Přeskočit na obsah

Systém RST

Pro navázání a udržení radioamatérského spojení je důležitým údajem zpráva o slyšitelnosti signálu, tzv. Jako nejpraktičtější se v běhu času prokázal údaj v systému RST. Pro hodnocení analogového přenosu řeči se užívá systému RS, pro digitální přenosy systému RSQ.

Podstatné je, že bezchybná výměna obou volacích značek a reportu je nezbytným předpokladem platnosti radioamatérského spojení.

Analogové módy

Název systému RST je tvořen iniciálami veličin, které obsahuje: Readability (čitelnost), Strenght (síla), Tone (tón). Každá veličina se udává pomocí číslice z intervalu 1 - 9 (čitelnost z intervalu 1 - 5), kde nejnižšímu číslu odpovídá nejnižší kvalita. Maximálně nejlepší report v systému RST bude tedy vyjádřen údajem 599, v systému RS údajem 59.

StupeňR - čitelnostS - sílaT - tón
1 zcela nečitelné signál na hranici slyšitelnosti mimořádně hrubý syčivý tón
2 občas čitelné velmi slabý signál hrubý tón střídavého proudu
3 s obtížemi čitelné slabý signál tón střídavého proudu slabě zaznívající
4 čitelné přijatelný signál tón střídavého proudu se záznějem
5 dokonale čitelné téměř dobrý signál tón zázněje se silnou modulací střídavým proudem
6 dobrý signál tón zázněje s modulací střídavého proudu
7 středně silný signál skoro čistý tón se slabou střídavou složkou
8 silný signál čistý tón s nepatrným nádechem střídavé složky
9 mimořádně silný signál zcela čistý tón

Údaje určuje operátor obvykle subjektivně na základě vlastní zkušenosti.

  • Kvalita:

    Prohlédneme-li si slovní popis stupnice, obvykle nás napadne, že posoudit podle nich signál tak, aby to vůbec mělo význam, je problematické. Jaký je rozdíl mezi čitelné a dokonale čitelné u stupnice čitelnosti? K tomu nabízí doplňující pohled text KF6DX (v překladu OK1DMU uveřejněn v časopisu Radioamatér č.5/2002), který kvalitu signálu poměřuje mírou jeho narušení negativními vlivy:

    HodnoceníKvalitaNarušení
    5 vynikající nepostřehnutelné
    4 dobrá postřehnutelné, ale nepřekážející
    3 slušná lehce obtěžující
    2 bídná obtěžující
    1 špatná velmi obtěžující
    0 nepoužitelná úplné

    - k čemuž je ale zase nutno doplnit, že údaj "nula" se nepředává prostě proto, že za takových podmínek s protistanicí vůbec nekomunikujeme.

  • Síla:

    Pomůckou k určení síly signálu může být údaj měřidla, jímž je vybavena většina přijímačů, tzv. S-metr je ale opravdu jen orientační pomůckou, objektivní údaje by poskytl jen tehdy, pokud by citlivost přijímače byla zcela vyrovnaná v celém oboru přijímaných kmitočtů, což se v praxi daří jen u měřících přijímačů. Pro tyto účely také existuje definice stupnice S jako stupnice výkonových úrovní přijímaného signálu na dané vstupní impedanci přijímače, ale i v takovém případě by bylo nutno měření provést při definovaném nastavení ovládacích prvků (zesílení, šíře pásma, atenuátory, předzesilovače atp.), na což v běžném provozu nebývá čas. U zařízení, která musí být cenově dostupná radioamatérům, by požadavek na schopnost přijímače objektivně měřit sílu přijímaného signálu nebyl přiměřený.

    Údaj o síle signálu má proto v radioamatérské praxi nejčastěji význam relativní: jak se posuzovaný signál jeví v porovnání s jinými signály aktuálně se vyskytujícími za aktuálních podmínek na daném pásmu.

