Přeskočit na obsah

Menu ČRK

Anketa

Nový web se mi líbí:

O čtvrtém sjezdu Českého radioklubu

I. Diskusi před sjezdem otevřel článek v časopisu Radioamatér

Rok 2000 nejen ve Vašem počítači

Pro někoho je rok 2000 počátkem nového tisíciletí (a mnozí se zlobí nad takovým ignorantstvím), pro někoho zbytečným humbukem, na němž si bezdůvodně namastily kapsu tisíce počítačových firem (a mnozí se zlobí nad takovým ignorantstvím), a pro někoho jedním v řadě roků bezvýznamných a nedůležitých. Pro Český radioklub je rokem sjezdovým, a tedy rokem, kdy členové mají nejlepší příležitost, jak s plným důrazem říci své k tomu, jak jim Český radioklub slouží jako jejich radioamatérská organisace, s čím jsou spokojeni a co jim bouří žluč. A je i rokem, kdy je příležitost do čela postavit ty, s nimiž lze spojit naděje a očekávání, a rozloučit se s těmi, kdo příslibem nejsou.

Sjezd se sejde v říjnu 2000. Uvažujme už nyní, co od něj lze očekávat, jaké možnosti mají ti, kdo si přejí to či ono změnit, co se jako významný problém jeví těm, kdo ČRK dnes vedou, a s čím musí počítat ti, kdo je nahradí. Sjezdu ČRK budou věnována všechna letošní čísla časopisu Radioamatér, a zejména letní číslo umožní členům ČRK seznámit se se vším, co sjezdu navrhne k projednání odstupující rada ČRK.

Jakým spolkem dnes vlastně ČRK je a v jakém stavu bude bilancovat nejen čtyři roky práce od posledního sjezdu, ale také deset roků své existence? Těmto otázkám věnujeme úvod dnešního čísla Radioamatéra.

Jako málokdy v minulosti je dnes, na prahu plnohodnotného vstupu České republiky do evropských struktur, nutné připomenout, že Český radioklub není jen největší radioamatérskou organisací v ČR, ale také mezinárodním representantem svých členů z Čech, Moravy a Slezska v Mezinárodní radioamatérské unii, že je vlastně odbočkou (národním sdružením) IARU v České republice. To předznamenává základní charakteristiky Českého radioklubu, a je třeba uvést hned úvodem, že společným jmenovatelem všeho, co IARU - a tedy i Český radioklub - činí, je universalita v nejširším slova smyslu.

Český radioklub je spolkem pro všechny radioamatéry a všechny radioamatérské zájmy, ne tedy jen pro některé, ne třeba jen pro příznivce krátkých nebo jen velmi krátkých vln. Je spolkem pro radioamatéry všech generací a všech úrovní provozní vyspělosti, ne tedy jen pro elitu, ne jen pro oldtimery, ani jen pro začátečníky. Je spolkem spolupráce: vzájemné spolupráce radioamatérů ke společnému prospěchu, nikoli konfrontace mezi nimi, spolupráce radioamatérů s ostatní společností ke společnému prospěchu, nikoli konfrontace s ní, spolupráce s národní i mezinárodní telekomunikační administrativou ke společnému prospěchu všech uživatelů radiového spektra, nikoli konfrontace s nimi. Je spolkem podpory všech radioamatérských zájmů, nikoli pohrdání kterýmkoli z nich. Českým radioklubem musí být rozhodně zklamán každý, kdo od radioamatérského spolku čeká cokoli jiného.

Český radioklub má dnes kolem 4.200 členů, z nichž asi dvě třetiny jsou sdruženy ve 240 radioklubech. V polovině devadesátých let výrazně dominovala mezi členy skupina padesátiletých, v posledních letech se daří pozorovatelně zvyšovat podíl mladších členů. Český radioklub poskytuje členům i radioamatérské veřejnosti všechny služby, které jsou obvyklé ve vyspělých zemích srovnatelné velikosti. Roční rozpočet ČRK se blíží 5 milionům Kč a ČRK spravuje další aktiva v penězích a nemovitostech v hodnotě 25 – 30 mil. Kč.

Úplně logicky žijeme jako spolek týmž, čím prochází celá země. Po přelomovém počátku devadesátých let, kdy všechny možnosti (včetně těch špatných) byly otevřeny, a zároveň byl obecně jasný nejbližší společný cíl, se věci ustálily do podoby, jež odpovídá výslednici působení celého komplexu rozličných faktorů. Čeho jsme už dosáhli, to považujeme – oprávněně – za samozřejmé, a rozhlížíme se, kudy a jak dál. Dnes již nejsou otevřeny možnosti všechny (naštěstí také ne většina těch špatných), přesto příležitostí k volbě budoucnosti je až k zahlcení, a vůbec není jasné, co považovat za obecný společný cíl, protože každý má jinou představu ráje na zemi. Různost osobních a skupinových zájmů brání soustředění energie většího počtu lidí k posunu jakýmkoli směrem ze současného ustáleného stavu mnohem více, než jsme viděli před několika lety, kdy se co den jak mávnutím kouzelného proutku bořily hranice mezi námi a normálním světem. Někdo to považuje za stagnaci, avšak situace, kdy většina vrstev společnosti je spojena významným společným cílem, nastává obvykle jen ve stavu ohrožení – toho jsme si užili dost a dost během dlouhých padesáti let od Mnichova do listopadu 89. V dobách normálních je rozličnost zájmů a směřování stavem přirozeným, a v takovém stavu je třeba naučit se žít.

V Českém radioklubu dávno není palčivou otázkou, zda a jak bude radioamatérská organisace v OK existovat, co bude schopna poskytnout členům a jak k tomu získá prostředky. To, co je opravdu podstatné, je zajištěno a postaveno na spolehlivých ekonomických základech, a je už i příležitost v klidu dolaďovat případné disproporce. Pro příklad: ještě v polovině devadesátých let neměl Český radioklub žádný členský časopis, v posledním roce si mohl dovolit přijmout risika vydávání časopisu vlastního. Ještě před osmi lety - za dob federace - se ČRK nemusel starat o QSL službu. Dnes řeší problém, jak po síťovém propojení databází členů ČRK a uživatelů QSL služby jako prevenci ztrát způsobených neplatiči (po čemž mnozí volali) předejít negativním dopadům příliš rychlého odhalování neplatičů na doručování lístků od svědomitých uživatelů (po čemž mnozí volají dnes) – co bychom byli dali za to, kdybychom koncem roku 1992 mohli řešit tak triviální lapálie! Za dob federace si ČRK nemusel dělat starosti s mezinárodními vztahy, dnes je pravidelným a platným účastníkem jednání I.Regionu IARU i jeho pracovních skupin. Počátkem devadesátých let si ČRK mohl o vlastním majetku nechat leda zdát – dnes musel ustavit zvláštní pracovní skupinu ke hledání optimálního využití všech svých aktiv. Na ploše deseti roků absolvoval Český radioklub cestu, na niž měly obdobné spolky ve šťastnějších zemích přes sedmdesát let, a absolvoval ji dobře. Ale to je normální a přirozené.

Mluvme spíše o tom, co nás trápí. Právě zde narazíme na první problém: co nás vlastně společně a převažujícím způsobem trápí? V každodenních debatách mezi radioamatéry, při setkáních a hamfestech, v diskusních fórech v packet radiu i na internetu, ve článcích v časopisech a z mnoha jiných zdrojů slyšíme co den desítky a stovky positivních námětů i kritických poznámek, rad, jak to či ono změnit, nezaznamenáváme však zřetelnou shodu v tom, co jsou problémy podstatné a klíčové.

Někdo by zvětšil počet soutěžních kategorií v závodech, jiný by ho zmenšil. Ten by zpřísnil povolovací podmínky, jiný by je liberalisoval. Ten volá po zvětšení počtu radioamatérů, jiný soudí, že už teď je na pásmech nepořádku až dost. Ten by zrušil regulativ pro přidělování kót ve VKV závodech, jiný si bez něj závody neumí představit. Ten by více investoval do sítě PR, jiný do podpory mezinárodních expedic. Všechny tyto názory jsou oprávněné, většina z nich má racionální jádro … a všechny jsou v protikladu s jinými, stejně častými, stejně oprávněnými a stejně racionálními. Co s tím? Jsou názory pronášené s velkým důrazem, velmi hlasitě a velmi často, jenže obvykle ze stále týchž jedněch úst. Jsou názory pronášené skromně, o to více však vnímáme radioamatérskou i lidskou zkušenost a dobrou vůli. Který hlas platí víc?

Specifické okolnosti dané dobou vzniku ČRK způsobily, že Český radioklub nemá regionální organisační články. Má to praktickou výhodu: nejsou velké nároky na počet lidí, kteří by se museli zabývat nevábnou a hlavně nevděčnou organisační prací. Tím však výhody končí a ke slovu přicházejí nevýhody, jichž je mnohem více.

Především je oslabena vnitřní zpětná vazba mezi členy a představiteli ČRK, a to v obou směrech. Sjezd konaný jednou za čtyři roky jako jediný zpětnovazební prvek opravdu nedostačuje. Právě regionální články ČRK by mohly přispět k lepší orientaci v tom, které podněty a požadavky členů mají zřetelně širší podporu, a které jsou marginální.

Všichni právem lamentujeme nad klesajícím počtem uchazečů o koncese, kteří umí telegrafní abecedu, a ještě více nad nepořádkem na pásmech. Podívejme se však na věc očima nového zájemce: kde se dnes lze naučit telegrafii a kde se lze dozvědět praktické rady pro práci na pásmech? Možná v několika mimořádně agilních klubech (kolik takových je?), ale generálně platná odpověď neexistuje.

Postrádáme krystalisační jádra regionálního radioamatérského života, přesněji: někde existují a fungují skvěle, převážně však chybí. Je znamenité, že i ve změněných ekonomických podmínkách existuje a žije tolik radioklubů. Jejich působení má však obvykle jen místní dosah, a jsou projekty, na které kluby samy dosáhnout nemohou. Řešení je jediné: soustředění lidského i ekonomického potenciálu. Pokud by se soustředily příspěvky amatérů z většího regionu, něčím přispěla regionální samospráva a něčím ČRK, mohla by vzniknout nevelká ale opravdu žijící regionální střediska, kde by se mohlo skutečně hodnotné a účinné pomoci dostat nejen stávajícím členům, ale kde by radioamatéry spolehlivě našli také noví zájemci o naše hobby. Takovými středisky bývaly předválečné a poválečné odbočky ČAV, a taková střediska potřebujeme i dnes.

Růst nájemného a provozních nákladů připravil většinu klubů o klubovny, a schůzky amatérů se leckde odehrávají jen v restauracích, kde je sice příjemně, avšak vlastní radioamatérské práci se tam moc nedaří. Složit se na tisíce či desetitisíce za nájemné je pro členy jednoho klubu mimo reálné možnosti, a přinést takovou oběť jen k tomu, aby se v klubovně jednou-dvakrát týdně na dvě- tři hodiny sešlo kolem deseti lidí, je ostatně i ekonomický nesmysl. Podstatnější příspěvek na provoz kluboven dnešních 240 klubů je i pro celý ČRK naprosto nedosažitelný: znamenalo by to roční výdaj řádu 5–20 milionů jen na tento účel, tolik nemáme a nikdo nám tolik nedá. Nepřehlédnutelné části radioamatérů navíc členství v radioklubech (jako poněkud uzavřených společenstvích lidí propojených vazbami osobními nebo vazbami k jedné obci, podniku či škole) nevyhovuje, i když by třeba jinak byli ochotni přiložit ruku k práci pro dobro společné radioamatérské věci. Je skvělé, že máme radiokluby. Chtějme však víc.

Stručně řečeno: lidský a ekonomický potenciál dnešních asi 7 tisíc radioamatérů v OK zaručeně nemůže stačit na udržení stovek lokálně a nespojitě působících klubů na takové úrovni, aby členům i veřejnosti mohly nabídnout vše, co je zapotřebí pro opravdu účinnou podporu, kultivaci a rozšiřování radioamatérství u nás. S reálně dosažitelnou pomocí státu, regionů a sponsorů by však mohl stačit na udržení deseti-dvaceti takových středisek, tj. asi tolika, kolik je u nás regionů, ať již administrativních, nebo přirozených. Podobně je tomu ostatně i ve srovnatelných vyspělých zemích. Přemýšlejme o tom.

