IARU HST World Chamiponship 2003

Páté mistrovství světa v rychlotelegrafii se konalo začátkem května 2003 nedaleko Minsku v Běloruské republice. Zúčastnilo se ho celkem 86 závodníků z 13 zemí (Bělorusko, Rusko, Rumunśko, Maďarsko, Česká rep., Makedonie, Ukrajina, Německo, Bulharsko, Litva, Georgia, Belgie a Moldova). Každé družstvo může mít maximálně 16 závodníků - pro každou z osmi kategorií dva - přičemž do bodového součtu družstva se počítá vždy pouze výsledek lepšího z obou závodníků v dané kategorii. Obvykle jenom málo zemí obsadí všechny soutěžní kategorie - tentokrát to byla pouze družstva Běloruska, Ruska, Rumunska a Maďarska. Česká republika měla svoje zástupce v kategorii juniorů (Hynek Havliš, OK1HYN), žen (MUDr. Zdeňka Vítková, OK2BJB), mužů (František Půbal, OK1DF), seniorek (Jiřina Rykalová, OK2PRJ) a seniorů (Ing. Vladimír Sládek, OK1CW), vedoucím a trenérem družstva byl ing. Alek Myslík, OK1AMY.

V této konkurenci obsadilo české družstvo vzhledem k počtu členů nejlepší možné místo - páté (všechna družstva před námi měla plný počet závodníků, zatímco my jsme neměli obsazené tři z kategorií). Nejúspěšnějším českým závodníkem byl Hynek Havliš, OK1HYN, který v kategorii juniorů obsadil celkově páté místo (za dvěma běloruskými a dvěma ruskými závodníky) a nechybělo mu mnoho na bronzovou medaili. V dílčích disciplínách získal bronzovou medaili ve vysílání a stříbrnou v praktickém programu (počítačových simulacích). Žádné další medaile naši závodníci nezískali - v kategorii žen byla Zdeňka Vítková, OK2BJB, osmá, v kategorii mužů František Půbal, OK1DF, dvanáctý, v kategorii seniorek Jiřina Rykalová, OK2PRJ, sedmá, a v kategorii seniorů Vláďa Sládek, OK1CW, sedmý. Ve většině kategorií zvítězili s převahou běloruští nebo ruští závodníci.

Pro představu uvedu, jakých výsledků dosahují v jednotlivých disciplínách špičkoví závodníci. V příjmu je to 270 písmen za minutu (330 PARIS), 300 číslic za minutu (530 PARIS), 220 znaků smíšeného textu za minutu (310 PARIS). Ve vysílání 258 písmen za minutu (310 PARIS), 218 číslic za minutu (390 PARIS) a 212 znaků smíšeného textu za minutu (300 PARIS). V navazování spojení expedičním způsobem (PED) je to přes 50 spojení za pět minut, a v příjmu radioamatérských volacích značek (RUFZ) se dosahuje u některých značek v přepočtu rychlosti až přes 500 skutečných znaků za minutu (675 PARIS). Z našich závodníků je schopen se těmto výsledkům zatím přiblížit pouze Hynek Havliš, OK1HYN, v (počítačových) disciplínách PED a RUFZ.

Českému družstvu rychlotelegrafistů výrazně chybí mladí závodníci - od příštího roku nemáme nikoho v kategorii do 16 ani do 20 let. Jedinou nadějí jsou dorůstající "ratolesti" českých radioamatérů.

Další mistrovství světa se bude konat v roce 2005 v Makedonii. Od příštího roku bude IARU pořádat i mistrovství Evropy, rovněž každé dva roky, v těch letech, kdy se nekoná mistrovství světa. V příštím roce je kandidátem na jeho uspořádání zatím Bulharsko. Všichni by byli rádi, kdyby v dalších letech bylo mistrovství světa i v České republice.

Základním problémém se zdá být perspektiva finančního zajištění účasti na dalších vrcholných soutěžích. Účast jednoho závodníka na mezinárodních závodech přijde průměrně na 25 až 30 tisíc Kč (doprava, účastnický poplatek, kapesné). Pokud bychom měli dosáhnout lepšího výsledku v družstvech, bylo by zapotřebí obsadit všechny kategorie. Bude to vyžadovat značné úsilí ve vyhledání a vycvičení zejména mladých závodníků - je ale otázkou, kdo jim pak účast na závodech zaplatí. Účast kompletního družstva s vedoucím by pak přišla zhruba na 250 000 Kč. Již tentokrát vystačily peníze pouze pro 6 lidí a bez diet a plného kapesného. Vzhledem k vyspělosti naší země je pak až trapné, že jsme na závodech jako chudí příbuzní. A to nemluvím o tom, že např. i tak chudá země, jako je Rumunsko, platí svým reprezentantům za dosažené výsledky, a to docela slušné částky (za zlatou medaili cca 70 000 Kč, za stříbrnou a bronzovou polovinu a třetinu, i v jednotlivých disciplínách). Všechny státy, které jsou v pořadí před námi, platí svým reprezentantům také přípravná soustředění na mistrovství světa. Jejich závodníci mají pak zcela jinou motivaci, než my.

Nám se pořád jen vyčítá, že to stojí tolik peněz, zatímco ostatní radioamatéři je nemají, přestože již bylo několikrát zkonstatováno, že peníze od ministerstva školství jsou účelové výhradně na přípravu na mistrovství světa a kdybychom tam nejeli, nikdo jiný by je stejně nedostal. Vím, že letos bylo zapotřebí doplatit rozdíl mezi sníženou dotací a skutečnými náklady, za to však nikdo z nás nemůže. To by mělo být nějak spolehlivě dojednáno mezi Českým radioklubem a ministerstvem školství, aby se to nemohlo opakovat.

Každý takovýto sport je samozřejmě koníčkem jednotlivců a pokud si chtějí doma závodit, každý si všechny náklady hradí sám a je to tak v pořádku. Pokud jde ale o reprezentaci státu, těžko požadovat na jednotlivých závodnících (a zejména těch mladých), aby si účast na mezinárodních závodech za 25 000 Kč zaplatili sami - tak vysokou životní úroveň v této zemi ještě nemáme.

Pro přípravu reprezentantů bychom tedy potřebovali vědět, zda a v jakém počtu se máme připravovat na příští mistrovství světa (Makedonice 2005) a zda a v jakém počtu se máme připravovat na nové mistrovství Evropy (2004).

Zajímal by mě i předběžný názor ČRK na uspořádání mistrovství světa v rychlotelegrafii v roce 2007 u nás.

V Praze dne 8. 6. 2003

Ing. Alek Myslík, OK1AMY
trenér reprezentačního družstva rychlotelegrafistů,
zástupce ČRK v pracovní komisi pro telegrafii v IARU