  • Tón:

    V minulosti, kdy si radioamatéři stavěli své vysílače obvykle sami, byla pravděpodobnost výskytu nekvalitního tónu větší, než dnes, kdy profesionálně vyrobená zařízení převažují. Ovšem ani profesionální technika není poukázkou na za všech okolností bezchybný tón: problémy mohou nastat i u kvalitních přístrojů, jestliže je špatně propojíme. Typicky připojení nepřizpůsobené antény nebo nesprávné propojení transceiveru a koncového stupně mohou způsobit, že se celá soustava rozkmitá a začne produkovat nekvalitní signál, který se může projevit i nekvalitou tónu. Jinou příčinou nekvality signálu může být propojení transceiveru s počítačem při práci digitálními druhy provozu, k níž se často užívá zvukové karty počítače a jejích nízkofrekvenčních vstupů a výstupů - i zde může pronikání vf energie nebo tzv. "dvojitá zem" degradovat kvalitu vysílaného signálu. Údaj o špatném tónu je tak pro protistanici dobrým upozorněním, že něco není v pořádku.

V případech, kdy předáváme horší report, je užitečné doplnit ho ještě vysvětlujícím údajem. K tomu nám dobře poslouží Q-kódy, například QRM nebo QRN v případě rušení, QSB v případě zatížení signálu únikem, QRH tehdy, kdy se mění ("ujíždí") kmitočet, QSD, jestliže protistanice mizerně klíčuje, apod. Stějně mohou posloužit i radioamatérské zkratky, třeba CHIRP pro skokem se měnící, "cvrlikající" tón, CLIKS při výskytu klíčovacích nárazů, "kliksů".

Je-li v silách operátora protistanice učinit něco pro to, aby nám příjem usnadnil, můžeme ho o to požádat právě s vysláním reportu. Typicky: údajem UR RST 359 QRM PSE QRS protistanici sdělujeme, že její signál je tak slabý (S5) a čitelnost je ještě navíc tak zatížena (R3) rušením od ostatních stanic na pásmu, že jsme nuceni ji požádat o zpomalení vysílání. S využitím Q-kódu QSZ lze také požádat o vysílání každého slova vícekrát (kód QSZ bez doplňujícího údaje je obvykle vnímán jako žádost o vyslání každého slova dvakrát).

Uvedené použití systému RST se uplatní pro signály telegrafní (CW). Při telefonním provozu (přenos mluveného slova modulacemi SSB či FM, velmi zřídka i jinými) se signály hodnotí dvoumístným údajem RS. V minulosti byla snaha používat i pro telefonní signály třímístného kódu systému RSM, kde třetí symbol popisoval kvalitu modulace, avšak tento systém se neujal.

Při provozu přes převáděče, kdy de facto neposloucháme signály protistanice, ale signály převaděče, by údaj v systému RS neměl význam, protože slyšíme stále stejný signál převaděče. Signály protistanic hodnotíme jednomístným komplexním údajem Q - kvalita - o pěti stupních, které odpovídají údaji R ve výše uvedené tabulce.

Digitální módy

Sílící prosazování se digitálních druhů provozu (PSK31, MFSK, RTTY, Pactor a jiných) vedlo k zobecnění systému hodnocení kvality signálů, který specifickým vlastnostem těchto signálů odpovídá lépe, než tradiční systém RST.

Pro digitální módy a pásma do 30 MHz byl v roce 2005 konferencí IARU Reg.I v Davosu přijat systém RSQ - Readability, Strength, Quality. Není založen na posouzení signálů sluchem, nýbrž na vyhodnocení jejich grafické interpretace pomůckami typu "waterfall", které jsou často součástí software pro příjem těchto módů.

R - čitelnost (% z textu)S - sílaQ - kvalita
R5 - 95%+ dokonale čitelné S9 - velmi silná stopa Q9 - čistý signál bez viditelných párů postranních signálů
R4 - 80% prakticky bez problémů, občasný nepřijatý znak S7 - silná stopa Q7 - jeden sotva viditelný pár
R3 - 40% značné obtíže, množství nepřijatých znaků S5 - nevýrazná stopa Q5 - jeden snadno viditelný pár
R2 - 20% občasně rozlišitelná slova S3 - slabá stopa Q3 - víceré viditelné páry
R1 - 0% nečitelné S1 - sotva znatelná stopa Q1 - většina spektra zatížena splattery

Nejvíce ilustrativní bude asi tento obrázek:

Obrázek převzat ze článku N2IRZ: "Introducing RSQ Digital Signal Reports", CQ Magazine, Feb. 2005.
Celý text lze stáhnout zde: http://www.psb-info.net/CQ-Mag-RSQ-Article.pdf.