A konečně: z ryze praktických důvodů je naprosto nezbytné zareagovat na administrativní rozdělení země na kraje. Část peněz, které dnes plynou od státu k zájmovým spolkům v centru, bude v dohlednu rozdělována v krajích, jenže krajské zřízení celkové množství disponibilních prostředků v zemi samozřejmě nezvýší, spíše naopak. Jako partnery k jednání vůči orgánům krajských samospráv je třeba ustavit representanty zájmů radioamatérů, jinak o tuto část prostředků přijdeme. I když je naše hospodářská situace slušná, nemůžeme si tuto ztrátu dovolit. A nejpřirozenější je samozřejmě volit tyto krajské zástupce demokraticky radioamatéry z toho kterého kraje, a dát přitom příležitost k uplatnění nejen radioklubům, ale i individuálním členům ČRK.

Bylo by asi předčasné už na tomto sjezdu formulovat způsob ustavení a práce regionálních článků ČRK přímo ve stanovách – teprve praktický život by měl ukázat potřebné úpravy, a pro počátek bohatě postačí legislativní rámec, v němž působí kluby. Odstupující rada delegátům nepochybně navrhne několik z možných variant, jak začít.

Je-li v něčem obecná shoda, pak v tom, že dobré vykročení Českého radioklubu do nového milenia vyžaduje podstatnější personální obměnu v klubech i v radě ČRK. Sjezdu budou předcházet členské schůze klubů, kde budou mít členové příležitost vyslat na sjezd delegáty s novými nápady a s novou chutí do práce, a pod stejným zorným úhlem se zamyslet i nad vedením vlastního klubu. Pro ČRK jako celek je ovšem nejpodstatnější, jací lidé budou zvoleni za členy rady ČRK, za předsedu ČRK, a v neposlední řadě i za členy revisní komise. K tomu je nutné znát, jak ústředí ČRK funguje a jaké vlastnosti by měly mít osoby, jež zvolíme na tu nebo onu posici.

Mezi sjezdy je nejvyšším orgánem ČRK rada, kterou volí sjezd, a která má patnáct členů (jedním z nich je i předseda ČRK, kterého volí sjezd samostatně). Rada rozhoduje o všech podstatných praktických otázkách práce ČRK, ustavuje odborné pracovní skupiny ČRK a odborné managery, jmenuje tajemníka ČRK (dnes placeného zaměstnance), přijímá případně další zaměstnance sekretariátu (dnes asistent tajemníka a ekonom) a QSL služby.

K nejčastějším omylům a zklamáním dochází při kandidatuře a volbě členů rady. Ti z nás, kdo doufají s nejlepšími úmysly co nejlépe ovlivnit radioamatérské dění v oblasti, která je jim blízká (třeba VKV závody, KV DXing apod.), kandidují nejčastěji do rady ČRK a připraví tak zklamání sobě i svým voličům. Rada totiž opravdu řeší všechny podstatné otázky, nikoli tedy jen specificky radioamatérské problémy, jako jsou podmínky závodů, diplomů, stanoviska ČRK k návrhům IARU atd., ale také otázky organisační a hospodářské. Právě této triviální agendě je často nutné věnovat i více než polovinu času jednání rady, a nemůže být jinak: všichni členové rady odpovídají členům ČRK za hospodaření se společnými prostředky, a odpovídají i za to, aby ČRK nevybočil z mezí určených různými zákony včetně daňových – bez toho, že by i o této agendě jednali, by těžko mohli odpovědnost nést. Nutnost zabývat se profánními věcmi pak přináší rozčarování, a padají třeba návrhy ustavit rady dvě – odbornou a hospodářskou. Jenže po bližším zamyšlení je jasné, že jde o nesmysl. Posláním rady je především nikdy nekončící vyvažování potřeb radioamatérské organisace a jejích reálných ekonomických možností, a proto tyto stránky nelze pojednávat odděleně.

Dalším častým omylem, který vede ke kandidatuře do rady ČRK a následnému zklamání, je cíl prosazovat zde zájmy jednotlivých regionů, ba i jednotlivých klubů. Posláním rady ČRK je pečovat o celostátní záležitosti radioamatérů a o jejich mezinárodní zastoupení. Záměr „být u toho, když se rozdělují peníze a transceivery", je naprosto pochybený, protože rada nemá dostatek prostředků, aby významněji podporovala místní radiokluby. Ve skutečnosti se toho rozděluje velmi málo a výhradně podle reálných zásluh: kolik toho ten který klub udělal pro ČRK jako celek při organisaci celostátních záležitostí a při péči o mladé a začínající radioamatéry. Chce-li se tedy některý radioklub přihlásit o větší „kus koláče", udělá mnohem lépe, přihlásí-li se o větší kus práce, než bude-li prosazovat do rady lobbisty místních a regionálních zájmů.

Do rady by měli kandidovat a být voleni ti, kdo jsou skutečně zkušenými radioamatéry s celostátním a mezinárodním rozhledem, současně ale také mají zkušenosti s managementem, hospodařením, právem a administrativou, a jsou vyzrálými lidmi s dobrou pověstí. Daleko podstatnější, než starat se, aby v radě bylo „dost zástupců" za Luticko, Doudlebsko a Vršovsko (abychom nikoho neurazili), je hledat ty, kdo za sebou mají slušný kus práce pro jiné (ne jen pro sebe), domluví se světovými jazyky, a není pro ně také nepřekonatelným problémem poradit si s tuzemskou byrokracií.

Jednání patnáctičlenného tělesa (často ještě rozšířeného o hosty přizvané ke specifickým bodům jednání) je zdlouhavé. Proto se rada schází čtvrtletně, a v měsících mezi jejími schůzemi řeší běžné operativní záležitosti výkonný výbor ČRK. Výkonný výbor ustavuje rada ze svých členů, je pětičlenný, a jeho jednání se mohou zúčastnit i ostatní členové rady podle svého zájmu a možností.

Specificky radioamatérskými záležitostmi se zabývají odborné pracovní skupiny, manageři a koordinátoři. Ty ustavuje rada, a radě také předkládají k definitivnímu schválení nejrůznější podmínky závodů, návrhy na podporu a financování různých podniků a projektů a další záležitosti. Právě v odborných pracovních skupinách leží těžiště rozhodování o tom, co většinu radioamatérů nejvíce zajímá. Členové skupin se obvykle osobně podílejí na organisaci a vyhodnocování závodů a jiném praktickém dění. Představitelé profilových pracovních skupin obvykle – spolu s předsedou ČRK – zastupují Český radioklub na jednáních IARU a jejích pracovních skupin. Skupiny – jak už řečeno – ustavuje rada, obvykle tak, že ustaví jejich vedoucí, v jejichž kvalifikaci v daném oboru i obecnou podporu mezi radioamatéry má důvěru, a vedoucí pak radě navrhnou ostatní členy skupin tak, aby společně tvořili agilní pracovní týmy.

Pro všechny, kdo se chtějí a umějí podílet na společném řešení ryze radioamatérských problémů, a administrativní a hospodářské věci považují za balast, jsou pracovní skupiny ideálním místem uplatnění. Kdyby si toho byli vědomi všichni, kdo kandidují i volí na sjezdech ČRK, měli bychom i lepší radu, i lepší pracovní skupiny…

Práci rady kontrolují všichni členové průběžně podle toho, jaký jim chodí domů časopis, jak jim dochází lístky z QSL služby, jak zajímavá celostátní setkání se daří připravit, jak rychle jsou vyhodnocovány závody apod. – na sjezdu pak stačí pronést konečný verdikt. Co však členové určitě nemohou, je překontrolovat během jediného sjezdového dne všechno účetnictví vzniklé za čtyři roky práce rady a sekretariátu. Je nanejvýš opodstatněné, že má ČRK i revisní komisi. Je tříčlenná, volí ji sjezd a je nezávislá na ostatních orgánech ČRK. Jménem členů kontroluje hospodaření průběžně každoročními periodickými revisemi, a na sjezdech pak podává samostatnou zprávu. Revisní komise je vybavena významnou pravomocí: rada je povinna na její výzvu svolat mimořádný sjezd.

Je už pomalu folklorem, že na každém sjezdu ČRK je navrhováno rozšíření působnosti revisní komise na kontrolu vší činnosti ČRK, jak tomu bylo všude za minulého režimu. Je to ale mylné: na to, aby komise mohla kontrolovat opravdu všechnu činnost, musela by se ve vší činnosti dobře orientovat, takže by – při ohromné mnohotvárnosti radioamatérství - musela mít mnoho členů a být vlastně paralelní radou i s odbornými skupinami. Vedle toho, že by takového potenciálu byla škoda na pouhou kontrolu, nutně padá otázka, kde bychom tolik kvalifikovaných lidí sehnali? A nebudou-li kvalifikovaní, pak budou stejně zbyteční, jako byli oni „lidoví kontroloři" (ve skutečnosti sbírka nepoužitelných odložených zasloužilých) minulého režimu. V praxi postačí, aby se členové revisní komise ČRK solidně vyznali v účetnictví, nenechali se opít rohlíkem a uměli vůči radě ČRK včas udeřit pěstí do stolu, pokud by se náhodou neměla ke včasnému předložení účtů. Za členy této komise tedy volme ty, kdo třeba nemají významné radioamatérské renomé, zato jsou lidsky zkušení a nezkorumpovatelní.

Všichni, kdo budou členy rady a pracovních skupin, musí počítat s nároky na volný čas a poněkud i na vlastní výdaje. Opravdu účinná práce (a jiná nemá smysl) zde spotřebuje řádově desítky hodin měsíčně. Nejde jen o čas strávený na schůzích: navíc je třeba vést jednání s úřady, jednání s kluby a dalšími týmy, které jsou výkonnými pořadateli různých podniků ČRK, připravovat organisační rozvahy i finanční rozpočty, vést korespondenci se členy i se zahraničními radioamatérskými organisacemi a činovníky, publikovat články, navštěvovat radioamatérská setkání a další podniky po celé republice, příležitostně cestovat i za hranice… A i když ČRK může proplácet cestovní a pobytové náhrady v rozsahu daném předpisy, doba refundací mezd je dávno pryč. Posuzujeme-li věc výhradně z hlediska hmotného, je práce pro radioamatéry vždy ztrátou, nikoli výdělkem. Ale na to jsme si jako radioamatéři – narozdíl od fotbalových primadon – už dávno zvykli …

Snad ještě důležitější je ovšem schopnost týmové práce. Způsob ustavení rady, do níž jako jednotlivci obvykle kandidují lidé, kteří už něčeho dosáhli a jsou tedy již vyprofilovanými osobnostmi, a jež volí delegáti sjezdu podle rozličných a často protichůdných hledisek, vede k tomu, že po volbách se sejde skupina lidí značně rozdílných, s velmi rozmanitým osobním založením, vzděláním, profesním zaměřením a životní zkušeností, jejichž údělem na čtyři další roky je spolupracovat s jinými, které si sami nevybrali. To není jednoduché.

Pro vyhraněné individuality, pro něž je utrpením už jen poslouchat názory, které jim nekonvenují, které jsou blízko mrtvici, pokud jsou přehlasovány, a které by umřely, kdyby svou práci měly přizpůsobit názoru ostatních, členství v radě vhodné opravdu není. Na druhé straně by ještě horší bylo obsazení rady oportunistickými kejvaly, pro něž vrcholem životního moudra je „hlavně, aby byl klid, hlavně, aby nebyly problémy, hlavně, abychom neměli starosti". S takovou filosofií lze rozvažovat o vlastním odchodu do důchodu, nikoli však o vstupu do dynamické Evropy, kde „kdo chvíli stál, již stojí opodál", jak před více než sto lety napsal Jan Neruda (jak se ta historie opakuje …).

Není zvlášť dobře, že obvykle až třetina zvolených členů rady během funkčního období odstupuje. Mohlo by se zdát, že výčtem nároků kladených na osoby podílející se na vedení ČRK chceme od obnovy lidských zdrojů ČRK odradit. Ani náhodou. Chceme však vybídnout, aby rozhodnutí kandidovat nebylo výsledkem nahodilého rozhodnutí učiněného až na sjezdu, učiněného případně pod tlakem okolností, naléhání ostatních kolegů atp., nýbrž výsledkem odpovědné rozvahy. Chceme vybídnout, aby úvahy o kandidaturách začaly už nyní, kdy půlrok, který ještě do sjezdu zbývá, poskytuje dostatek prostoru.

