Přeskočit na obsah

O Mezinárodní radioamatérské unii

Radioamatérství je fenomén typicky mezinárodní, který nezná hranic, rozdílů mezi lidmi, národy, rasami, náboženskými vyznáními ani politickými názory. Snad právě proto je v soudobém světě, který se vyznačuje interakcí nespočtu názorů, zájmů a potřeb, vnímáno jako záliba, která lidi spojuje a nikoli rozděluje, jako nástroj navazování přátelství a nikoli prohlubování sporů, jako oáza relativního klidu a porozumění.

Již záhy po vzniku svého hobby pocítili radioamatéři potřebu své aktivity mezinárodně koordinovat, zejména s ohledem na tvorbu mezinárodní telekomunikační legislativy, jejímž nositelem je Mezinárodní telekomunikační unie, ITU, ale i proto, aby si sami mohli formulovat pro svou práci společná měřítka a společné postupy.

Proto vznikla z iniciativy národní organizace amerických radioamatérů, ARRL, Mezinárodní radioamatérská unie, IARU. Stalo se tak roku 1925 v Paříži na Mezinárodním radioamatérském kongresu. Mezi 26 zakládajícími zeměmi bylo i tehdejší Československo.

IARU vznikla nejprve jako organizace jednotlivců, ale už v roce 1928 se přetvořila v unii národních radioamatérských organizací, a po válce se dále rozčlenila do regionů, které korespondují s rozdělením světa do tří regionů v rámci ITU.


Vedle mezinárodní koordinace vlastních radioamatérských aktivit je hlavním přínosem IARU její usilování o vliv na tvorbu mezinárodních předpisů pro telekomunikace. Je to možné díky tomu, že trvalým usilováním a seriozním postupem se stala uznaným partnerem ITU, a delegáti IARU se zúčastňují i konferencí ITU. Právě to způsobilo, že amatérská radiokomunikační služba je mezinárodními (a tím i národními) předpisy plně uznávána všude ve světě, a že se daří nejen udržovat, ale postupně i rozšiřovat mezinárodně respektované příděly kmitočtů pro amatérskou službu.

To, že je IARU po všechny roky své existence uznaně dominující mezinárodní radioamatérskou organizací na světě, a že dosahuje hmatatelných výsledků, které jsou přínosem pro všechny radioamatéry, je umožněno tím, že IARU ve své činnosti důsledně uplatňuje několik principů.

Prvým je legalita, respektování mezinárodní legislativy i legislativy jednotlivých států, spolupráce a nikoli konfrontace s ITU, spolupráce a nikoli konfrontace s jinými oprávněnými uživateli kmitočtového spektra. Jen díky tomu může být unie přijatelným partnerem pro vládní a mezivládní organizace.

Druhou zásadou je apolitičnost a ignorování rasových, náboženských, ideových a politických rozdílů. Jen díky tomu je přijatelná pro většinu radioamatérů na světě.

Třetím zásadou je univerzalita a otevřenost všemu radioamatérskému. Je jisté, že ve středu pozornosti unie jsou základní a tradiční obory radioamatérství, KV a VKV DXing, contesting, sběratelství diplomů, technické experimenty atd., ale vedle nich je vždy dost prostoru i pro další radioamatérské záliby, třeba HSC a ARDF, s plným uznáním skutečnosti, že jednotlivé obory radioamatérství si v praxi jakkoli nepřekážejí, nýbrž se navzájem šikovně doplňují tak, aby si každý zájemce o radioamatérství mohl najít to, co plně vyhovuje jeho naturelu. V aktivitách unie je dost prostoru pro vyspělé, běžné i začínající radioamatéry, pro staré i mladé, pro ty, kteří HAM Radiu věnují každou volnou chvilku i pro "sváteční" operátory, pro ty, kdo si mohou dovolit za své záliby utrácet miliony, jakož i pro ty, kdo musí před vydáním obracet každou korunu či dolar. Ve slušné a opravdu demokratické společnosti nepřipadá v úvahu, aby kdokoli nad někým jiným ohrnoval nos, a stejně tak je tomu i v IARU. V praxi dobrovolného spolku by to ostatně byla přímá a rychlá cesta do hrobu: nikdo se dobrovolně nestane členem nějakého společenství proto, aby si na něm "zasloužilí" příslušníci ukájeli komplexy méněcennosti.

