklamání. Většina obchodů prodává i použité zboží - se zárukou a v naprosto transparentním stavu. Můžete se dostat za zajímavou cenu ke staršímu (a to ne zas tak moc staršímu) zařízení či příslušenství (přídavné filtry, tunery, PSV metry, přepínače, dolní propusti apod.) za velmi zajímavou cenu. Pozor na zařízení, která nejdou přeprogramovat (např. VKV převaděčové odskoky) či mají vestavěný zdroj. Tovární novější KV zařízení začínají asi na 500 USD. Některé výrobky (například velmi kvalitní transvertory od SSB electronic nebo něco z dílny Down East Microwave) neseženete jinak, než zásilkovou službou přímo u výrobce. Dodávka uvnitř USA ale funguje naprosto bezchybně. Pokud nejste doma, můžete si balíček vyzvednout na nejbližší úřadovně UPS či FedExu (cestu k ní vám včetně mapy ukáže po zadání vaší adresy příslušná internetová stránka zasilatelské společnosti), a samozřejmě můžete za mírný (v porovnání s cenou obsahu) příplatek mít dodávku druhý den. Pro nákupy radioamatérského zboží je nutno začít na internetu, a potom musíte pokračovat mailem či telefonem - pro jistotu. Samozřejmostí je naprostá ochota vám vyhovět, vstřícnost pro nás nezvyklá, včetně nabídnuté kávy a popovídání - i když nejde zrovna o nákup IC 775 ci FT1000D. Obdiv a uznání patří všem, kdo se na tuto podnikatelsky vratkou cestu vydali u nás. Každý fungující obchod se stává dalším centrem amatérského života.

Takže se mi listopad, který zaváněl radioamatérskou abstinencí, docela vyvedl - rozhodně jsem se zcela v duchu tamního postoje dobře bavil. V době, kdy naši radioamatéři obsazují přední celosvětová místa ve velkých závodech a v době kdy některé naše stanice mají plnohodnotné vysílací povolení a americkou volací značku, tohle povídání není až zas tak objevné. Ale kdyby mi někdo říkal druhý víkend v listopadu 1989, odkud pojedu za deset let OK DX contest, asi bych mu, mírně řečeno, nevěřil. A o tom to celé je. A vám přeji, abyste nezapomínali na to, že se máte dobře bavit.

© OK1DSF, 1999