V červnovém čísle časopisu AMA v roce 1997 jsme ve článku „Český radioklub sedmiletý" napsali: „Limitem výběru lidí vedoucích ČRK je ochota členů podílet se na práci svého spolku . … Vedle dostupných finančních zdrojů právě to je nutno vzít v potaz když rozvažujeme, co by ČRK mohl dělat lépe a co více." To vše do písmene platí dodnes. Za vše, čeho Český radioklub dosáhl, děkuje především lidským a časovým kapacitám svých členů (včetně těch kolem rady) a spolupracujících radioamatérů, a vše, co se mu nedaří, co je nedotažené a co chybí, způsobuje především nedostatek lidských zdrojů.

Malý příklad: po počáteční rozpačitosti při zveřejňování vnitroorganisačních informací ČRK se podařilo najít rozumnou míru ve členském časopisu, a obsáhlý informační zdroj ČRK vznikl na internetu. Totéž se však nezdařilo na packet radiu, a právem příležitostně zaznívá, že rubrika CRK v BBS v OK zeje prázdnotou, ačkoli i tam by měly být dostupné všechny podstatné informace. Radě je to dobře známo, ale z těch, kdo jsou schopni publikovat, jsou už všichni vytíženi, a dosud všechny pokusy o oživení skončily v zárodku. „Nejsou lidi" - můžete smát nebo zlobit, prostě je to tak.

V drtivé většině se na omezeném počtu dobrovolných spolupracovníků podepisují nároky na péči o vlastní existenční záležitosti a na pracovní vytížení každého z nás, které jsou nesrovnatelné s dobami minulými. Přispívá i mnohem širší nabídka náplně volného času, relaxace a zábavy. Přispívají konečně i základní charakteristiky našeho hobby: pro radioamatéra je mnohem přirozenější bavit se u vysílače nebo s páječkou, než schůzováním, organisováním a zařizováním. Navíc dojíždět pravidelně ze vzdálenějších míst několik hodin kvůli pouhé spolkové schůzi je docela oběť, kterou ne každý chce a může přinést.

V tom všem nejsme zvláštní výjimkou oproti vyspělým zemím srovnatelné velikosti. Avšak tam, kde rozličné tragické události nepřervaly přirozený společenský a ekonomický vývoj tak hluboce a na tak dlouho, jako u nás, jsou lidé obvykle existenčně ukotvenější, dobrovolnou práci pro svou komunitu (místní či zájmovou) považují za věc cti i společenské prestiže, a tak i mezi radioamatéry se tam najde o něco (ne však o mnoho) více těch, kdo se o svůj volný čas dokáží podělit s potřebami klubu či radioamatérského spolku. Kéž i u nás by tak tomu bylo co nejdříve, ale do té doby i o tomto platí, že čekáme-li od svého spolku více, musíme do čela volit kolegy s lepšími časovými možnostmi, nebo svou prací přispět sami.

Vraťme se tedy k tomu, co by Český radioklub měl a mohl dělat navíc k tomu, co již nabízí. Když slyšíme náměty některých kolegů, míváme pocit určitého ustrnutí v dobách dřívější společnosti permanentního nedostatku. Padají třeba návrhy, aby nabízel členům QSL lístky. Rozhlédneme-li se kolem sebe, vidíme, že lístky nabízí hned celá řada tiskáren, které vlastní kolegové radioamatéři, že kvalita jejich produkce je taková, že lístky exportují i do ciziny, a cenu přitom vzájemná konkurence udržuje na úrovni, pod niž by ani ČRK jít nemohl. Navrhuje se třeba, aby ČRK vydával více knížek. Opět: rozhlédneme-li se kolem sebe, nabízí radioamatérskou literaturu řada vydavatelství, spolupracují přitom se zkušenými autory - radioamatéry, a v zásadě nemůžeme ukázat na jediný titul, který by bylo ekonomicky možné vydat na malém trhu ČR, a který by na něm chyběl, přičemž náročnější a specifičtější publikace lze dnes velmi snadno objednat z ciziny.

Podobně je tomu s mnoha jinými položkami v nabídce služeb a materiálu pro radioamatéry, po nichž bývá voláno: to, co lze na trhu České republiky uplatnit, je již dávno nabízeno řadou odborných firem, a ČRK by nebyl schopen vytvořit nabídku lepší nebo levnější. Jinou věcí je, že ekonomika nutí podnikatele prodat produkci co nejrychleji, zatímco specificky u publikací je žádoucí, aby základní tituly bylo možno nabízet trvale a dlouhodobě. Právě zde se ČRK může angažovat - a také angažuje - tím, že odkupuje části nákladů některých knih a skladuje a nabízí je čtenářům i několik roků, což by si ryze podnikatelský subjekt dovolit nemohl. A to má zpětně blahodárný vliv i na běžnou nabídku radioamatérských publikací, protože nakladatelé mají díky většímu nákupu ČRK rychlý odbyt a mohou dříve vydat jiný titul. Takovým způsobem se ČRK opravdu angažovat může, vždy ovšem v rozsahu, na jaký ekonomicky stačí.

Byť se tedy různá diskusní fóra radami, doporučeními i sršatými poznámkami přímo hemží, leckteré jsou po bližším zamyšlení řešením již dávno vyřešeného, a jiné jsou prakticky neproveditelné při daném rozsahu disponibilních prostředků finančních i lidských. Opět: využijme onoho půl roku, který do sjezdu ČRK zbývá, k seriosnímu, neemotivnímu a odpovědnému zvážení, co bychom od své společné radioamatérské organisace chtěli více, a co jsme ochotni na to více vynaložit v práci i penězích.

Stávající rada může za dluhy vůči svým předsevzetím považovat tři témata.

Prvým je právě odpověď na otázku, kde se zájemce o radioamatérství může naučit všechny potřebné radioamatérské dovednosti včetně znalosti telegrafie. I když rada finančně a lektorsky přispívá každoročně na dva kursy, z nichž zejména kurs v Otrokovicích je velmi oblíbený, opravdu systémové řešení zatím nalezeno nebylo.

Druhým je popularisace radioamatérství a průnik do sdělovacích prostředků, zejména celostátních. V uplynulém období se podařil jen dvakrát: prvý při úmrtí krále Husseina do TV NOVA, druhý o velikonocích 1999 v ČRO 1, kde ředitel ČTÚ ing.Stádník významně ocenil pomoc radioamatérů při povodních a konstatoval, že radioamatérský sdělovací systém byl jediný, který po celou dobu neselhal (díky, kolegové!). Nová rada bude muset zvážit, zda při propagaci radioamatérství nevyužít i služeb agentur public relations, které ovšem nejsou nijak levné.

Třetí je v oblasti hospodářské. Členské příspěvky dnes tvoří jen sedminu příjmů ČRK, rada jinými slovy hospodaří tak, že členové přímo nebo nepřímo získávají v členských službách a jiných výdajích ve prospěch radioamatérství pěti- až sedminásobek toho, co sami platí. Od roku 1990 byly členské příspěvky ČRK zvýšeny jen jednou při příležitosti zavedení časopisu jako členské služby (a opět: časopis stál ve skutečnosti dvounásobek toho, o kolik se příspěvky zvýšily), zatímco všechny ceny se během oněch deseti let zněkolikanásobily. Rada tedy opravdu umí hledat finanční zdroje, přesto i v tom má reservu, a tou je schopnost oslovit velké sponsory. To vyžaduje jistou invenci, jak některé oblasti existující činnosti formulovat v podobě ucelených, věcně a časově vymezených programů, s nimiž sponsoři mohou spojit očekávání společenské prestiže (reklamy s jakkoli poznatelným dopadem se mezi sedmi tisíci radioamatéry samozřejmě dočkat nemohou). Této invence se zatím bohužel nedostává.

Jak se u několika posledních sjezdů stalo pravidlem, i ten letošní bude otevřen účasti všech členů, kteří budou mít zájmem a přihlásí se do stanoveného termínu. Přijďte vy všichni, kdo máte k naší společné budoucnosti co říci i co nabídnout. Přijďte vy všichni, kdo jste ochotni spoluutvářet naší společnou budoucnost zdravým rozumem i pilnou rukou. Bez vás to nepůjde!


II. Navázala zpráva předsedy ČRK,...

Zpráva o činnosti ČRK mezi sjezdy

Dámy a pánové, vážení hosté, kolegové radioamatérky a radioamatéři,

po čtyřech letech se scházíme, abychom posoudili, co jsme za uplynulé období dělali správně, co se nám nedařilo, ale hlavně jak dál v našem radioamatérském hnutí. I když ne vždy se nám dařilo plnit naše záměry, podařilo se v uplynulém období podstatně zvýšit členskou základnu Českého radioklubu a zajistit základní činnosti nutné pro celé rádioamatérské hnutí.

Sekretariát ČRK

má sídlo v Praze 7, U Pergamenky 3.

V období od minulého sjezdu sekretariát průběžně zabezpečoval organizačně i administrativně chod naší organizace, včetně hospodářské agendy. V průběhu roku 1997 byla přijata jako nová pracovnice paní Libuše Ermlová, která po zapracování odcházející účetní paní Baierovou, převzala účetní záležitosti ČRK dnem 1. ledna 1998. Nesporným faktem zůstává, že pí Ermlová svým přístupem ke své práci, zejména ke zvládnutí nového SW i účetní problematiky, znamená pro ČRK velký přínos a kvalitativní změnu. Další změnou v obsazení sekretariátu je zřízení funkce asistenta tajemníka ČRK. Získat na tuto placenou funkci některého z radioamatérů se nepodařilo. Na inzerát v denním tisku se přihlásilo na 20 zájemců. Z nich byl vybrán pan Petr Čepelák, který nastoupil dnem 18.10.1999. Soustavnou přípravou, a to i v době mimo zaměstnání, se pečlivě seznamoval s radioamatérskou problematikou a minimální kvalifikační předpoklad splnil absolvováním kurzu v Otrokovicích, který úspěšně zakončil zkouškou na OK třídy C. Soustavně je zapracováván tajemníkem Jindřichem Güntherem, OK1AGA tak, aby se mohl stát jeho nástupcem. Práce tajemníka ČRK a tím i částečně chod sekretariátu byl poznamenán v létě roku 1999 vážným onemocněním tajemníka. Tato situace však byla operativně řešena zaměstnáním Jiřího Bláhy, OK1VIT.

Sekretariát zabezpečoval kontakt s nejširší radioamatérskou veřejností každoroční účastí stánku ČRK na největším setkání v ČR v Holicích. Ve spolupráci se členy Rady ČRK byla snaha vysílat zástupce naší organizace na nejrůznější radioamatérská setkání v ČR. Ne vždy se to však podařilo, zejména z časových důvodů. Rovněž na zahraničních setkáních v německém Friedrichshafenu a do roku 2000 i v rakouském Laa měl ČRK svůj stánek.

Každoročně je sekretariátem zpracovávána náplň tématických programů vyhlášených MŠMT s cílem zabezpečit jejich plněním alespoň část financí pro činnost naší organizace ze státních prostředků. Rok 2000 je historicky prvním rokem, kdy byla státními odbornými orgány uznána zatím jediná radioamatérská disciplina jako disciplina se státní finanční podporou na reprezentaci - sálová telegrafie (HST). Několikaleté úsilí a pak zejména konkrétní výsledky na MS v Itálii v r.1999 konečně přinesly dlouho očekávané ovoce.

Každým rokem se podílíme na zabezpečení soutěží dětí a mládeže v radioelektronice, včetně mistrovství ČR, a to jak finančně, tak také po organizační stránce. Od roku 2001 budou tyto soutěže výhradně řízeny pracovní skupinou ČRK pro mládež a začínající. Institut dětí a mládeže MŠMT od podílu na těchto soutěžích zejména z finančních důvodů odstoupil.

ČRK též každoročně prostřednictvím svého největšího klubu, radioklubu OK2OZL, organizuje kurs operátorů amatérských rádiových stanic v Otrokovicích, který slouží ke kvalitní přípravě ke zkouškám na OK. Těmito kurzy prošlo více než 500 zájemců o amatérské vysílání. V roce 1998 byl ve spolupráci s organizací zrakově postižených uspořádán ve Vrchlabí 1. kurs pro slabozraké a nevidomé v ČR, zakončený zkouškami na OK. Úspěšně jej absolvovala desítka zájemců.

Prostřednictvím vysílače OK1CRA jsou vyjma letních prázdnin prakticky každý týden předávány nejrůznější informace celé naší radioamatérské veřejnosti. Vybavení nové vysílací místnosti je postupně doplňováno, aby bylo možno využít tuto místnost i pro reprezentační účely.