Konečně čtvrtou zásadou je sledování dlouhodobých cílů. Alfou a omegou radioamatérských zájmů je získávání a udržení mezinárodně respektovaných kmitočtových přídělů: nebudeme-li mít svá pásma, nebudeme mít nic, a pak je diskuse o čemkoli dalším úplně zbytečná. Za léta si radioamatéři vybojovali solidní příděl pásem v celém rozsahu využitelného kmitočtového spektra; lví podíl na tom má IARU. S tím, jak vznikají nové a nové potřeby kmitočtů pro rozličné komerční, obranné, experimentální a mnohé jiné aktivity, tak znovu a znovu dochází k pokusům "zakrojit" do radioamatérských přídělů. A jedinou cestou, jak těmto tlakům nejen čelit, ale získávat případně i nové příděly, je prokazovat, že radioamatéři své kmitočty potřebují, že je využívají, že jsou životaschopnou radiokomunikační službou. Přitom podstatným důkazem života je růst. Obhajoba radioamatérských pásem a boj o nová je zásadním úkolem IARU, a je dokonale patrné, že unie je úspěšná.

Hlavní strategií IARU v tomto směru je otevřenost a vstřícnost vůči novým zájemcům o naše hobby, snaha o jejich aktivní vyhledávání, péče o jejich kvalifikační přípravu a růst i o usnadnění získávání pratických zkušeností a dovedností. S tím úzce souvisí i snaha o šíření a podporu radioamatérských aktivit v rozvojových zemích. Atraktivitě našeho hobby také nepochybně přispívá podpora uplatňování nových technologií, moderních druhů provozu, snaha, aby amatérská radiokomunikační služba trvale držela krok z vývojem soudobé sdělovací techniky.


Naprosto pochopitelně a naprosto oprávněně takto koncipovaná péče o radioamatérské záležitosti nemusí být sdílena všemi radioamatéry. Nepřehlédnutelný je například názor, že snaha o získávání nováčků je nadměrná a kontraproduktivní, neboť vede k zaplňování pásem málo kvalifikovanými operátory, což se projevuje trvalým, někdy až dramatickým poklesem provozní úrovně. Mnozí kolegové proto volají ne po rozvoji, ale po restrikci. Zmíněné negativní jevy mimo jakoukoli diskusi existují a otravují nám všem život. Návrhy na restrikci však neobsahují odpověď na otázku, jak dlohodobě, s perspektivou mnoha příštích let a desetiletí, udržet alespoň stávající život na radioamatérských pásmech, a jak tedy naše pásma pro radioamatéry uhájit a udržet. Znovu je třeba opakovat: nebudeme-li mít svá pásma, pak každá další diskuse je zbytečná. Jako kdekoli jinde v životě, ani v tomto případě proto není řešením problému restrikce, nýbrž osvěta. Ta dá sice práci, ale jen osvětou můžeme předejít vylití dítěte i s vaničkou.

Hranice názorových rozdílů radioamatérů probíhají i podél mnoha jiných linií. Proto v řadě zemí existují vedle národních sdružení IARU i další organizace, které lépe vyhovují nositelům odlišných názorů. A došlo i k pokusům nahradit IARU. Výsledky všech těchto experimentů jsou však spíše sporé. Zajímavé názory a hezká slova jsou věc jedna, a schopnost uvést je v život je věcí druhou. Strategie IARU má úspěch nejen proto, že je promyšlená, ale i proto, že členové a spolupracovníci IARU jsou schopni o svých nápadech a projektech nejen mluvit, ale také si je odpracovat.


Unie je tedy úspěšná, není ovšem všemocná. IARU je sice organizací mezinárodní, avšak nevládní, je reprezentantem národních zájmových spolků radioamatérů, nikoli však reprezentantem vlád jednotlivých států. Tím je předurčena míra jejího vlivu jak na záležitosti mezinárodní, tak v jednotlivých zemích. IARU může navrhovat či doporučovat, nikdy však závazně přikazovat. Toto musíme mít na paměti při všech úvahách, co můžeme od své mezinárodní radioamatérské organisace požadovat a očekávat, a co může být jen zbožným přáním.

Příležitostně si radioamatéři neuvědomují rozdíl mezi poněkud podobnými zkratkami IARU a ITU. ITU je mezinárodní organizací států a jejich vlád, a její činnost má proto přímý vliv jak na předpisy mezinárodní, tak - zprostředkovaně - i na předpisy jednotlivých členských zemí. Narozdíl od IARU má tedy skutečné a velmi reálné pravomoci, a zatímco opatření IARU jsou právně nevymahatelnými doporučeními, opatření ITU jsou ve členských zemích (tedy i v ČR) právně závazná.


