Přeskočit na obsah

Radioamatérský záchranný systém TRASA

Smrt každého člověka mne umenší, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nemusíš ptát, komu zvoní hrana. Tobě zvoní.  John Donne

Když velké radioamatérské organisace IARU přemýšlely, jaké hodnoty může radioamatérství nabídnout lidskému společenství třetího tisíciletí, neobjevily mnoho nového. I v budoucnosti budou vkladem radioamatérů dvě hodnoty již tradiční.

Prvou je vzdělávání. K tomu netřeba cokoli dodávat. Jestliže příznivci našeho hobby rozvíjejí své znalosti a dovednosti v oboru sdělovací techniky, tedy v oboru zásadního významu pro společnost informačního věku, získává tím potenciál a bohatství každá země i lidstvo jako celek.

Druhou je komunikační erudice v nouzových situacích.

V době, kdy významná část obyvatelstva vyspělých zemí má mobilní telefony, kterými může přivolat pomoc ve většině případů tísně vyskytujících se v běžném životě (typicky při dopravních nehodách), ztratil tento potenciál radioamatérů zdánlivě na významu. Reálný život ale ukázal, že radioamatéři mají co nabídnout i dnes. Příkladem jsou povodně, které koncem devadesátých let minulého století postihly naši republiku. I předseda Českého telekomunikačního úřadu, ing.Dušan Stádník, konstatoval, že zatímco většina spojovacích systémů se postupně setkávala s problémy, radioamatérské prostředky pracovaly trvale. Jako první přestaly v této situaci sloužit mobilní telefony, které díky vybitým bateriím vypověděly občanům a záchranným týmům službu všude tam, kde selhaly dodávky elektrického proudu.

I za jiných okolností budou mít radioamatéři před ostatními občany vždy náskok v tom, že s informacemi umí pracovat, že mají zažita pravidla pro přepravu zpráv natolik, že je nezaskočí ani mimořádná situace. A tenhle náskok budou mít i tehdy, kdy sami použijí mobilní telefon.


U nás má pomoc radioamatérů za stavů nouze letitou tradici. V knize OK1YG "Za tajemstvím éteru" můžeme najít cenné poznámky o spolupráci radioamatérů při cvičeních Civilní protiletecké obrany v době ohrožení republiky koncem třicátých let. Z dob pozdějších si můžeme připomenout jejich rozsáhlou aktivitu při zatopení jižního Slovenska. Systematičtější přípravou na nouzové situace byl vznik Mobilní záchranné sítě radioamatérů SOS koncem osmdesátých let. Projekt sítě vzbudil mezi radioamatéry velmi živý ohlas, a její aktivity vyvrcholily při organisaci pomoci Rumunsku koncem roku 1989, kdy radioamatéři zprostředkovávali spojení pro krisový štáb federálního ministerstva práce a sociálních věcí a pro Červený kříž.


V závěru roku 2000 si účastníci 4.sjezdu Českého radioklubu předsevzali tyto aktivity oživit. Ani zdaleka přitom nemohli tušit, jak apokalyptické události 11.září 2001 v USA připomenou vyspělému světu jeho zranitelnost. A že i za těchto děsivých podmínek to budou opět radioamatéři, kdo mezi prvními přispěchají pomoci při záchraně lidských životů a odstraňování následků tragédie, která všem lidem na světě dala výstrahu, že bezpečí jich samých a jejich domovů je jen relativní. Tyto události samozřejmě akcelerují i snahu radioamatérů OK o lepší přípravu na nouzové situace: je-li třeba konat, je to právě teď.


Co chceme?

Především využít obrovský potenciál, který radioamatéři mají již nyní. To znamená potenciál lidí disponujících jak vlastními komunikačními prostředky, tak bohatou zkušeností s jejich používáním, a kteří - narozdíl od jiných, kdo kmitočtové spektrum také užívají ze záliby - mají zažitu odpovědnost, provozní dovednosti a provozní kázeň.

Těm z nich, kdo se odhodlají navíc obětovat i trochu volného času, je třeba pomoci získat úplně praktické znalosti pro mimořádné situace: správné kontakty na veřejné záchranné služby, racionální postup v tísňové situaci před příjezdem záchranných služeb včetně schopnosti poskytnout první pomoc, součinnost se záchrannými službami. Jinými slovy: jednou za čas se sejít a tyto znalosti si společně osvěžit. Občas si vyzkoušet v simulované tísňové situaci, jak s těmito znalostmi umíme zacházet. A občas si třeba i uspořádat pohotovostní závod na pásmech, abychom uměli podle potřeby vytvořit koordinovanou spojovací síť a nezkresleně v ní přenášet zprávy. Toto vše nám pomůže opravdu účinně a racionálně postupovat v situacích, které každodenně přináší běžný život. Toto vše nám pomůže nebýt jen jedněmi v mase čumilů, jaká se vytvoří kolem jakékoli nehody z těch, kdo pomoci neumí, nebo jsou k tomu příliš zbabělí.