Dnes asi už nikdo nepochybuje, že Internet je velmi mocným médiem, a že jednoznačně platí, že kdo není vidět na Internetu, ten jako by nebyl. ČRK se zdařilo tento trend zachytit už v roce 1997 jako jedné z prvních národních organizací IARU. Poděkování za to patří zejména Alešovi, OK1UUE, a Městské knihovně v Praze, která bezplatně a nezištně webové stránky ČRK hostí. Poděkování patří i redakci stránek a všem přispěvovatelům.

Internetovou prezentaci ČRK dnes tvoří na 130 českých a více než 30 anglických stránek s provozní, legislativní i organizační tématikou. Provedeme-li srovnání s tím, co nabízí ostatní národní organizace IARU, pak české stránky patří k nejzdařilejším. Mají také velmi dobrý ohlas nejen domácí, ale i mezinárodní, k čemuž přispívá to, že větší část anglických textů překládá rodilý mluvčí.

I když má na Internet přístup zatím jen menší část radioamatérů z OK, bude se tento poměr v dohlednu jistě rychle měnit a WWW stránky ČRK proto budou informačním zdrojem se stále rostoucím významem. Budoucí Rada by měla v nastoupené cestě pokračovat, a v závislosti na ekonomických možnostech a klesajících cenách připojení k Internetu vytvořit časem server poskytující radioamatérům z OK co nejvíce služeb.

E-mailová pošta je využívána ke komunikaci se členy ČRK i dalšími zájemci. Slouží rovněž pro prioritní komunikaci v rámci organizace IARU.

Další z informačních médií je členský časopis. Do konce roku 1999 platila smlouva s vydavatelem časopisu AMA-magazín (OK2FD). Pro rostoucí nespokojenost s jeho obsahem jak Radou, tak i členstvem a pro stále rostoucí problémy kolem časopisu AMA, bylo Radou ČRK vyhlášeno výběrové řízení. Zároveň byl vybrán název nového klubového časopisu - RADIOAMATÉR a byl řádně zaevidován. Pro výrobu časopisu byla na základě výsledků výběrového řízení vybrána firma Casiopea Consulting a.s. s výkonným redaktorem Martinem Humlem, OK1FUA. Podle ohlasů z řad radioamatérské veřejnosti i názorů členů Rady ČRK lze konstatovat znatelný kvalitativní posun.

Nynější stav členské základny ČRK v porovnání s koncem roku 1996, kdy byl poslední sjezd ČRK:

 

Datum
Členů
Klubů

Vydáno RP čísel od XI. 96

celkem

do 18 let

OK
XII. 1996
VIII. 2000

3292

4406

4067 placeno

190

191

2665

3719

214

226

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

524

QSL služba ČRK

Rostoucí množství QSL lístků, které bylo třeba třídit a rozesílat, vyvolalo již před posledním sjezdem potřebu rozšířit počet pracovníků QSL služby ČRK. Stávající pracovnice (pí Olgu Panochovou, OK1MPW a pí Ludmilu Procházkovou, OK1VAY) doplnil Bohuslav Petr, OK1VK. Ten svým zapálením a provozními znalostmi skutečného DXmana byl pro QSL službu ČRK nejen vhodným doplněním, ale zároveň se stal velikým přínosem pro provoz a kvalitu celé naší QSL služby. Dnem 25.4. letošního roku zmlkly signály OK1VK navždy a tak jsme ztratili nejen kamaráda, ale i cenného pracovníka. Po čtvrt roce se podařilo jeho místo zaplnit. Na Bohoušovo místo nastoupil Dr. Vojtěch Krob, OK1DVK.

QSL služba v průměru zpracovává týdně cca 40-50 kg QSL dovezených z poštovní schránky a zhruba 50-60 kg předává poště k rozeslání adresátům - ročně tedy zhruba 5 tun. Uvážíme-li, že v současné době využívá QSL službu přibližně 4500 radioamatérů, z nichž těm, kteří si v poslední době změnili značku, chodí QSL na dvě značky (ne všichni však dostanou QSL při každém "kole"). QSL služba pak během roku musí vyexpedovat přibližně 14 až 16 tisíc tuzemských zásilek, což je v průměru přes 50 zásilek denně.

QSL služba ČRK je přístupná všem radioamatérům České republiky. Jako každou službu je však nutné i v případě služby QSL danou činnost zaplatit. Některé organizace za své členy QSL službu platí a potom členové takovéto organizace mají posílání lístků zdarma jako členskou výhodu této organizace. Jsou to Český radioklub, Svaz moravskoslezských radioamatérů a AROB. Se Svazem českých radioamatérů je uzavřena smlouva, podle které mohou jeho členové využívat QSL službu za paušální poplatek, který se každoročně stanovuje, zaplacený prostřednictvím SČR. Stejně jako u SČR je postupováno u radioamatérů, kteří nejsou členy uvedených organizací. QSL služba zajišťuje rozesílání QSL lístků do celkem 203 QSL služeb celého světa, dále pak k celé řadě světově známých (a spolehlivě fungujících) QSL manažérů.

Diplomová služba

ČRK vydává tradiční diplomy S6S a P75P. Dále je vydáván diplom 100-ČS, který je vydáván v několika variantách - mimo jiné i za spojení pouze na VKV. Další diplom je ČS-DX. Diplomová služba zajišťuje i kontrolu QSL pro zahraniční diplomy a zprostředkovává žádosti o diplomy WAC, které jsou vydávány pro členy členských organizací IARU.

Nyní bych se chtěl věnovat dalším specifickým problémům nebo činnostem.

K nemovitostem:

V uplynulých letech získal ČRK vnitřními dražbami z postupně rozdělovaného majetku bývalého Svazarmu pět budov, a to v Ústí nad Labem, Jablonci, Svitavách, Žďáru nad Sázavou a Holicích. Všechny jsou pronajaty a výnosy z nájmu se značnou měrou podílejí na příjmech ČRK. Nemovitý majetek vyžaduje ovšem i péči, a proto se v účetnictví ČRK objevují vedle výnosů i výdaje na správu, opravy a pojištění budov včetně daně z nemovitostí, a také odpisů.

Budovy získal ČRK v dost zanedbaném stavu, v některých případech s nevýhodnými nájemními vztahy sjednanými dříve STSČ. Prací neformální ekonomické pracovní skupiny Rady se dařilo investiční majetek kultivovat, navázat výhodnější smlouvy a budovy postupně opravovat. I když opravy stojí peníze a hladina nájemného z nebytových prostor v ČR za poslední 2-3 roky ekonomické stagnace klesá, pokrývají výnosy z budov například celý objem mzdových prostředků, které ČRK vyplácí, a tedy jsou pro ČRK příjmem velmi cenným.

Členské příspěvky v návaznosti na příjmy a výdaje

Poslední úprava členských příspěvků byla v roce 1995, kdy byly roční výše členských příspěvků stanovena na 200,- Kč. Pro mládež, vojáky základní služby a důchodce byly příspěvky stanoveny na 100,- Kč. Průměrné náklady na jednoho uživatele QSL služby, která je pro členy ČRK zdarma, činily v roce 1999 přibližně 230,- Kč. Každý člen ČRK dostává zdarma klubový časopis. Dále za každého držitele povolení na amatérskou stanici platí ČRK členský příspěvek IARU (2,10 CHF). Mimo tyto přímé náklady je třeba vzít v úvahu i další výdaje ve formě příspěvků na provoz převáděčů FM, provoz PR, kurzy. Další nutné náklady vyžaduje i provoz sekretariátu. Přesto se daří plnit základní zásadu, i když v současné době s problémy: nesnižovat základní kapitál ČRK.

Celkový rozpočet ČRK se od posledního sjezdu zvýšil více jak dvojnásobně. Podíl příjmů na celkovém rozpočtu po uvedené období klesal. Příjmy z členských příspěvků nestačí pokrýt ani náklady na členský časopis.Vývoj příjmů na následující období bude mít spíše klesající tendenci. Příspěvky MŠMT poklesly zhruba o 70% v uvedeném období. Úroková míra, díky nízké inflaci, poklesla na cca 5 % p.a. Příjmy z nemovitostí budou snižovány o náklady na větší opravy a úpravy objektů, aby jejich hodnota neklesala. U většiny organizací, sdružujících radioamatéry v Evropě (1. obl. IARU), je rozpočet hrazen celý, nebo jeho podstatná část, z členských příspěvků. Tento trend bude do jisté míry kopírovat i náš vývoj příjmů a výdajů v ČRK. Rozumným návrhem je zvýšení členských příspěvků na dvojnásobek.

Činnost rady

Na minulém sjezdu byla zvolena 15ti členná Rada ČRK. Výkonný výbor se scházel minimálně jednou za dva měsíce. Oproti původnímu záměru šlo téměř vždy vzhledem k početné účasti o zasedání celé Rady. Celá Rada se pak scházela třikrát ročně. Během celého volebního období se vzdali z různých důvodů funkce Jan Rosenauer, OK1UUL, Olga Vergnerová, OK1FWP, Milan Ruský, OK1MR a ing. Karel Karmasin, OK2FD. Do Rady byli postupně kooptováni ing. Jaromír Voleš, OK1VJV, ing. Luděk Kolařík, OK2PLK, který se v prosinci 1999 též funkce vzdal, Martin Huml, OK1FUA a ing. Mladoš Doucha, OK1MD, který však od března 2000, kdy byl do Rady kooptován, žádnou činnost v Radě nevyvíjel.

MONITORING

V oblasti monitoringu - tedy oficiálního snažení o to, aby výhradní radioamatérská pásma byla používána jedině radioamatérskými stanicemi, je situace od minulého sjezdu nepříliš nadějná. Po cca dvouletém období, kdy si tuto agendu vzal na starost člen Rady Jiří Štícha, OK1JST, nedošlo bohužel k aktivaci v této, pro radioamatéry provozáře jistě záslužné činnosti, a to z důvodu obecného nezájmu o zapojení se do této činnosti.

Falešná představa, že se jedná o restaurování bývalé KSR (kontrolní služby radioamatérské), bránila dosud i dalšímu nástupci ve funkci koordinátora za OK v I. obl. IARU ing. Luďku Kolaříkovi, OK2PLK, zaktivovat monitoring v OK na funkční úrovni. Po delší době po jeho odstoupení z této funkce veškeré materiály, poskytnuté Českému radioklubu koordinátorem I. obl. IARU - MS (Ron Roden, G4GKO), převzal tajemník ČRK s tím, že se pokusí vyhledat zájemce o tuto činnost. Zatím bez pozorovatelného výsledku.

Kladný výsledek však přinesla společná akce řady organizací, do které se zapojil i ČRK, kdy se pomocí stížností na povolovací orgány podařilo zastavit vysílání stanice z území Ruska, která na kmitočtu 14 126,5 kHz používala tříkanálový telegrafní provoz.

STSČ ČR a ČRK

Český radioklub se od okamžiku svého vzniku významnou měrou podílel na transformaci bývalého SVAZARMU. Výsledkem této transformace bylo vytvoření STSČ jako samostatného právního subjektu složeného z jednotlivých členských svazů. Zásadní změnou vůči Svazarmu bylo ustanovení, že nebudou zřizovány okresní a krajské články a nebude realizováno individuální členství. Výkonným orgánem STSČ je Rada sdružení, ve které ČRK zastupoval od roku 1996 ing. Miloš Prostecký, OK1MP, předseda ČRK.

STSČ zastřešuje 19 členských svazů a profiluje se vůči státní správě a vůči dalším organizacím zejména v tělovýchově a sportu.

Význam účasti ČRK v radě STSČ

  1. V rámci STSČ jsme napojeni na financování ze státního rozpočtu. Jedná se zejména o dotace z MŠMT, které formou příspěvků na provoz a investice umožňují realizovat v ČRK některé zajímavé projekty (PAKET RADIO), školení operátorů a pod.
  2. V rámci STSČ získáváme další finanční zdroje z hospodářských výsledků SAZKY a.s. Tyto finance jsou zajímavé tím, že je můžeme volně použít - jejich použití není přesně určeno jako peníze z MŠMT.
    Finanční zdroje v bodě 1. a 2. jsou tak zvané obnovitelné zdroje, které jsou k využití každoročně.
  3. Peníze získané z aktivit STSČ, zejména prodej majetku, nájemné apod. Jde o jednorázové příspěvky, jejichž objem se nedá předem určit a navíc mají klesající tendenci.