Doporučení IARU se promítají do mnoha stránek každodenního života radioamatérů, a logicky se proto i u nás často zrodí nápad, jak to či ono opatření IARU pozměnit, rozšířit či doplnit. I naše domácí iniciativy se samozřejmě mohou v unii uplatnit, je ovšem třeba nezapomínat na několik skutečností:

  • nejsme na světě sami, a tak návrh, o jehož mezinárodní prosazení usilujeme, by měl napřed získat významnější podporu mezi domácími radioamatéry; teprve potom bude zřejmé, že se od ČRK nepožaduje prosazení libůstky jedince či úzké skupiny, ale opravdu široce podporovaného názoru radioamatérů ČR,
  • nejsme na světě sami, Český radioklub je jedním z více než 150 národních radioamatérských sdružení v unii, je tedy jasné, že prosadit může jen návrhy, pro něž získá podporu řady jiných členských organizací; také v radioamatérství mohou naši občané poznamenat tvář světa spíše pilnou prací, než plamennými výkřiky,
  • nejsme na světě sami, a IARU musí ke každému návrhu vyslyšet názor všech svých členských sdružení, a musí ho nechat posoudit i svými odbornými gremii, což vše samozřejmě zabere dost času,
  • nejsme na světě sami, a členská sdružení i pracovní skupiny IARU mohou mít na věc úplně jiný názor, než český či moravský koumák,
  • nejsme na světě sami, a unie zaručeně nebude zatěžovat regulačními opatřeními světovou obec radioamatérů jen proto, aby ošetřila naše domácí české bolístky.

Onehdy se jeden kolega podivil, jak je možné, že když minulý rok sdělil na schodech před kulturním domem v Holicích předsedovi ČRK své názory na podmínky VKV závodů, neuplatnily se jeho myšlenky hned příští rok v podmínkách závodů koordinovaných I. Regionem IARU. Inu, nemohly se tak rychle a samozřejmě uplatnit právě proto, že nejsme na světě sami.

Napadne-li nás něco, co bychom rádi prosadili jako pravidlo do života svých kolegů - radioamatérů v I. Regionu IARU nebo na celém světě, zvažme, zda náš nápad odpovídá výše uvedeným zásadám. V kladném případě ho můžeme předložit Radě ČRK, nebo - podle povahy věci - příslušnému manageru odborné pracovní skupiny ČRK. Kontaktní adresy jsou zde.

Předpokladem opravdu vážného posouzení našeho návrhu je, abychom ho zpracovali písemně formou stručného výstižného popisu, který bude obsahovat i úplnou a přesnou formulaci navrženého optaření, a podložili stručnou a výstižnou argumentací. Nedáme-li si sami ani takto málo práce, nemáme právo čekat, že někdo jiný ji bude dělat za nás.

Zdaleka nejvíce ale uplatnění svého nápadu pomůžeme, pokud s ním nejprve seznámíme ostatní zainteresované kolegy z řad radioamatérů OK a v diskusi s nimi si ověříme i prokážeme, že opravdu obstojí a má skutečně podporu. Nevyvineme-li ani tolik úsilí, abychom sami usilovali o obecnou podporu svých námětů doma, nemáme právo čekat, že někdo jiný se za nás bude na jejich podporu angažovat v zahraničí.


Existují sporty a záliby, kolem nichž se točí miliony a miliardy. Činnost organizací, které spravují tyto sporty, není žádný problém. Prodej práv k televizním přenosům, reklama, společenská prestiž, to vše jsou nejen zdroje obrovských objemů finančních prostředků, ale členství v představenstvech organizací je velmi přitažlivé pro významné osobnosti veřejného a hospodářského života, a na tu opravdovou práci lze najmout kvalitní a zkušené manažery.

Toto ovšem není případ IARU a jejích národních organizací. Radioamatérství není televizním, divácky vděčným sportem, a musí proto vyjít s minimálními finančními prostředky, jen minimálně lze najmout placené zaměstnance, a drtivá většina práce je odvedena dobrovolně a ve volném čase. Stát se činovníkem radioamatérské organizace neznamená zvýšení společenské prestiže, prostor k navazování nových obchodních kontaktů ani tučné diety a odměny. Znamená to poukázku na stovky hodin práce odvedené na úkor vlastního volného času, a místo inkasa jakékoli odměny je naopak často třeba přisadit z vlastní kapsy. Ale právě díky tomu si HAM Radio zachovalo všechny positivní rysy amatérismu a nestalo se komerční show, v níž místo poctivého sportovního zápolení navzájem zápasí balíky úplatků a dávky anabolických steroidů...

Hlavním zdrojem příjmů IARU jsou členské příspěvky. Také každý člen Českého radioklubu přispívá ve svém členském příspěvku na činnost IARU ročně částkou cca 1,5 švýcarského franku, což reprezentuje hodnotu jedné krabičky cigaret. Takže s jistotou můžeme říci, že IARU poskytuje za málo peněz opravdu hodně muziky.

Prosto si své Mezinárodní radioamatérské unie važme a mějme ji rádi.


Bližší informace o Mezinárodní radioamatérské unii a jejích regionech lze najít na jejich WWW stránkách:

IARU IARU, Reg.1 IARU, Reg.2 IARU, Reg.3
© OK1XU, 2001