Při přenosu digitalisované řeči lze jako dodatkový údaj k RSQ uvést ještě (Mean Opinion Score - průměrná známka hodnocení). Tento subjektivní údaj je užíván i v profesionální praxi, kde se získává jako průměr výsledků série subjektivních hodnocení nezávislými posuzovateli. Jakkoli lze totiž přenosové systémy vyvíjet s užitím objektivních měřících metod, v konečném důsledku je rozhodující dojem posluchačů. MOS může být vztažen k údaji o bit error rate (BER), což umožňuje postihnout nepříznivé podmínky na trase spoje vyvolané přírodními jevy a činností člověka.

Údaj MOS nemusí být vyjádřen celým číslem, např. hodnota "3,5" je přípustná.

MOSKvalitaNarušení
5 Vynikající Nenarušeno
4 Dobrá Pozorovatelné, avšak neobtěžující
3 Slušná Lehce obtěžující
2 Narušená Obtěžující
1 Špatná Velmi obtěžující
0 Nepoužitelné Naprosté

Za přijatelnou je považována hodnota "3".

Vypovídací hodnota údajů a jejich využití

Jak řečeno, report je v naprosté většině případů subjektivní, jeho vypovídací hodnota proto není absolutní. Přesto jde o údaj významný, protože nám umožňuje uzpůsobit způsob svého provozu tak, aby spojení probíhalo bez zbytečných ztrát informací a tedy bez zdržování.

Přijmeme-li od protistanice dobrý report, pak víme, že vše je v pořádku a můžeme pracovat běžným způsobem. Obdržíme-li report indikující u protistanice potíže v příjmu, můžeme ihned přiměřeně reagovat (zpomalením vysílání, opakováním podstatných údajů, omezením předávaných informací) a vyhnout se zdlouhavému opakování celých relací. A pokud nám protistanice v reportu ohlásí technické závady našeho signálu, víme, že musíme začít hledat nějaký problém. Je to sice mrzuté, ale je lépe chybu odhalit a řešit hned, než si dělat ostudu na pásmu nebo obtěžovat ostatní radioamatéry.

Vzdor vší subjektivitě se proto snažme, aby námi předáváné reporty byly co nejvýstižnější, protože tak vždy nějakým způsobem pomůžeme protistanici, a často i sami sobě.


V expedičním provozu a v závodech je report jiný, než 599 či 59, výjimkou: prakticky každý v těchto případech předává všem stanicím stále stejný nejlepší report. Důvod je prostý: "štampilkovými" reporty soutěžící chrání sebe i ostatní stanice před vyšší pravděpodobností chyb příjmu a s tím i chyb v soutěžních denících, a tedy i sankcionování těchto chybami zatížených spojení. Kdyby se v závodech předávaly reporty reálné, pravděpodobnost výskytu chyb by výrazně stoupla.

Tento jev bývá příležitostně předmětem kritiky, neboť takto předávaný report vlastně žádným reportem není, protože nemá jakoukoli vypovídací hodnotu. A z právě opačného úhlu pohledu zase naopak padl dokonce návrh, aby se v závodech nepředával report vůbec.

Mezi zájmy praxe a puristickým uplatňováním principů je asi třeba vždy najít nějaký prakticky rozumný kompromis. Předávejme v závodech a při expediční práci ono zažité 599 či 59, ale kdykoli je signál protistanice zatížen závažnější poruchou, neváhejme ji na to vysláním realistického reportu s doplňujícím údajem upozornit: málokdo vysílá špatné signály vědomě, natož záměrně.

Vypuštění reportu ze soutěžních spojení je ovšem nesmysl. Právě proto, že platné je jen spojení, v němž byly správně vyměněny obě značky a report. Závodů se mnoho radioamatérů účastní ne kvůli výsledku, ale aby navázali spojení se zajímavými stanicemi. Kdyby se v závodech nepředávaly reproty, neměla by spojení platnost pro cokoli jiného, než pro závod, a účast v závodech by citelně klesla, na což by doplatili všichni.

© OK1XU, 1997