Zhodnocení účasti ČRK v STSČ

Důležitým aspektem členství ČRK v STSČ je spolupráce se státní správou a dalšími občanskými sdruženími v tělovýchově a sportu. Tato činnost STSČ bude v příštích letech svůj význam stále zvyšovat. V minulém období se jednoznačně prokázalo, že jen větší celek může účinně korigovat některé negativní postoje ministerských úředníků rozhodujících o přidělování finančních prostředků.

ČRK se bezprostředně týkalo definování sportovní činnosti a zejména možnost získat prostředky na státní reprezentaci, což, zdá se, se zdařilo.

Při práci v Radě STSČ nás v následujícím období očekávají zejména tyto úkoly:

  1. Aktivně se účastnit dokončení převodu majetku na členské svazy.
  2. Spolupracovat při dotváření STSČ na organizaci, která bude zabezpečovat potřebnou vazbu na státní orgány, kooperovat s dalšími občanskými sdruženími obdobného zaměření a která bude poskytovat servisní služby na základě požadavků členských svazů při optimalizaci počtu pracovníků.
  3. V návaznosti na vytvoření vyšších územních celků, podílet se na vytvoření vazeb na územní správní orgány.

Zde bych chtěl podotknout, že až do roku 1999 byl ČRK ještě členem STSČ (bývalé federální), jehož jediným úkolem je vymáhání pohledávek od majitelů bývalých podniků federálního Svazarmu. Vzhledem k tomu, že většina z nich je v konkurzu a náklady na soudní výdaje stoupají, aniž by pohledávky byly spláceny, dohodli jsme se s ZSR a z bývalého federálního STSČ jsme vystoupili.

Odborná činnost

KV

Za KV činnost byl radě odpovědný Václav Všetečka, OK1ADM.

KV umožňují řadu různých aktivit, ale při určitém zjednodušení se dá říci, že se většinou nacházejí mezi dvěma vyhraněnými specializacemi: závodním provozem a DX provozem. Aby ČRK mohl vytvářet podmínky pro aktivity co největšího počtu svých členů, pořádá a sponzoruje i v oblasti KV celou řadu akcí: je to mezinárodní závod OK/OM DX Contest, jehož manažerem byl až do r. 1999 ing. Karel Karmasin, OK2FD. Karel se významně zasloužil o to, že si OK/OM DX Contest v záplavě různých mezinárodních závodů získal a udržel velmi solidní úroveň. V loňském roce předal svoji funkci KV soutěžního manažera i manažera OK/OM Contestu ing. Martinovi Humlovi, OK1FUA. Škoda jen, že jejich vzájemná komunikace přestala fungovat, což věci nepřispívá. Hlavními domácími závody jsou OK CW a OK SSB závody, pro něž platí od r. 2000 nové podmínky, upravené na základě připomínek účastníků těchto závodů. Manažerem obou závodů je po řadu let Pavel Pok, OK1DRQ. ČRK je pořadatelem ještě OK RTTY závodu a celoroční soutěže Aktivita 160m CW a SSB, jejímž manažerem je Pavel Konvalinka, OK1KZ.

Od r. 1995 je každoročně vyhlašováno Mistrovství ČR na KV, do něhož se započítávají výsledky OK stanic v OK/OM Contestu a v několika velkých světových závodech. Významnou úlohu v propagaci a prezentaci výsledků všech závodů a soutěží hrají příslušné rubriky klubového časopisu.

V červenci 1996 se team ČRK poprvé zúčastnil závodu IARU HF World Championship v kategorii HQ-stanic s průměrným výsledkem - po jeho vyhodnocení bylo rozhodnuto věnovat výběru stanic reprezentujících ČRK mnohem větší pozornost a ing. Mladoš Doucha, OK1MD byl pověřen funkcí manažera reprezentačního teamu ČRK.

Výsledky se ihned dostavily: OL7HQ a OL9HQ obsadila 3.místo a OL8HQ dokonce 2.místo ve světovém pořadí HQ - stanic.

S politováním však musím konstatovat, že do dnešního dne se nepodařilo vyřídit QSL lístky, ani není znám osud deníku z letošního ročníku IARU Champoinship, ve kterém bylo pracováno pod značkou OL0HQ. OK1MD se stal nedosažitelný!

V DX provozu hrají jednu z klíčových úloh aktuální DX informace - proto se věnovala a dále musí věnovat pozornost síti specializovaných BBS - DX Clusterů a jejich propojení do evropské sítě.

V odůvodněných případech je vhodné podporovat účast členů ČRK na atraktivních Dxpedicích.

VKV

Za VKV byl Radě odpovědný nejprve Stanislav Hladký, OK1AGE, který v průběhu funkčního období tuto funkci předal ing. Karlovi Odehnalovi, OK2ZI. Soutěže a závody zajišťoval Antonín Kříž, OK1MG.

Závody

Vyhodnocování závodů vypisovaných IARU 1. obl. i další závody a soutěže vyhodnocují radiokluby vždy uváděné v předstihu v klubovém časopise. Jejich povinností je včas vyhodnotit závod, zveřejnit výsledky, rozeslat jednotlivým účastníkům a vypsat a distribuovat diplomy. Na tuto činnost poskytuje ČRK prostředky podle dohodnutého klíče. Účast v závodech v posledním období vzrůstá, postupně se rozšiřuje účast i na vyšších pásmech (mikrovlny). Výsledky v těchto závodech jsou plně srovnatelné se zeměmi, ve kterých má práce na VKV špičkovou úroveň a tedy i odpovídající výsledky.

V roce 1997 ČRK z pověření IARU 1. obl. vyhodnocoval IARU Region 1 VHF/UHF/Microwaves Contest 1996. Rychlé vyhodnocení a zpracování výsledků bylo kladně hodnoceno i vedoucím VHF/UHF/Microwaves pracovní skupiny IARU Region 1.

Počet hodnocených stanic v závodech na VKV pořádaných ČRK v letech 1996 -2000

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

Název závodu

2m SO

2m

MO

70cm

SO

70cm

MO

23cm

SO

23cm

MO

13cm

SO+MO

6 cm

SO+MO

3 cm

SO+MO

1,2cm

a výše

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

CELKEM

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

1.subregionální 96

36

38

12

10

6

8

5

2

2

2

   121

2.subregionální 96

27

61

13

15

4

10

9

1

6

6

   152

P D mládeže 96

- - -

31

- - -

8

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

     39

Polní den 96

41

155

14

55

8

29

15

5

7

7

   336

QRP závod 96

27

9

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

     36

VHF Contest 96

41

70

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

   111

UHF/Mikrovln. 96

- - -

- - -

25

26

6

19

14

6

10

2

   108

A1 Contest 96

31

35

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

     66

Poznámka: v roce 1996 se Mistrovství republiky  ještě nekonalo

1.subregionální 97

49

50

15

12

8

8

5

- - -

4

- - -

    151

2.subregionální 97

61

60

18

20

13

12

12

3

12

8

    219

P D mládeže 97

- - -

39

- - -

9

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

      48

Polní den 97

45

148

24

64

12

35

14

6

11

8

    367

QRP závod 97

26

13

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

      39

VHF Contest 97

61

73

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

    134

UHF/Mikrovln. 97

- - -

- - -

39

28

13

20

16

8

10

8

    142

A1 Contest 97

38

38

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

      76

Mistr.repub. 97

  200

 189

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

389

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

1.subregionální 98

54

50

17

13

10

11

5

- - -

3

- - -

163

2.subregionální 98

56

62

18

25

10

20

10

4

10

9

224

 P D mládeže 98

2

26

9

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

37

 Polní den 98

58

156

17

59

9

32

16

11

16

4

378

 QRP závod 98

39

17

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

56

 VHF Contest 98

73

80

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

153

 UHF/Mikrovln. 98

- - -

- - -

32

29

19

17

17

7

13

7

141

 A1 Contest 98

45

34

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

     79

Mistr.repub. 98

SO

227

MO

194

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

421

.subregionální 99

80

53

22

15

12

8

8

4

6

- - -

208

2.subregionální 99

85

70

33

25

23

17

16

5

14

9

297

Mikrovlnný záv. 99

- - -

- - -

- - -

- - -

17

9

9

7

13

9

64

P D mládeže 99

3

25

2

7

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

           37

Polní den 99

80

154

29

62

13

36

17

8

17

8

424

QRP závod 99

43

17

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

           60

VHF Contest 99

85

87

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

         172

UHF/Mikrovln. 99

- - -

- - -

40

38

25

24

19

9

17

9

181

A1 Contest 99

46

44

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

- - -

           90

Mistr.repub. 99 

SO

262

MO

198

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

- - -

   

460

1.subregionál.2000

74

66

23

15

7

8

5

3

8

- - -

209

2.subregionál.2000

71

72

32

30

17

16

15

7

20

9

289

V roce 2000 byly vydány nové všeobecné podmínky pro závody na VKV a v návaznosti též nové pokyny pro vyhodnocovatele závodů, organizovaných ČRK.

Samostatnou kapitolu tvoří kumulativní závod "Provozní aktiv". Této nejpopulárnější soutěže se každoročně účastní více jak 200 stanic.

Převaděče

Prakticky je dobudována síť převaděčů v pásmu 145 MHz. Objevují se však problémy s přechodem na kmitočtový rastr 12,5 kHz. Zdárně se rozvíjí síť převaděčů v pásmu 435 MHz. Původní problémy s koordinací jednotlivých převaděčů se podařilo odstranit a osobně se mi daří je vnitrostátně koordinovat. Stále však trvají problémy se způsobem užívání převaděčů, malou provozní kázní, nerespektováním některých základních projevů mezilidské komunikace a norem slušnosti.

Přidělování kót

Je třeba poděkovat Standovi, OK1WDR za dlouholetou práci při přidělování kót. Dělá svou práci perfektně a spolehlivě. Dosavadní systém vyhovuje. Ne vždy jsou však dostatečné informace¨o obsazených kótách před jednotlivými závody.

Obecně

Není možné v tomto souhrnu postihnout celkové dění v oblasti VKV v České republice. Řada aktivit je vně ČRK. Množství soukromých i skupinových počinů dává vzniknout velmi ambiciózním projektům. Samostatnou kapitolou je účast Mirka, OK2AQK v projektu AMSAT. Řada stanic pracuje provozem EME (OK1MS, OK1KIR, OK1CA a další) a dosahují vynikajících úspěchů.

HST

O problematiku sálové telegrafie se staral Áda Novák, OK1AO, který není členem rady.

Soutěže v telegrafii po změně poměrů v ČR se konaly naposled v r. 1994. Až v roce 1997 z iniciativy ing. Vladimíra Sládka, OK1CW se začalo s přípravou na mistrovství světa HST97 v Bulharsku, kam jsme pokusně poslali 3 závodníky. Překvapivě dobrá konkurenceschopnost našich závodníků a tím i dobrý výsledek na HST97 rozhýbala opět telegrafii u nás.

Znamenalo to velké množství práce, protože bylo nutno zjistit, kolik z bývalých závodníků, rozhodčích a funkcionářů je ochotno znovu s TLG začít a jaká je k dispozici technika. Protože se za dobu nečinnosti v TLG u nás výrazně změnila pravidla a všichni se s nimi museli seznámit, musela pracovní skupina TLG mezinárodní pravidla napřed přeložit a potom podle nich udělat pravidla naše.

V letech 1998 a 1999 se podařilo uspořádat mistrovství ČR, kterým v r. 1998 předcházela jedna a v r. 1999 dvě oblastní soutěže. V r. 1999 jsme se účastnili mistrovství světa HST99 v Itálii.

I na HST99 jsme se umístili dobře. V r. 2000 není HST pořádáno, proto proběhne několik oblastních soutěží a mistrovství ČR.

Kladem znovuvzkříšení telegrafních soutěží je poměrně značný zájem závodníků a to dokonce i juniorů.

Jsou však i nedostatky. Závody jsou pořádány na mgf. B4 s vytahanými pásky, sluchátkové rozvody se pracně natahují v místě příjmu. Jediné, co ze staré techniky zůstalo na úrovni, jsou klíčovací pracoviště od OK1RQ. Nejhorší je, že počet soutěží limituje nízký počet kvalifikovaných rozhodčích.

K odstranění těchto potíží musíme v nejbližší době uspořádat školení rozhodčích, opatřit alespoň jeden přenosný počítač a řešit náhradu páskových mgf. pro nahrávání klíčování a přehrávání příjmových textů. K řešení zůstává přímé generování příjmových textů do sluchátkových rozvodů, řešení sluchátkových rozvodů bez natahování drátů a program pro kvalitní výrobu příjmových textů.