V některých krisových situacích může pomoci, budou-li radioamatéři schopni sestavit tým, který se chopí připraveného záložního převaděče a soupravy radiostanic, a vypraví se podpořit záchranné operace do míst větších nehod, jako jsou třeba právě povodně. Takový tým potřebuje dobrovolníky, kteří se budou moci co nejsnadněji uvolnit z běžného života a pohotově vyrazit strávit pár dnů ve velmi improvisovaných podmínkách. A kteří budou ještě o něco více ochotni komunikaci v nouzových podmínkách předem trénovat na úkor svého volného času.

V jiných situacích bude účelnější vytvořit spojovací síť pokrývající území celého státu. Vznik krajského zřízení v ČR napovídá, že by bylo dobře vytvořit zárodečné buňky takové sítě v krajských městech. A to opět předpokládá skupiny dobrovolníků ochotné nejen tyto buňky v pravý čas aktivovat a udržovat v provozu, ale také se na to předem připravovat.

Samozřejmě je třeba toto usilování koordinovat s ostatními záchrannými službami a systémy krisového řízení, Integrovaným záchranným systémem ČR počínaje. Samozřejmě je třeba ujednat postupy, jimiž budou radioamatéři své informace přepravovat do povolaných rukou, i postupy, jimiž bude lze radioamatéry oslovit s výzvou k pomoci.

A konečně je třeba o těchto smysluplných snahách radioamatérů informovat i veřejnost. Aby občané věděli, že ten, kdo jim občas ruší televisi, jim v tísni může významně pomoci, a byli proto tolerantnější, třeba při jeho snahách o stavbu nové antény, protože to zlořečené monstrum může mít někdy cenu lidského života. Aby i úřady věděly, že radioamatéři nejsou jen pošetilí "hračičkové", kteří jim přidělávají práci a náklady, a že amatérská pásma, tj. části kmitočtového spektra, které by se daly tak báječně prodat, nezaujímají amatéři zbytečně.


Určitě jde o projekt náročný. Mějme ale hlubokou důvěru, že si radioamatéři v OK uvědomí, že cokoli učiní pro zvětšení bezpečnosti a jistoty, učiní zejména pro sebe a své rodiny. Že rozličná risika - dopravní nehody, požáry, ataky nenechavců, záludnosti přírodních živlů, nehody v průmyslu s navazujícími ekologickými škodami, a v neposlední řadě i úklady fanatiků a pomýlenců - jsou snad největšími risiky současného světa, jimž je třeba čelit společně. Ostatně, i o tom je HAM Spirit. Obrovské nasazení, obětavost a vlastenectví našich amerických kolegů po teroristických útocích jsou nejlepšími důkazy, že lidská solidarita v případě nouze bezvadně funguje i v soudobé společnosti, jíž bývá až do omrzení často vytýkáno sobectví a konsumerismus.


Co k tomu potřebujeme?

OK1CDAPředevším zájem a podporu samotných radioamatérů. Potřebujeme zejména ty, kdo budou ochotni věnovat několik málo odpolední či večerů v roce k tomu, aby zlepšili svou pohotovost řešit běžné nouzové situace v každodenním životě. Potřebujeme ty, kdo budou ochotni a schopni v případě potřeby obsluhovat krajské stanice celostátní sítě, a rovněž věnovat pár večerů v roce na společnou přípravu. Také ty, kdo se chtějí a mohou podílet na práci výjezdního týmu, a tréninku koordinované práce věnovat třeba i jeden či dva weekendy v roce. A konečně i ty, kdo budou ochotni celou tuto práci trvale a dlouhodobě připravovat a koordinovat jak celostátně, tak v krajích.

Vznikající týmy budou mít statut pracovních skupin Českého radioklubu dle Stanov ČRK. Pracovní skupiny jsou plně otevřené spolupráci všech radioamatérů, nejen členů ČRK. A to je právě v tomto případě velmi podstatné: tato aktivita vzniká zejména proto, aby v ní svou ochotu pomáhat občanům mohli uplatnit naprosto všichni radioamatéři v OK, a vítáni tedy budou opravdu všichni.

Chcete-li nové radioamatérské službě pomoci skutkem či radou, a zejména jste-li ochotni se na ní osobně podílet, kontaktujte koordinátora, jímž byl ustaven JUDr.Vladimír Novotný, OK1CDA, e-mail: trasa@crk.cz


O všech novinkách bude radioamatérská veřejnost informována v časopisu Radioamatér. Prosíme: čtěte i pište.

© OK1UQS & OK1XU, 2001