Stručné výsledky:

HST97: 2 stříbrné a 1 bronzová medaile, 7. místo z 15 družstev

HST99: 1 stříbrná a 1 bronzová medaile, 7. místo z 18 družstev

Packet Radio

Za PR byl radě odpovědný Sveta Majce, OK1VEY.

Český radioklub v uplynulém volebním období věnoval na rozvoj sítě cca 300 000 Kč. Prostředky byly věnovány především na zakoupení stavebnic TRXů pro pásmo 23 cm a rychlost přenosu minimálně 19,6 kBd. Přechod provozu linek do pásma 23 cm a využití segmentu pro digitální provoz v pásmu 70 cm jen pro USERy je v souladu s doporučením IARU.

S dodávkou stavebnic byly různé problémy, právě tak jako se stavbou rádii z těchto stavebnic a především s jejich oživením a uvedením do provozu. Navzdory tomu již větší část těchto rádii slouží na linkách PR sítě a došlo tak někde k podstatnému zrychlení přenosů. Na vlastním budování jednotlivých uzlů a rozšiřování PR sítě se však hlavní mírou podíleli sponzoři a uživatelé, které získali SysOpové nově budovaných uzlů.

Protože se na podporu provozu PR používají prostředky ze státní dotace, nelze těchto prostředků použít na nájem nebo úhradu elektřiny. Toto je nutno hradit buď z příspěvku uživatelů nebo ze sponzorských příspěvků.

Pro letošní rok Rada ČRK rozhodla tyto prostředky, vyčleněné na PR síť, využít k proplacení náhradních dílů či oprav jednotlivých uzlů. Rada toto opatření považuje za účelnější k udržení stávající sítě v provozu.

Jednání se státní správou

Komise pro přípravu nových povolovacích podmínek navázala na svoji předcházející činnost. Jejími členy mimo členů ČRK byli i zástupci SMSR a SČR.

Z dalšího jednání s vrchním ředitelem ČTÚ vyplynulo, že nelze uvažovat o změně Vyhlášky o povolování amatérských radiových stanic. Proto byly již dříve připravované návrhy přepracovány. K předání návrhu na změnu Povolovacích podmínek však nedošlo, neboť mezitím vznikl záměr na vydání nového Zákona o telekomunikacích. Bylo tedy nutno opět vypracovat nové návrhy, aniž byla známa koncepce tohoto zákona. S těmito návrhy jste byli postupně seznamováni prostřednictvím AMA Magazinu. I když byl problém s osobním předáním. I když trvalo téměř dva měsíce, než se mi podařilo setkat se s vrchním ředitelem ČTÚ, přesto později proběhlo několik jednání na odboru správy kmitočtového spektra k našim návrhům. K jednotlivým návrhům, které později vypracoval ČTÚ, jsme pravidelně podávali připomínky nejen přímo ČTÚ, ale i prostřednictvím MŠMT, které nám vycházelo velice vstříc a zapracovávalo je do mezirezortního připomínkového řízení.

Od 19. července platí nové předpisy pro radioamatérskou službu. I když v 3. čísle Radioamatéra byl k nim dosti negativní komentář, je možno je zhodnotit až po jejich důkladném prostudování.

To, co se nám nepodařilo prosadit, je zavedení "novických" tříd, u kterých by byla snížena věková hranice. Osobně jsem přesvědčen, že pokud by mládež provozovala radioamatérskou činnost pod vlastní volací značkou, aniž by byla omezena tím, zda má držitel povolení čas na dozor, spíše by jí tato činnost zaujala.

Tato snaha však narazila na konstatování, že mladší 15ti let nemohou být účastníky správního řízení. Na druhé straně se podařilo řadu věcí prosadit. Uvedu jen ty hlavní:

  1. Do vyhlášky byla zahrnuta tři nová pásma: 137 kHz, 50 MHz a 3,4 GHz.
  2. Třída C získala přístup k pásmu 7 MHz a u řady pásem jí byly rozšířeny kmitočtové úseky.
  3. Druhy provozu nejsou taxativně vyjmenovány. V § 6, odst. (1) se konstatuje: Je dovoleno vysílat jen v otevřené řeči. Otevřenou řečí se rozumí i použití zkratek, mezinárodních kódů a komunikačních protokolů.

I když ve vyhlášce jsou u jednotlivých pásem uváděny jen počáteční a koncové kmitočty, bude vyžadováno dodržování tzv. band-plánů, neboť jejich znalost je zakotvena i v Sylabu doporučení CEPT T/R 61-02, na základě kterého nyní ČTÚ vydává vysvědčení HAREC. Toto vysvědčení je ve smyslu zákonných ustanovení "Průkazem operátora".

Za zmínku stojí i to, že na základě připomínek ČRK k návrhu Zákona o telekomunikacích byl snížen původně navrhovaný poplatek za vykonání zkoušky na 400,- Kč a poplatek za vydání povolení na 500,- Kč.

Dále byla sledována problematika uzavření mezivládní dohody s Řeckem, která se táhne již více než 5 let. Osobně jsem na začátku roku 1999 upravoval pro mezinárodní oddělení ČTÚ vzor dohody, kterou má Řecko se Švýcarskem, na naše poměry. Po roce pak informoval OK1YM v minulém čísle Radioamatéra, že česká strana se již ozvala a na tahu (snad již posledním) jsou Řekové.

Touto cestou je nutno poděkovat Zkušební komisi ČTÚ, která vycházela vstříc našim požadavkům a v době dovolených zkoušela frekventanty našich kurzů přímo v Otrokovicích.

Další doporučení odstupující rady sjezdu

ČRK disponuje více než 15 miliony Kč v penězích na termínovaných vkladech a tržní hodnota jeho nemovitostí činí též asi 15 milionů korun, což dohromady představuje hodnotu před 7 tisíc korun na jednoho člena ČRK. To vše získal ČRK z dělení majetku bývalého Svazarmu, tedy z neobnovitelného zdroje: již nikdy nebude příležitost takové hodnoty nashromáždit.

Dosažený stav je dokladem, že Rada byla úspěšná v hájení zájmů amatérů při dělení svazarmovského majetku, ale i dokladem, že s majetkem hospodařila odpovědně - na peněžní reservy nebylo nikdy sáhnuto přes jakékoli těžkosti a vše, co Rada získala, neztenčené - v případě nemovitostí naopak zkultivované - předává své nástupkyni.

Z majetku mají užitek všichni radioamatéři, členové i nečlenové ČRK: ceny placených služeb ČRK nestoupají ani zdaleka tou měrou, jakou rostla inflace, jakou se rozšiřovala nabídka služeb pro členy i nečleny a jakou ČRK podporuje rozličné radioamatérské aktivity, nebo naopak jakou klesaly státní dotace a příspěvky z STSČ.

Vedle výhod znamená majetek i rizika: přitahuje pozornost těch, kdo usilují o osobní profit; nezřídka se kolem Rady míhají všelijaké nabídky "výhodných" investic, úvěrů, záloh a podobně. Z řad zaměstnanců zase slýcháme, že ČRK s majetkem naloží nejlépe, vytvoří-li za něj svým zaměstnancům příjemné platové a pracovní podmínky, nebo že by ČRK měl platit "trenéry mládeže", vybavit radiokluby špičkovým zařízením, či více investovat do paketu apod. Ojediněle zaznívá i hlas, že myslitelnou variantou je všechny peníze rychle rozházet, a po pár letech líbivé politiky později přejít na model plného hrazení výdajů ČRK výhradně z členských příspěvků. Protože roční výdaje ČRK činí asi 1200,- Kč na člena při členském příspěvku pouhých 200,- Kč; lze si dobře představit, jak by členové změnu financování podle tohoto potřeštěného projektu uvítali.

ČRK má to štěstí, že jako málokterá radioamatérská organizace ve světě disponuje vlastním kapitálem a toho se dobrý hospodář nezbavuje. Utratili-li bychom dnes z kapitálu třeba jen nevinně vyhlížejících sto tisíc, připravili bychom se tím o každoroční zhruba desetitisícový příjem na mnoho let dopředu. Vlastní kapitál ČRK je zárukou, že ani dlouhá léta v budoucnu nebudou muset členové platit na příspěvcích tolik, kolik budou v členských službách získávat. Vlastní kapitál je zárukou dlouholeté stability ČRK. ČRK poskytuje členům i radioamatérské veřejnosti naprosto vše, ba i víc, než je pro radioamatérskou organizaci srovnatelné velikosti obvyklé i ve vyspělých zemích a uživatelé přitom platí zlomek skutečných nákladů. To je - vedle státních dotací - umožněno právě vlastním kapitálem ČRK. Za těch okolností kapitál rozmrhat by bylo neodpustitelnou chybou.

Na novou Radu je proto třeba apelovat a zavázat ji usnesením sjezdu, aby ani nadále majetek ČRK neumenšovala, aby s ním i nadále hospodařila především k prospěchu všech členů a všech radioamatérů a aby i odolala všem nástrahám lákavých příslibů.

Nové Radě je však třeba uložit ještě něco navíc, a to kroky k optimalizaci výnosů z majetku. Ještě na začátku uplynulého volebního období bylo jednoduché uložit peníze s více než desetiprocentním úrokem a jevilo se proto jako jasné, že i nemovitosti budou postupně prodány, stržené prostředky uloženy a ČRK získá ze všech aktiv kolem tří milionů ročně bez velkých starostí. Tyto vlídné doby minuly a nikdy se nevrátí. Nemovitost se stává zajímavější investicí než dříve, takže alespoň část z nich bude lépe si ponechat, jenže jejich správa na dálku z Prahy není jednoduchá. Peníze dnes na termínovaných vkladech vynášejí málo přes 4 procenta, takže bude třeba hledat investiční možnosti s lepším zhodnocením.

Majetek v rozsahu, jímž ČRK disponuje, již nelze spravovat amatérsky a současně mezi radioamatéry těžko najdeme profesionální, opravdu zkušené a seriozní investiční poradce, navíc by i tak byla vždy vznášena otázka jejich nezávislosti a nezištnosti. Proto doporučujeme, aby nová Rada svěřila aktiva ČRK několika nadnárodním správním a investičním společnostem s mnohaletou mezinárodní dobrou pověstí, aby aktiva byla dobře chráněna při optimálních výnosech a aby bylo zabráněno jakýmkoli pochybám o korektní správě společných hodnot.

Dále bych chtěl upozornit na problematiku, kterou bude muset nová Rada neustále sledovat. V roce 2003 se bude konat konference WARC 2003, která mimo jiné má provést revizi Radiokomunikačního řádu. To, jak dopadne, bude mít zásadní vliv i na amatérskou službu. Půjde i o základní definici amatérské a amatérské družicové služby a o to, zda je potřebná zkouška z Morse abecedy pro přístup na krátké vlny. A právě zde je nutno hledat hlavní nebezpečí. Pokud nebude zachována současná definice, že naší činností je sebevzdělávání a experimentování, nebude ani opodstatněné, proč potřebujeme tolik kmitočtů. A na to profesionální služby jen čekají. Již nyní v dokumentech CEPT je, aby pásmo 70 cm bylo jen 432 až 438 MHz a je indikován i zájem o celá pásma 2 m a 70 cm. V minulosti se projevily snahy i ze strany ČTÚ, abychom se dobrovolně zřekli části pásma 430 až 440 MHz.

To vidím, vedle zajištění činnosti QSL služby, jako druhý hlavní úkol příštího období. Možná i prvořadý!

Vyslechli jste můj referát, ve kterém jsem se pokusil shrnout vše, co se učinilo za uplynulé čtyři roky a hlavně ve kterém jsem se pokusil nastínit, v čem je potřeba se zlepšit. Věřím, že do nové Rady vyberete schopné, důvěryhodné radioamatéry, ale hlavně ochotné prospět společné věci.

V závěru bych ještě chtěl poděkovat všem těm, kteří přispěli k rozvoji radioamatérského hnutí. Ať již to byli pracovníci ČRK, či organizátoři setkání v Holicích v čele se S. Majcem, OK1VEY, nebo i ti nejmenovaní, kteří pomáhali při třídění QSL lístků, z nichž ne všichni jsou našimi členy. Dík patří i těm členům Rady ČRK a revizní komise, kteří se v uplynulých 4 letech podíleli na zajišťování potřebné činnosti.

Jednání sjezdu přeji mnoho úspěchů.

ing.Miloš Prostecký, OK1MP
předseda ČRK


III. ... zpráva hospodáře ČRK ...

O hospodaření, rozpočtu, penězích a jiných "zbytečnostech"

O peníze jde vždy až na prvním místě. Toto okřídlené rčení je obecně známé, a žel, v řadě případů pravdivé. Důležité je ovšem takové prostředky rozumně a efektivně využít. Předem upozorňuji, že ne vždy to jde beze zbytku. Sám pojem rozumně a efektivně je dosti obecný a flexibilní. Přesto je možné hospodařit dobře a vyváženě. Na tomto místě mě dovolte malou reminiscenci.

Český radioklub na počátcích svého vzniku , tj. kolem roku 1990 -91, zvažoval dosti rozporuplně a bolestně, má-li se stát kolektivním členem vznikajícího Sdružení technických sportů a činností. Byly obavy z určitých manýrů zděděných po Svazarmu. Obecný a pochopitelný odpor radioamatérské veřejnosti k takovému subjektu hovořil proti takové možnosti. Bylo však také zřejmé, že má-li nová organizace být funkční, jsou nutné určité materiálové a finanční prostředky, aby se tato organizace rozumně etablovala a mohla radioamatérské veřejnosti poskytovat služby a servis. Volnost členství vyplývající ze stanov STSČ umožňovala a umožňuje samozřejmě vystoupit, pokud spojení přestalo být smysluplné. Ať se nám to líbí nebo ne, státní správa bude vždy více jednat s organizací, která zastupuje více členů. Dále se na tyto celky vztahovaly různé transformační zákony, mající zajišťovat majetky po zaniklých subjektech. Do této doby ještě zasáhlo dosti neblaze dělení státu, tedy i majetku. Bylo to tedy po výtce racionální rozhodnutí a s odstupem času se zdá, že bylo správné. ČRK je v této chvíli v situaci, že bychom mohli existovat i mimo STSČ. Přesto je podle mého názoru zatím rozumné zůstávat. Máme za velmi slušný nájem prostory pro sekretariát a QSL službu, poradenství a vazby na některé, byť doznívající zdroje.

Nechtěl jsem se původně v tomto článku zabývat touto problematikou, v dalším bych však znovu a znovu narážel při dalších úvahách na tuto počáteční podmínku. A ještě bych chtěl v úvodu zdůraznit skutečnost, kterou si ne vždy dostatečně uvědomujeme. To, co v dané době vlastníme, je náš majetek, nás všech a volení zástupci, tedy rada ČRK máme za povinnost se o tento majetek starat co nejlépe. A Vaše právo je to tvrdě vyžadovat i kontrolovat. I to je smyslem tohoto článku a právě před sjezdem.

Protože hospodaření ČRK jsem zhodnotil na minulém sjezdu, který tuto zprávu přijal, budu se v dalším zabývat hospodařením mezi lety 1996 a 1999. Článek ve své základní podobě vznikal v dubnu až květnu roku 2000, takže jsem ještě neměl údaje o prvním pololetí roku 2000 . Zpráva na sjezdu bude zahrnovat i tento úsek.

Rozpočet

Je kvalifikovaný odhad příjmů a výdajů v rozpočtovém období, v našem případě vždy na dobu jednoho kalendářního roku. Tento rozpočet, stejně jako jeho plnění, schvaluje rada ČRK. Rozpočet je sestavován pověřením sjezdu zásadně jako vyrovnaný. Tento princip jsme si stanovili a snažíme se je za všech okolností dodržovat. Odchylky jsou minimální a jsou způsobené většinou těžko předvídatelnými okolnostmi, jak v příjmové, tak ve výdajové části rozpočtu. V polovině roku, kdy jsou známy a upřesněny některé, většinou příjmové, položky, je rozpočet v menším rozsahu upravován.

Celkový rozpočet v letech 1996 až 1999 je uveden v následující tabulce. V oblasti příjmové, pokud ještě byly poskytovány výnosy z transformace a skutečný příjem byl vyšší, než předpokládaný, objeví se toto navýšení ve stoupajících peněžních zásobách.

   

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

Rok

1996

1997

1998

1999

v tis. Kč

Plán

Skutečnost

Plán

Skutečnost

Plán

Skutečnost

Plán

Skutečnost

Příjem

2.620

5.382

3.799

5.420

4.635

5.294

4.834

5.096

Výdaje

2.620

3.422

3.660

3.832

4.601

5.665*

5.075

4.530

*Rozdíl vznikl dodaněním a vyčíslením odpisů ve výši cca 900 tisíc Kč

V následující tabulce jsou uvedeny částky vyplacené na mzdy.

Mzdy v tis. Kč

1996

1997

1998

1999

732,4

927,8

1.069,7

990,9

Jde o mzdy tří pracovníků QSL služby na plný úvazek, účetní, tajemníka (posledních půl roku i asistenta tajmeníka), tj. zhruba 5 a půl pracovníka. Kdo je podnikatelem, snadno odhadne, že mzdy našich zaměstnanců opravdu nejsou přemrštěné.

V této tabulce je přehled některých výdajů a příjmů ve sledovaném období. Podrobnější údaje je možné zjistit z rozpočtů, které jsou k dispozici v sekretariátu ČRK.

 Výdaje/tis. Kč

1996

1997

1998

1999

Výkony spojů

255,2

218,6

348,2

234,1

Nájemné

109,3

109,3

109,3

119,5

Pomoc radioamatérům

-

133,6

89,5

140,9

Mládež (TSM, kurzy)

356,1

410,3

446,7

212,4

PR

65,0

50,0

58,8

89,5

KV, VKV + sport.reprez.

171,0

250,4

327,9

133,6

AMA

-

405,0

671,4

824,5

Příspěvky IARU

42,8

84,5

118,9

135,0

QSL služba  celkem

681,1

688,3

866,8

694,3

Nemovitosti + poj. nemov.

20,0

43,8

629,1

370,5

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

Příjmy/tis. Kč

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

<![IF !SUPPORTEMPTYPARAS]> <![ENDIF]>

Členské příspěvky

566,9

635,6

657,4

686,1

Sazka

409,8

718,4

970,7

1241,1

MŠMT

870,0

785,0

753,8

227,8

STSČ

2605,6

1458,3

277,5

162,0

Nájmy (příjmy z nemov.)

109,4

342,6

922,5

1879,3

Úroky

545,7

1114,5

1457,7

768,2

Celkový stav finančních prostředků v tis.Kč

1996

1997

1998

1999

10.360

11.988,4

12.847,8

14.333,9

Z uvedeného přehledu je patrno několik trendů. Ve výdajové části stoupají náklady na časopis (v roce 2000 Radioamatér s předpokládanými výdaji 850 tisíc Kč). Snižování položky mládež, tak jak klesají dotace z prostředků MŠMT na tyto účely. Totéž platí i pro položku KV, VKV, sportovní reprezentace, kde dotace jsou minimální.

V příjmové části je příjemný vzestup prostředků od Sazky. Akcionářem Sazky je STSČ s podílem cca 3 procenta. Dohodnutým klíčem (díky OK1 VJV, který nás v STSČ zastupuje, je pro ČRK výhodný) se prostředky přerozdělují jednotlivým členům STSČ. Opačný trend mají prostředky od MŠMT a nelze očekávat obrat k lepšímu.

Položky STSČ a nájmy z nemovitostí jsou "spojené nádoby". Nemovitosti, které byly v majetku STSČ, jsou převáděny postupně na jednotlivé členy.tak zvanou vnitřní dražbou. Tím jeho příjmy klesají. Příjmy z nájmů jdou potom přímo jejich novým majitelům. Je ovšem také pravda, že náklady na větší údržbu a úpravy objektů budou stoupat. Problém vlastnictví nemovitostí je značně složitý a specifický a jeho analýza by přesahovala předpokládaný rozsah tohoto článku. Optimalizací výnosů a nákladů našich nemovitostí se velmi důkladně zabývá místopředseda ČRK OK1XU, který je v dané oblasti profesionálem. Snižování úrokových měr se výrazně "podepsalo" na našich příjmech. Portfolio je rozloženo do několika peněžních ústavů a v menší části (0.5 mil. Kč) v otevřeném podílovém fondu SIS- Sporoinvest. Za úspěch můžeme považovat to, že jsme nikdy neměli peníze v bankách, které měly výrazné potíže, a to i za cenu nižších úroků.

Jak dále?

Některé trendy v příjmové části jsem již naznačil. Příjmy od státu budou nadále spíše klesat i v souvislosti s vytvořením VÚSC (krajů), kde část prostředků na občanská sdružení budou převedena do jejich kompetence. Příjmy ze Sazky mají také své limity. Úroková míra, díky dlouhodobě očekávané nízké inflaci, bude také nízká. Zvýšené náklady na údržbu nemovitostí sníží výnos. Přesto je vhodné z dlouhodobého hlediska si tento majetek ponechat. Je to mimo jiné dobrá pojistka na dobu, kdy mohou přijít "horší časy". Za vážné zamyšlení stojí pokus o aktivaci peněžních zdrojů . Rada ČRK pověřila OK1XU, OK1FUA a OK1AGE, aby prověřili možnost, jak zvýšit příjem z finančních prostředků, které má ČRK k dispozici. Byly pomocí poradenské firmy učiněny první kroky a ověřování takových možností. Rozhodnutí bude však již dílem nové rady ČRK po volbách.

Dalším nepopulárním krokem je zvýšení členských příspěvků. Je pravdou, že členské příspěvky nepokrývají ani náklady na členský časopis. Členské příspěvky jsou od roku 1996 stále na stejné výši. Tvoří cca 15 % v celkovém rozpočtu. Vzhledem k tomu, že ostatní příjmové položky budou, jak výše uvedeno, stagnovat, nebo klesat, je nutné zvýšit členské příspěvky podle mého odhadu na dvojnásobek.

Uvědomme si, že rozpočty organizací našeho typu v Evropě většinou vznikají tak, že přepokládané náklady se podělí počtem členů, a tím jsou určeny členské příspěvky. To u nás zatím není zdaleka nutné. Podle stanov ČRK může členské příspěvky stanovit rada ČRK. V radě je však většinový názor, že v tak citlivé otázce je vhodnější se obrátit na sjezd. Takže doporučuji rozum do hrsti a emoce pod kontrolu.

Tento článek nemohl v celé šíři komentovat a vysvětlit dopodrobna problematiku hospodaření naší organizace. Pokusil jsem se však poctivě uvést naše členy do této problematiky. Domnívám se, že čím více a hlouběji je člověk informován, tím menší je prostor pro spekulace, mylné výklady a různá nedorozumění. A pokud k nim dojde, je vhodnější o věci diskutovat, než se urážet a nebo nereagovat.

Stanislav Hladký, OK1 AGE,
hospodář ČRK


IV. ... a revisní komise ČRK.

Revizní zpráva pro IV. sjezd Českého radioklubu

V revizní zprávě k minulému sjezdu uvedla RK doporučení dodržovat tři v zásadě formální náležitosti dokladů, které budou zaručovat průhlednost a průkaznost účetnictví. Lze konstatovat, že dvě z nich jsou od té doby dodržovány, pouze se třetí je problém - pokladní limit pro výši hotovosti v příruční pokladně nebyl dosud stanoven. Konstatujeme jen, že v příruční pokladně již nedochází k enormním výkyvům ani k uschovávání nadměrných částek v hotovosti - a to byl vlastní cíl navrženého opatření. Takže všechna tato doporučení pokládáme za splněná.

V období mezi sjezdy bylo provedeno celkem 9 revizních akcí. Z každé byla zpracována zpráva pro radu ČRK. Tyto zprávy obsahovaly informaci o všech zjištěných nedostatcích. RK vždy konstatovala, že kromě drobných formálních nedostatků nenalezla žádné závady.

Při poslední, desáté akci dne 18. října byla zpracována tato zpráva.

Při žádné z revizí nebyly zjištěny závady, žádné porušení zásad rozpočtu ČRK ani zásad pro hospodaření se státními prostředky. To se týká dotací od MŠMT a nyní do jisté míry i prostředků ze Sazky.

Druhou oblastí zájmu revizní komise bylo hospodaření s hmotnými prostředky. Zde členové revizní komise užívali jiného postupu. Pravidelně se přímo účastnili výročních inventarizací hmotného majetku a uplatňovali své připomínky na místě. Pak se mohli pod výsledky těchto inventarizací spolupodepsat. Ani v této oblasti nebyly zjištěny závady, naopak lze říci, že péče o hmotný majetek se v období od posledního sjezdu výrazně zlepšovala. Jako poslední opatření se podařilo zavést inventarizační seznamy do PC, což ušetří mnoho ruční práce při příštích výročních či mimořádných inventarizacích.

RK se dále zabývala nájemními smlouvami s uživateli nemovitostí ve vlastnictví ČRK. Konstatovala řádné smluvní pokrytí u všech objektů s výjímkou Jablonce n. Nisou, kde nájemní smlouva se Sportovně střeleckým klubem mládeže LOYD platila pouze do 31. prosince 1999. V červnu 2000 došlo k výměně dopisů, jimiž obě strany uznaly platnost nájemního vztahu. ČRK již předložil návrh nové smlouvy, uzavřena však dosud nebyla. RK doporučuje nové radě dořešit tuto smlouvu v nejkratší možné době a zároveň upozorňuje, že koncem roku 2000 končí platnost nájemní smlouvy na objekt v Holicích.

Při příležitosti přípravy sjezdu byla provedena revize obou hotovostních pokladen - jak u ekonomky, tak u QSL služby. Závady nebyly nalezeny, stav pokladní hotovosti souhlasil se záznamy.

Revizní komise závěrem s čistým svědomím doporučuje sjezdu, aby hospodaření rady za uplynulé funkční období schválil bez výhrad, či jak se dříve říkalo, udělil ji absolutorium.

Závěrem mi dovolte opakovat informaci, která již byla otištěna v našem časopise: komise pracovala ve složení předseda - Milan, OK1UDN, dále Čestmír, OK1AKF a Sylva, OK1AYA. Zejména práce Česti byla velice znát. Ale on se rozhodl již na další období nekandidovat. Proto mu tímto za jeho spolupráci upřímně děkuji a doufám, a věřím, že sjezd zvolí za členy revizní komise kandidáty, kteří budou tuto dobrovolně převzatou povinnost vykonávat alespoň tak aktivně, jako až dosud Čestmír, OK1AKF.

Praha 18. října 2000.

Revizní komise: OK1UDN, OK1AKF, OK1AYA


V. Naše WWW stránka "Aktuality z domova" sděluje:

21.10.2000

Ve společenském zařízení Krakov v Praze 8 se sešel sjezd Českého radioklubu. Šlo o sjezd čtvrtý v pořadí, a konaný navíc v jubilejním desátém roce existence naší organisace. Místo dlouhých rozkladů přinášíme plné znění přijatého usnesení, které obsahuje nejdůležitější rozhodnutí sjezdu:

Usnesení


sjezdu Českého radioklubu
ze dne 21.října 2000

Sjezd občanského sdružení Český radioklub, konaný dne 21.října 2000 v Praze:

I.

Schvaluje zprávu předsedy ČRK o činnosti ČRK ve volebním období 1996 - 2000, zprávu o hospodaření ČRK i zprávu revisní komise ČRK.

II.

Schvaluje tuto výši členských příspěvků:

  1. řádný příspěvek ve výši nejméně 400,- Kč ročně,
  2. snížený příspěvek pro členy ve věku do 15 roků včetně ve výši 50,- Kč ročně,
  3. snížený příspěvek pro členy
    1. ve věku od 16 do 18 roků včetně,
    2. ve věku od 19 do 26 roků včetně, pokud se připravují v řádném denním studiu na budoucí povolání,
    3. v základní vojenské službě,
    4. poživatele starobního nebo invalidního důchodu
    ve výši nejméně 200,- Kč ročně.

Schvaluje změny Organisačního řádu Českého radioklubu.

III.

Pro volební období 2000 - 2004 volí:

  1. předsedou ČRK ing.Miloše Prosteckého, OK1MP.
  2. radu ČRK ve složení: Stanislav Hladký, OK1AGE, Martin Huml, OK1FUA, Jan Litomiský, OK1XU, Mgr.Karel Odehnal, OK2ZI, Svetozar Majce, OK1VEY, Antonín Kříž, OK1MG, ing.Jaromír Voleš, OK1VJV, Vladislav Zubr, OK1IVZ, Petr Voda, OK1IPV, Radmil Zouhar, OK2ON, ing.Jiří Suchý, OK2SJI, Martin Korda, OK1FLM, Stanislav Endler, OK2ISZ, Pavel Slavíček, OK1WWJ.
  3. revisní komisi ČRK ve složení: ing.Milan Mazanec, OK1UDN, Silvestr Hašek, OK1AYA, Jiří Štícha, OK1JST.
IV.

Orgánům ČRK nově zvoleným pro volební období 2000 - 2004 ukládá vedle úkolů daných Stanovami ČRK zejména:

  1. Působit ke zkvalitňování a rozšiřování služeb pro členy ČRK i radioamatérskou veřejnost, ke zkvalitňování a rozšiřování radioamatérských závodů, soutěží, setkání a dalších sportovních i společenských podniků naplňujících a obohacujících radioamatérský život v České republice.
  2. Aktivně se zapojit do práce Mezinárodní radioamatérské unie (IARU), zejména jejího 1.regionu. Při jednáních přispívat zkušenostmi radioamatérů z ČR, uplatňovat přístupy a názory radioamatérů z OK, a radioamatéry z OK důsledně informovat o dlouhodobých přístupech i konkrétních rozhodnutích a doporučeních IARU. Usilovat o rozšíření zastoupení radioamatérů z ČR v orgánech a pracovních skupinách IARU Region 1.
  3. Aktivně a účinně hledat způsoby propagace radioamatérské činnosti na veřejnosti, zejména v hromadných sdělovacích prostředcích. Dle ekonomických možností využívat služeb odborných agentur PR k vytváření positivního obrazu o radioamatérech, jejich činnosti a organisaci v povědomí veřejnosti doma i v zahraničí.
  4. Podporovat uplatňování nejnovější techniky a progresivních druhů provozu v činnosti radioamatérů v ČR, zejména osvětou v časopisu Radioamatér, při odborných seminářích a v publikační činnosti, i formou grantů a příspěvků provozovatelům moderních zařízení a sítí sloužících širší radioamatérské veřejnosti. Projednat s dodavatelem časopisu Radioamatér zvýšení rozsahu jednoho čísla a na tento účel věnovat část z prostředků získaných zvýšením členských příspěvků.
  5. Zkvalitnit procedurální postupy práce rady, výkonného výboru, odborných pracovních skupin i sekretariátu ČRK s cílem dosáhnout včasné, věcně i formálně správné reakce na potřeby organisace i jejích členů. Ustavovat jako vedoucí a členy odborných pracovních skupin a odborné manažery ČRK vhodné, odborně a organisačně zdatné radioamatéry těšící se dobré pověsti a důvěře mezi většinou radioamatérů v ČR, a při opakujících se nedostatcích v jejich práci volit včas přiměřenou náhradu. Komplexně informovat členy a radioamatérskou veřejnost o vší své činnosti s využitím všech dostupných radioamatérských informačních prostředků a na základě zásady, že zveřejňovány nejsou jen skutečnosti, jejichž zveřejnění zapovídá zákon. Každoročně zveřejnit seznam majetku ČRK v hodnotě nad 10 tisíc Kč včetně zápůjček. Důstojně a profesionálně komunikovat s radioamatérskou veřejností - členy i nečleny ČRK. Vytvořit spolehlivé mechanismy k publikování věcně správných a jednoznačných informací. Klást vysoké nároky na práci sekretariátu ČRK a zároveň hledat zdroje pro jeho přiměřené odměňování.
  6. Pečovat o zvyšování provozní úrovně a dobré pověsti radioamatérů z ČR trvalou osvětou v časopisu Radioamatér, při odborných seminářích a v publikační činnosti. Podporovat vznik příležitostí k získávání a prohlubování radioamatérských znalostí, zejména pro mladé a začínající radioamatéry. Systémem grantů a peněžních příspěvků iniciovat pořádání radioamatérských kursů odbočkami a radiokluby ČRK s důrazem na kursy poskytující i nácvik a trénink telegrafní abecedy.
  7. S návazností na Integrovaný záchranný systém České republiky vytvořit institucionální, organisační a materiální podmínky k uplatnění pomoci radioamatérů při ochraně života, zdraví a majetku občanů v každodenním životě i při mimořádných situacích.
  8. Vybudovat organisační systém krajských manažerů ČRK a zabezpečit vznik krajských odboček ČRK v souladu s Organisačním řádem ČRK a s krajským zřízením České republiky. Přizpůsobit financování činnosti ČRK změnám dotační politiky státu při vzniku krajského zřízení ČR. Zabezpečit volby krajských manažerů do konce roku 2001.
  9. Ve styku se státní správou České republiky pokračovat v kvalitní spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a prohlubovat ji, usilovat o navázání srovnatelné spolupráce s Ministerstvem dopravy a spojů ČR a s Českým telekomunikačním úřadem s cílem prosadit ČRK v roli respektovaného partnera státní správy při přípravě legislativy ovlivňující podmínky pro práci radioamatérů v ČR.
  10. Prostředky z vlastních zdrojů i příspěvků a dotací vynakládat hospodárně. Nepřipustit snížení kapitálových reserv Českého radioklubu v penězích a nemovitostech. Peněžní kapitálové reservy ČRK investovat k dosažení přiměřeného výnosu při dodržení maximální ochrany jistiny, přitom využít konsultací renomovaných společností poskytujících investiční poradenství. Hledat nové způsoby financování projektů ČRK oslovením sponsorů, nadací a dalších potenciálních zdrojů.
  11. Upravit systém členské evidence ČRK v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Zajistit pravidelné vydávání seznamu volacích znaků uživatelů QSL služby na internetových stránkách ČRK a v síti PR k 1.červenci každého roku.
  12. Soustavně sledovat vývoj legislativy ČR v oblasti telekomunikací, aktivně a soustavně usilovat o zlepšení podmínek pro radioamatéry, zejména k prosazení práva na zřízení antény, zřízení radioamatérských zkušebních komisí, využívání plného možného rozsahu prefixů a vystavování koncesí do odvolání.
  13. Jmenovat aktivního manažera monitoringu.

V radě se tedy objevilo šest nových tváří, všechny mladé, a také z rady minulé byla zvolena většina jejích mladých členů. A to je vynikající, protože radioamatérské debaty a rokování před sjezdem se nepochybně nesly ve znamení velké vůle k obměně a k omlazení rady.

Volba proběhla způsobem použitým na všech posledních sjezdech: každý člen ČRK měl jeden hlas, účastníci zastupující více členů (tedy hlavně delegáti klubů) disponovali odpovídajícím vyšším počtem hlasů. Pokud člen klubu hlasoval samostatně, jeho hlas byl odečten z počtu hlasů jeho klubu. Slezdu se zúčastnili delegáti 74 radioklubů, 19 účastníků volilo individuálně. Ve volbách bylo odevzdáno celkem 1086 platných hlasů.

OK1MP získal jako kandidát na předsedu 782 hlasů, zvolení kandidáti do rady: OK1AGE - 998, OK1FUA - 938, OK1XU - 895, OK2ZI - 820, OK1VEY - 777, OK1MG - 769, OK1VJV - 758, OK1IVZ - 753, OK1IPV - 724, OK2ON - 702, OK2ISZ - 655, OK2SJI - 598, OK1FLM - 585, OK1WWJ - 580. I kandidáti do rady, kteří se umístili na nevolitelných místech (OK1DJG a OK2QX), získali slušnou podporu, stejně jako kandidáti do revisní komise: OK1JST - 980, OK1UDN - 967 a OK1AYA - 911. Všichni zvolení získali nadpoloviční většinu hlasů a tedy solidní mandát.

Změny Organisačního řádu Českého radioklubu (viz nové §§ 9 a 10) otevírají po formální stránce cesty k přiměřené reakci ČRK na krajské uspořádání státu, a také ke vzniku krajských odboček ČRK.

Jako stinná stránka bude asi vnímáno zvýšení členských příspěvků. Bohužel, jde o ekonomickou nutnost, která je jen a jen výslednicí rostoucích cen všeho, co ČRK potřebuje ke své existenci. V závislosti na výsledcích jednání s dodavatelem by se však toto zvýšení mělo členům částečně vrátit zvětšením počtu stránek časopisu Radioamatér.

Nové radě - a zejména jejím novým členům - přejme hodně chuti do práce.

A to je prakticky vše podstatné o 4.sjezdu ČRK...

 

© OK1XU, OK1MP, OK1AGE, OK1UDN a představitelé 1086 členů ČRK, 2000